Demokracie

V posledních deseti letech se několik států přihlásilo k feministické zahraniční politice (Feminist Foreign Policy, FFP). Některé z nich, jako například Švédsko nebo nově také Nizozemsko, již tuto politiku odvolaly. Jaká budoucnost čeká FFP tváří v tvář prudkému nárůstu podpory krajně pravicových stran a politiků v Evropě a v USA? Existuje pro FFP potenciál v zemích V4? A co činí zahraniční politiku skutečně feministickou? O těchto otázkách diskutovali politici/čky, vládní představitelé*ky, akademici*čky a experti*ky z think-tanků a občanských organizací na mezinárodní konferenci pořádané 25. března 2025 pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung (HBS) ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO).

Přestože jsou interrupce v Česku legální, nejsou dostupné všem. Polovina českých nemocnic by podle nového průzkumu neposkytla zákrok občankám jiných členských států EU. Překážkám čelí také lidé se zdravotním postižením nebo lidé s nízkým příjmem, uvádí v rozhovoru Rafał Szwajkowski z kolektivu A.S.A.P. (Abortion Support Alliance Prague).

Lucia Berdisová, slovenská právnička a akademička, do júla členka Súdnej rady, bola novým prezidentom odvolaná z funkcie tesne po jeho nástupe. Súdna rada, v ktorej rukách je budúcnosť súdnictva, odvtedy stihne prejsť za dve hodiny aj pätnásť bodov, čo nie je dosť času na serióznu diskusiu, hovorí v rozhovore. 

Ruský imperialismus vytvořil o Ukrajincích a Ukrajinkách řadu mýtů a nelze jej pochopit bez genderového hlediska. Ukrajinky a Ukrajinci se dnes vytrvale snaží uhájit svou národní identitu a pokračovat v genderové emancipaci, čímž navazují na činnost ukrajinského ženského hnutí z počátku minulého století.

S významným přispěním zahraničních zdrojů a částečně české vlády se podařilo odstranit vepřín z místa bývalého koncentračního tábora v Letech a postavit památník. Nuceně sterilizované romské ženy by se měly dočkat odškodnění. Co to pro česko-romskou společnost znamená a k jakým reflexím tyto historické momenty vybízí? 

Na přelomu tisíciletí bylo východní rozšíření Evropské unie chápáno jako součást liberálního konce dějin. Uprostřed dvacátých let už dávno víme, že konec dějin nenastal ani pro střední a východní Evropu, ani pro Unii samotnou. Dvacetileté členství dnes můžeme hodnotit právě s ohledem na dřívější ambice.

Spolupráce zemí Visegrádské skupiny je odvislá od politické situace jednotlivých států. V posledních letech na sebe aliance upozornila kritikou evropského Jihu a antiimigrantskou rétorikou. Zatímco liberální elity visegrádských zemí slepě napodobují Západ, nacionalisté sní o konzervativní střední Evropě.

„Mimovládkam ani cent!“ Heslo, ktorým krajne pravicová Republika oblepila pred vlaňajšími voľbami Slovensko, hnutiu síce nestačilo na prienik do národnej rady, v podobe rétoriky a programu si ho však prisvojila súčasná vládna koalícia.