Zahraniční politika a bezpečnost

Sociální a pečovatelská infrastruktura by měla stát ve středu pozornosti při obnově Ukrajiny nejen z humanitárních důvodů, ale také proto, aby nedošlo k návratu tradičních genderových rolí. Rozhovor s Galynou Kotliuk, ukrajinskou koordinátorkou programu Heinrich Böll Stiftung s názvem Genderová demokracie.  

Téměř ve všech válkách a ozbrojených konfliktech dochází k sexualizovanému násilí. Zahrnuje znásilnění, sexuální zotročování nebo nucené sňatky. Politika a média se k tématu opakovaně vyjadřují při konkrétních událostech a násilí odsuzují, jako nyní v kontextu války na Ukrajině. Jejich pojetí je ale nedostatečné. 

Slovensko má „historický aj inštitucionálny dlh“ v podobe nízkeho počtu slovenských veľvyslankýň, hovorí štátna tajomníčka ministerstva zahraničných vecí. Nové vedenie podľa nej stále garantuje politickú podporu riešeniam tohto stavu. Pomôcť môže transparentnejší výberový proces či dokonca rodový audit.

Otvorená agresia Ruska voči Ukrajine vyvolala silné reakcie na celom svete. Krajiny V4, ktorých navonok zdanlivá jednota bola narušená, tiež zaujali svoje stanoviská. Aký vážny je rozdiel medzi postojmi Poľska, Slovenska a Českej republiky na jednej strane a Maďarska na strane druhej?

Do jaké míry jsou principy lidských práv základem politiky Evropské unie vůči zbytku světa? Schopnost EU prosazovat stěžejní hodnoty uvedené v zakládajících smlouvách oslabuje častý nesoulad mezi rétorikou jejích lídrů a reálnými činy. Je možné tyto propasti překlenout, aby se respekt k lidským právům, rovnost a sociální spravedlnost staly základem evropské zahraniční politiky? Europoslankyně Hannah Neumann vysvětluje, že ke změně nedojde ze dne na den, ale pokroku lze dosáhnout, pokud se budeme snažit a projevíme dostatek vůle ke kompromisu a dialogu.

Původní diskurs katolické církve v boji za zachování „tradiční rodiny“ se na Slovensku přelil v podobě tzv. kulturních válek do veřejné politiky. Objevili se noví aktéři antigenderových kampaní. Mobilizaci křesťanských hnutí ale v poslední době narušuje štěpení v rámci zdánlivě jednotné agendy.

Feministický prístup transformuje systém omnoho viac, ako tradičná zahraničná politika, hovorí v rozhovore švédska veľvyslankyňa pre rodovú rovnosť a koordinátorka pre feministickú zahraničnú politiku, ANN BERNES. Podľa nej v počiatkoch prekvapil koncept feminizmu v politike aj samotných Švédov. „Dnes sa z toho už nikto nesmeje, lebo sami vidíme, že zmena je možná,“ tvrdí.

„Sťažnosti na rodové kvóty sú najlepším dôkazom toho, že ich potrebujeme. Ak by tu bola rovnováha, nikto by sa nesťažoval,“ hovorí nemecká europoslankyňa HANNAH NEUMANN. Podľa nej je úspechom, že sa do správy europarlamentu o rodovej rovnosti v zahraničnej politike EÚ podarilo dostať výzvu členským štátom na prijatie „feministickej politiky“.