Zahraniční politika a bezpečnost

Po konci studené války se začala zahraniční a bezpečnostní politika rychle proměňovat. Tradiční bezpečnostní politika založená na odstrašení a zadržování byla nahrazena politikou předcházení, intervencí a zvládání krizí. Otázky zahraniční, bezpečnostní a rozvojové politiky začaly být stále více propojené. Naším cíle je přispět do debat, které se vedou o současných zahraničních a bezpečnostních tématech a politikách.

Nejnovější články
Publikace
Feministická zahraniční politika v každodenní praxi

Feministická zahraniční politika v každodenní praxi

Příručka

Příručka Feministická zahraniční politika v každodenní praxi, kterou vytvořil kolektiv autorek Mezinárodní ligy žen za mír a svobodu, nabízí inspiraci pro všechny aktérky*i, které*ří ve své práci chtějí uplatňovat feministické hodnoty a principy, jako je například inkluzivní a intersekcionální přístup nebo participace různorodých skupin.

Budoucnost české zahraniční politiky

Budoucnost české zahraniční politiky

Publikace

Heinirich-Böll-Stiftung Praha společně s Asociací pro Mezinárodní otázky od roku 2018 spolupracuje na projektu Budoucnost české zahraniční politiky, jehož cílem je podpořit networking mezi mladými lidmi věnujícími se zahraničním a mezinárodním otázkám a posílit jejich hlas v diskuzi o české zahraniční politice. V rámci projektu se uskutečnilo několik workshopů k dílčím oblastem zahraniční politiky, jako je např. politika lidských práv a problematika vývozu zbraní, transatlantické vztahy nebo nadcházející české předsednictví v Radě EU. Do projektu se doposud zapojilo přes 40 účastnic a účastníků z vysokých škol, neziskového sektoru, médií a státní správy.

Jaké jsou jejich názory na mezinárodní výzvy? Jak by měla vypadat politika České republiky?

Představujeme vám rozhovory k vybraným mezinárodním otázkám s několika z nich, které vedla novinářka Helena Truchlá.

Electricity market 2.0: Význam evropských reforem trhu s elektřinou pro Českou republiku

Debata o proměně trhu s elektřinou prochází v Evropě klíčovou fází. Jejími cíli jsou kromě jiného především vznik jednotného evropského trhu s dominantním zastoupením obnovitelných zdrojů (OZE), který dokáže flexibilně reagovat a zajistí jak bezpečné dodávky napříč kontinentem, tak významné snížení emisí oxidu uhličitého nezbytné pro zmírnění dopadů změn klimatu. Aby mohlo být těchto cílů dosaženo, je nutné nacházet řešení pro dnes často odlišné pozice relevantních aktérů (policy-makerů, regulátorů, zástupců nestátních organizací podporujících co největší zastoupení OZE, výrobců elektřiny, správců sítě atd.) a dokázat je implementovat v praxi.