Feministická zahraniční politika

Má-li být agenda Ženy, mír a bezpečnost skutečně antikoloniálním projektem, musíme dát prostor dlouho opomíjeným feministickým hlasům ze střední a východní Evropy a narušit rigidně binární kategorie, jež dále posilují maskulinní geopolitické myšlení.

Čtvrt století od přijetí agendy Ženy, mír a bezpečnost narážíme na zásadní mezery v její reálné implementaci. Ženám je stále upírána jejich klíčová role při mírových jednáních, ženskoprávní organizace jsou podfinancovány a genderové příčiny konfliktů nejsou brány dostatečně vážně.    

Aby agenda Ženy, mír a bezpečnost skutečně přispěla k ukončování ozbrojených konfliktů a udržitelnějšímu míru, musí jednotlivé země nevyjímaje Slovenska opírat svou politiku o dialog a partnerství s ženskými a feministickými organizacemi. Slovenská vláda se ale naopak snaží omezit fungování mimovládního sektoru a nedávnou novelizací ústavy jde proti svým mezinárodním závazkům.

V posledních deseti letech se několik států přihlásilo k feministické zahraniční politice (Feminist Foreign Policy, FFP). Některé z nich, jako například Švédsko nebo nově také Nizozemsko, již tuto politiku odvolaly. Jaká budoucnost čeká FFP tváří v tvář prudkému nárůstu podpory krajně pravicových stran a politiků v Evropě a v USA? Existuje pro FFP potenciál v zemích V4? A co činí zahraniční politiku skutečně feministickou? O těchto otázkách diskutovali politici/čky, vládní představitelé*ky, akademici*čky a experti*ky z think-tanků a občanských organizací na mezinárodní konferenci pořádané 25. března 2025 pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung (HBS) ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO).

Gruzie zažívá celospolečenské demonstrace proti vládnoucí straně Gruzínský sen. Nespokojenost s vládou a jejími kroky směrem k Rusku mobilizovala v zemi bezprecedentní počet lidí. Rozpory mezi proevropským a proruským směřováním země však ukazují i další, možná lehce skrytou, vrstvu snahy o společenskou emancipaci – boj za feministické ideály. 

Ruský imperialismus vytvořil o Ukrajincích a Ukrajinkách řadu mýtů a nelze jej pochopit bez genderového hlediska. Ukrajinky a Ukrajinci se dnes vytrvale snaží uhájit svou národní identitu a pokračovat v genderové emancipaci, čímž navazují na činnost ukrajinského ženského hnutí z počátku minulého století.

Sociální a pečovatelská infrastruktura by měla stát ve středu pozornosti při obnově Ukrajiny nejen z humanitárních důvodů, ale také proto, aby nedošlo k návratu tradičních genderových rolí. Rozhovor s Galynou Kotliuk, ukrajinskou koordinátorkou programu Heinrich Böll Stiftung s názvem Genderová demokracie.  

Upravený prepis medzinárodnej diskusie, ktorá sa pod názvom Cítiš sa bezpečne? konala 23. novembra 2022 v Bratislave. O rozmanitých rodových aspektoch bezpečnosti v strednej a východnej Európe diskutovali poľská sociologička Weronika Grzebalska a česká výskumníčka v oblasti medzinárodných vzťahov Míla O’Sullivan s aspekťáčkou Zuzanou Maďarovou. Podujatie organizovala ASPEKT v spolupráci s pražskou kanceláriou nadácie Heinrich-Böll-Stiftung.

Navzdory vysokému počtu znásilnění, vývoji judikatury, rozsudkům mezinárodních, národních i místních soudů jsou reparace, uznání statusu oběti či odškodnění pro většinu žen v nedohlednu.

Téměř ve všech válkách a ozbrojených konfliktech dochází k sexualizovanému násilí. Zahrnuje znásilnění, sexuální zotročování nebo nucené sňatky. Politika a média se k tématu opakovaně vyjadřují při konkrétních událostech a násilí odsuzují, jako nyní v kontextu války na Ukrajině. Jejich pojetí je ale nedostatečné. 

Slovensko má „historický aj inštitucionálny dlh“ v podobe nízkeho počtu slovenských veľvyslankýň, hovorí štátna tajomníčka ministerstva zahraničných vecí. Nové vedenie podľa nej stále garantuje politickú podporu riešeniam tohto stavu. Pomôcť môže transparentnejší výberový proces či dokonca rodový audit.

Španielsko sa pred dvomi rokmi pridalo, podobne ako Francúzsko, Kanada či Nemecko, k princípom feministickej zahraničnej politiky. Lorea Arribalzaga Ceballos, španielska veľvyslankyňa na Slovensku, tvrdí, že bez posilnenia rovnosti vo vlastných diplomatických radoch by nebolo možné rodovú rovnosť presadzovať ani navonok.

Proč je potřeba, aby letos v červnu bylo ve Stockholmu jasně slyšet ekofeministické hnutí.

Zatiaľ čo sa neustále objavujú ďalšie správy o znásilneniach ukrajinských dievčat a žien vojakmi ruskej armády, Národná rada Slovenskej republiky prerokúva návrhy na úplný zákaz interrupcií pre ženy bez trvalého pobytu na Slovensku. Toto cynické zameranie sa na ukrajinské dievčatá a ženy, ktoré prežili znásilnenia, je viac ako znepokojujúce, píše Denisa Nešťáková.

Feministický prístup transformuje systém omnoho viac, ako tradičná zahraničná politika, hovorí v rozhovore švédska veľvyslankyňa pre rodovú rovnosť a koordinátorka pre feministickú zahraničnú politiku, ANN BERNES. Podľa nej v počiatkoch prekvapil koncept feminizmu v politike aj samotných Švédov. „Dnes sa z toho už nikto nesmeje, lebo sami vidíme, že zmena je možná,“ tvrdí.

„Sťažnosti na rodové kvóty sú najlepším dôkazom toho, že ich potrebujeme. Ak by tu bola rovnováha, nikto by sa nesťažoval,“ hovorí nemecká europoslankyňa HANNAH NEUMANN. Podľa nej je úspechom, že sa do správy europarlamentu o rodovej rovnosti v zahraničnej politike EÚ podarilo dostať výzvu členským štátom na prijatie „feministickej politiky“.

Marissa Conway se zamýšlí nad jmenováním Borise Johnsona do role britského premiéra a nad tím, že jeho působení pravděpodobně nezmírní nebezpečí, které Brexit pro lidská práva a feministickou politiku představuje.