Ukrajina

Jak plánovat obnovu uprostřed probíhající války a dokáže Ukrajina po skončení konfliktu zcela přejít na obnovitelné zdroje? Co pro to Ukrajina s Evropskou unií mohou udělat?

V posledních měsících jsme svědky narůstajícího počtu protivládních demonstrací a počtu lidí, kteří se těchto demonstrací účastní. Jaké je k tomu vedou důvody? Jde o nový fenomén, nebo vidíme pouze osoby, které se radikalizovaly už v minulosti? A jaký je důvod, že do ulic vyšli právě teď, a ne třeba před rokem nebo před pěti? Existuje vůbec něco jako tradice radikálního odporu vůči vládě v České republice?

Téměř ve všech válkách a ozbrojených konfliktech dochází k sexualizovanému násilí. Zahrnuje znásilnění, sexuální zotročování nebo nucené sňatky. Politika a média se k tématu opakovaně vyjadřují při konkrétních událostech a násilí odsuzují, jako nyní v kontextu války na Ukrajině. Jejich pojetí je ale nedostatečné. 

Otvorená agresia Ruska voči Ukrajine vyvolala silné reakcie na celom svete. Krajiny V4, ktorých navonok zdanlivá jednota bola narušená, tiež zaujali svoje stanoviská. Aký vážny je rozdiel medzi postojmi Poľska, Slovenska a Českej republiky na jednej strane a Maďarska na strane druhej?

Navzdory vysokému počtu znásilnění, vývoji judikatury, rozsudkům mezinárodních, národních i místních soudů jsou reparace, uznání statusu oběti či odškodnění pro většinu žen v nedohlednu.

„Příměří bez kontroly nad naší zemí znamená, že válku zdědí můj syn.“ Inna Sovsun a Jehor Černěv, poslanci Věrchovné rady, v rozhovoru požadují, aby se nadále nevytěsňovalo, o co jde ve válce na Ukrajině. Rozhovor vedl Robert Sperfeld.

Daně Drábové, předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost České republiky, se v noci na 4. března letošního roku podle jejích slov zhroutil její jaderný svět. „Vojenské napadení jaderné elektrárny je porušení článku 59 Ženevské konvence. Na co jiného už se v tomhle světě máme spolehnout, když ne na mezinárodní dohody a konvence tohoto typu,” položila to ráno řečnickou otázku v televizním vysílání. Od té chvíle byla tato „jaderná bába“ na roztrhání. Podle jejích slov se s novou skutečností musíme vyrovnat. Jakoby musela opravit svůj prvotní dojem z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě v Záporoží.

Jaká dlouhodobější a ekologicky udržitelná opatření může Česká republika zavést, aby se zbavila závislosti na ruském plynu a zároveň nikoho nenechala bez pomoci?

Klimatická krize a válka na Ukrajině mají stejného jmenovatele — fosilní paliva a naši závislost na nich. Čím dříve se jí zbavíme, tím lépe. Ačkoli leží daleko od ukrajinských hranic, důsledky války jsou cítit i v Bratislavě. Na ulicích je slyšet mnohem více ukrajinština, na cestách projíždějí auta s ukrajinskými značkami, v oknech výloh i bytů visí ukrajinské vlajky a město žije různými pochody či iniciativami na pomoc Ukrajině. Jediné, co se od začátku války dosud nezměnilo, je proudění ropy a plynu z Ruska k nám a naše konzistentní platby za ně.

Zatiaľ čo sa neustále objavujú ďalšie správy o znásilneniach ukrajinských dievčat a žien vojakmi ruskej armády, Národná rada Slovenskej republiky prerokúva návrhy na úplný zákaz interrupcií pre ženy bez trvalého pobytu na Slovensku. Toto cynické zameranie sa na ukrajinské dievčatá a ženy, ktoré prežili znásilnenia, je viac ako znepokojujúce, píše Denisa Nešťáková.