Ukrajina

Stručné českojazyčné shrnutí Zprávy o stavu jaderného průmyslu ve světě 2022 – World Nuclear Industry Status Report 2022 (WNISR2022), které vydala pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci s ekologickými organizacemi Calla a Hnutí DUHA.

Upravený prepis medzinárodnej diskusie, ktorá sa pod názvom Cítiš sa bezpečne? konala 23. novembra 2022 v Bratislave. O rozmanitých rodových aspektoch bezpečnosti v strednej a východnej Európe diskutovali poľská sociologička Weronika Grzebalska a česká výskumníčka v oblasti medzinárodných vzťahov Míla O’Sullivan s aspekťáčkou Zuzanou Maďarovou. Podujatie organizovala ASPEKT v spolupráci s pražskou kanceláriou nadácie Heinrich-Böll-Stiftung.

Jak plánovat obnovu uprostřed probíhající války a dokáže Ukrajina po skončení konfliktu zcela přejít na obnovitelné zdroje? Co pro to Ukrajina s Evropskou unií mohou udělat?

Sociální a pečovatelská infrastruktura by měla stát ve středu pozornosti při obnově Ukrajiny nejen z humanitárních důvodů, ale také proto, aby nedošlo k návratu tradičních genderových rolí. Rozhovor s Galynou Kotliuk, ukrajinskou koordinátorkou programu Heinrich Böll Stiftung s názvem Genderová demokracie.  

V posledních měsících jsme svědky narůstajícího počtu protivládních demonstrací a počtu lidí, kteří se těchto demonstrací účastní. Jaké je k tomu vedou důvody? Jde o nový fenomén, nebo vidíme pouze osoby, které se radikalizovaly už v minulosti? A jaký je důvod, že do ulic vyšli právě teď, a ne třeba před rokem nebo před pěti? Existuje vůbec něco jako tradice radikálního odporu vůči vládě v České republice?

Otvorená agresia Ruska voči Ukrajine vyvolala silné reakcie na celom svete. Krajiny V4, ktorých navonok zdanlivá jednota bola narušená, tiež zaujali svoje stanoviská. Aký vážny je rozdiel medzi postojmi Poľska, Slovenska a Českej republiky na jednej strane a Maďarska na strane druhej?

Téměř ve všech válkách a ozbrojených konfliktech dochází k sexualizovanému násilí. Zahrnuje znásilnění, sexuální zotročování nebo nucené sňatky. Politika a média se k tématu opakovaně vyjadřují při konkrétních událostech a násilí odsuzují, jako nyní v kontextu války na Ukrajině. Jejich pojetí je ale nedostatečné. 

Navzdory vysokému počtu znásilnění, vývoji judikatury, rozsudkům mezinárodních, národních i místních soudů jsou reparace, uznání statusu oběti či odškodnění pro většinu žen v nedohlednu.

„Příměří bez kontroly nad naší zemí znamená, že válku zdědí můj syn.“ Inna Sovsun a Jehor Černěv, poslanci Věrchovné rady, v rozhovoru požadují, aby se nadále nevytěsňovalo, o co jde ve válce na Ukrajině. Rozhovor vedl Robert Sperfeld.

Daně Drábové, předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost České republiky, se v noci na 4. března letošního roku podle jejích slov zhroutil její jaderný svět. „Vojenské napadení jaderné elektrárny je porušení článku 59 Ženevské konvence. Na co jiného už se v tomhle světě máme spolehnout, když ne na mezinárodní dohody a konvence tohoto typu,” položila to ráno řečnickou otázku v televizním vysílání. Od té chvíle byla tato „jaderná bába“ na roztrhání. Podle jejích slov se s novou skutečností musíme vyrovnat. Jakoby musela opravit svůj prvotní dojem z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě v Záporoží.