Feministická zahraniční politika

V posledních deseti letech se několik států přihlásilo k feministické zahraniční politice (Feminist Foreign Policy, FFP). Některé z nich, jako například Švédsko nebo nově také Nizozemsko, již tuto politiku odvolaly. Jaká budoucnost čeká FFP tváří v tvář prudkému nárůstu podpory krajně pravicových stran a politiků v Evropě a v USA? Existuje pro FFP potenciál v zemích V4? A co činí zahraniční politiku skutečně feministickou? O těchto otázkách diskutovali politici/čky, vládní představitelé*ky, akademici*čky a experti*ky z think-tanků a občanských organizací na mezinárodní konferenci pořádané 25. března 2025 pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung (HBS) ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO).

Gruzie zažívá celospolečenské demonstrace proti vládnoucí straně Gruzínský sen. Nespokojenost s vládou a jejími kroky směrem k Rusku mobilizovala v zemi bezprecedentní počet lidí. Rozpory mezi proevropským a proruským směřováním země však ukazují i další, možná lehce skrytou, vrstvu snahy o společenskou emancipaci – boj za feministické ideály. 

Ruský imperialismus vytvořil o Ukrajincích a Ukrajinkách řadu mýtů a nelze jej pochopit bez genderového hlediska. Ukrajinky a Ukrajinci se dnes vytrvale snaží uhájit svou národní identitu a pokračovat v genderové emancipaci, čímž navazují na činnost ukrajinského ženského hnutí z počátku minulého století.

Sociální a pečovatelská infrastruktura by měla stát ve středu pozornosti při obnově Ukrajiny nejen z humanitárních důvodů, ale také proto, aby nedošlo k návratu tradičních genderových rolí. Rozhovor s Galynou Kotliuk, ukrajinskou koordinátorkou programu Heinrich Böll Stiftung s názvem Genderová demokracie.  

Upravený prepis medzinárodnej diskusie, ktorá sa pod názvom Cítiš sa bezpečne? konala 23. novembra 2022 v Bratislave. O rozmanitých rodových aspektoch bezpečnosti v strednej a východnej Európe diskutovali poľská sociologička Weronika Grzebalska a česká výskumníčka v oblasti medzinárodných vzťahov Míla O’Sullivan s aspekťáčkou Zuzanou Maďarovou. Podujatie organizovala ASPEKT v spolupráci s pražskou kanceláriou nadácie Heinrich-Böll-Stiftung.

Navzdory vysokému počtu znásilnění, vývoji judikatury, rozsudkům mezinárodních, národních i místních soudů jsou reparace, uznání statusu oběti či odškodnění pro většinu žen v nedohlednu.

Téměř ve všech válkách a ozbrojených konfliktech dochází k sexualizovanému násilí. Zahrnuje znásilnění, sexuální zotročování nebo nucené sňatky. Politika a média se k tématu opakovaně vyjadřují při konkrétních událostech a násilí odsuzují, jako nyní v kontextu války na Ukrajině. Jejich pojetí je ale nedostatečné. 

Slovensko má „historický aj inštitucionálny dlh“ v podobe nízkeho počtu slovenských veľvyslankýň, hovorí štátna tajomníčka ministerstva zahraničných vecí. Nové vedenie podľa nej stále garantuje politickú podporu riešeniam tohto stavu. Pomôcť môže transparentnejší výberový proces či dokonca rodový audit.