Feministická zahraniční politika

Feministická bezpečnostní politika řeší v Evropě nejpozději od roku 2022 dilema: zbrojení má patriarchální dopady – a pasivita také. Tento příspěvek obhajuje pluralitní feministické pojetí bezpečnosti, které tyto rozpory uznává, místo toho, aby je rozředilo abstraktními principy. Cestu zde ukazuje feministická etika péče: posouvá otázku věrnosti principům směrem k zodpovědnosti a ptá se, čí zranitelnosti konkrétně poskytují ochranu politická rozhodnutí.

Feministická zahraniční politika bývá často kritizována za to, že nepodává odpovědi na války a konflikty. Mnohdy je to také pravda – ne však proto, že by efektivní řešení neposkytoval feministický přístup jako takový, nýbrž protože pokulhává konceptualizace a realizace feministické zahraniční politiky coby státního nástroje.

Má-li být agenda Ženy, mír a bezpečnost skutečně antikoloniálním projektem, musíme dát prostor dlouho opomíjeným feministickým hlasům ze střední a východní Evropy a narušit rigidně binární kategorie, jež dále posilují maskulinní geopolitické myšlení.

Čtvrt století od přijetí agendy Ženy, mír a bezpečnost narážíme na zásadní mezery v její reálné implementaci. Ženám je stále upírána jejich klíčová role při mírových jednáních, ženskoprávní organizace jsou podfinancovány a genderové příčiny konfliktů nejsou brány dostatečně vážně.    

Aby agenda Ženy, mír a bezpečnost skutečně přispěla k ukončování ozbrojených konfliktů a udržitelnějšímu míru, musí jednotlivé země nevyjímaje Slovenska opírat svou politiku o dialog a partnerství s ženskými a feministickými organizacemi. Slovenská vláda se ale naopak snaží omezit fungování mimovládního sektoru a nedávnou novelizací ústavy jde proti svým mezinárodním závazkům.

V posledních deseti letech se několik států přihlásilo k feministické zahraniční politice (Feminist Foreign Policy, FFP). Některé z nich, jako například Švédsko nebo nově také Nizozemsko, již tuto politiku odvolaly. Jaká budoucnost čeká FFP tváří v tvář prudkému nárůstu podpory krajně pravicových stran a politiků v Evropě a v USA? Existuje pro FFP potenciál v zemích V4? A co činí zahraniční politiku skutečně feministickou? O těchto otázkách diskutovali politici/čky, vládní představitelé*ky, akademici*čky a experti*ky z think-tanků a občanských organizací na mezinárodní konferenci pořádané 25. března 2025 pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung (HBS) ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO).

Gruzie zažívá celospolečenské demonstrace proti vládnoucí straně Gruzínský sen. Nespokojenost s vládou a jejími kroky směrem k Rusku mobilizovala v zemi bezprecedentní počet lidí. Rozpory mezi proevropským a proruským směřováním země však ukazují i další, možná lehce skrytou, vrstvu snahy o společenskou emancipaci – boj za feministické ideály. 

Ruský imperialismus vytvořil o Ukrajincích a Ukrajinkách řadu mýtů a nelze jej pochopit bez genderového hlediska. Ukrajinky a Ukrajinci se dnes vytrvale snaží uhájit svou národní identitu a pokračovat v genderové emancipaci, čímž navazují na činnost ukrajinského ženského hnutí z počátku minulého století.