Podcasty Heinrich-Böll-Stiftung Praha

Přehled všech česko- i anglickojazyčných podcastů produkovaných pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung.

Karbon

První česko-německý klimapodcast

V čem se liší pohled Čechů a Němců na změnu klimatu? Jak se v budoucnu promění energetika? Jakou péči vyžaduje naše krajina? Čím může přispět každý z nás – a kde už jsou potřeba systémové změny? Na tyto otázky odpovídá prní česko-německý klimapodcast Karbon, který ve spolupráci s Heinrich-Böll-Stiftung Praha připravili pro Radio Prague International Filip Rambousek a Štěpán Vizi.

Zatímco Němci na konci příštího roku odstaví poslední jaderné elektrárny, v Česku se diskutuje o výstavbě nových reaktorů. 

Jak to, že důvěra české veřejnosti v jádro zůstává stále vysoká? A proč se Němci rozhodli jádro naopak opustit? To vše rozebereme s jadernou fyzičkou Danou Drábovou, ekonomkou Claudií Kemfert a energetickým poradcem Edvardem Sequensem. Nejdřív si ale uděláme malý výlet do Pošumaví…

Jaký dopad na klima má naše individuální spotřeba? A jak můžeme přispět k urychlení nutných systémových změn? Hosty dalšího dílu  česko-německého klimapodcastu jsou Dr. Melanie Speck z Wuppertalského Institutu pro klima, životní prostředí a energetiku a ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Německo je v oblasti obnovitelné energetiky jedním z evropských lídrů. Do jaké míry se tím může Česko inspirovat?

Jak moc přispívá Česko a Německo ke klimatické krizi? A jak je na tom Evropa ve srovnání s Asií nebo Afrikou? Jsme opravdu tak šetrní, jak si myslíme? I o tom bude řeč ve čtvrtém dílu našeho podcastu.

Nesnesitelná vedra, nedostatek vody v krajině, lesní požáry, ale zároveň také častější povodně. To všechno jsou projevy klimatické změny, které můžeme pozorovat i Česku nebo v Německu. Na co dalšího se musíme připravit? Jaké dopady bude mít klimatická krize v následujících dekádách? A jak to ovlivní náš každodenní život? To je téma pro další díl česko-německého klima-podcastu Karbon.

Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, v Německu pak hlavně Porýní a Lužice. To jsou regiony, na které odklon od uhlí dopadne nejsilněji. Jak by měla vypadat obnova krajiny po ukončení těžby? A kdo by to měl všechno zaplatit?

Zemědělská půda tvoří téměř polovinu území Evropské unie. Sektor zemědělství je tedy klíčový nejen z hlediska produkce potravin, ale i ve vztahu ke krajině a životnímu prostředí. Proč je důležité, aby byla krajina pestrá? Jaké funkce má zdravá půda? Podporují současné zemědělské dotace šetrné hospodaření? A jakou měrou se zemědělství podílí na klimatické změně?

V Evropské unii vznikne každoročně zhruba dvě a půl miliardy tun odpadu. To je asi pět tun na osobu. Co se s odpadem děje po tom, co ho vytřídíme? A jak vůbec souvisí produkce a zpracování odpadů s klimatickou změnou?

Pokud chce Evropa výrazně snížit množství vypouštěných emisí, neobejde se to bez razantních změn v sektoru energetiky.

Nejde přitom jen o to, čím nahradíme uhlí, ropu a další fosilní zdroje, ale také o snížení naší celkové spotřeby.

Jak snížit emise z dopravy, aniž bychom museli omezit svou vlastní mobilitu?  Odpovědi hledáme v dalším díle podcastu Karbon. 

Příběh uhlí

Příběh uhlí všechny epizody tohoto podcastu

Uhlí není jen fosilní palivo, s jehož používáním se teď svět konečně snaží přestat. Jeho těžba a využití mají řadu ekonomických i společenských souvislostí, jejichž pochopení nám může usnadnit zelenou transformaci.

Příběh uhlí 4: Ekonomika uhlí

Příběh uhlí 5: Energetika budoucnosti

Feministická zahraniční politika

Feministická zahraniční politika

Úvod do feministické zahraniční politky

Ženy v zahraniční politice

Význam demokracie

Význam demokracie

Význam demokracie: vikář Vladimír Volráb

Eko podcast. Klimatická krize a co s ní

Eko Podcast

Eko podcast: Co to je klimatická krize?