Ekologie

Příběh uhlí je pětidílný podcast z produkce Heinrich-Böll-Stiftung Praha, ve kterém Ondřej Šebestík popisuje minulost, současnost i budoucnost uhlí v Česku a spolu z hosty z řad vědců, politiků i občanských aktivistů se zamýšlí nad výzvami a možnými směry zelené transformace uhelných regionů. Čtvrtý díl podcastu zkoumá ekonomické pozadí uhelného průmyslu a zisky i náklady, které přináší jeho útlum.

Příběh uhlí je pětidílný podcast z produkce Heinrich-Böll-Stiftung Praha, ve kterém Ondřej Šebestík popisuje minulost, současnost i budoucnost uhlí v Česku a spolu z hosty z řad vědců, politiků i občanských aktivistů se zamýšlí nad výzvami a možnými směry zelené transformace uhelných regionů. Třetí díl podcastu analyzuje průběh vyjednávání o útlumu těžby, ve kterých hrála zásadní roli Uhelná komise.

Až do odhalení, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích byli operativci ruské vojenské rozvědky GRU, odmítal ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ruský Rosatom z tendru vyloučit. Ani teď však není ruský uchazeč úplně ze hry. Jak je to možné a co to znamená pro českou bezpečnost?

Příběh uhlí je pětidílný podcast z produkce Heinrich-Böll-Stiftung Praha, ve kterém Ondřej Šebestík popisuje minulost, současnost i budoucnost uhlí v Česku a spolu z hosty z řad vědců, politiků i občanských aktivistů se zamýšlí nad výzvami a možnými směry zelené transformace uhelných regionů. A právě o sociálním rozměru zelené transformace a revitalizace ve druhém díle série hovoří Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku, Mikuláš Černík z hnutí Limity jsme my a botanik Jan Albert Šturma.

Uhlí není jen fosilní palivo, s jehož používáním se teď svět konečně snaží přestat. Jeho těžba a využití mají řadu ekonomických i společenských souvislostí, jejichž pochopení nám může usnadnit zelenou transformaci. První díl nového podcastu Příběh uhlí se proto věnuje moderním dějinám suroviny, která proměnila společnost, nastartovala průmyslovou revoluci a přispěla k prosperitě, ale vyžádala si i značnou cenu v podobě environmentální destrukce a poškození lidského zdraví. Vystupují archeolog Václav Matoušek, historik Jiří Šlajsna a starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt, podcastem provází Ondřej Šebestík.

Zatímco řada evropských zemí od využívání jaderné energetiky odstupuje, ať již jde o politické rozhodnutí nebo o ekonomickou realitu, Česko by rádo šlo opačným směrem. Atomové reaktory jsou tu deklarovány a významnou částí společnosti vnímány jako čisté a bezpečné zdroje elektřiny. Mají nahrazovat uhlí, snížit naše vysoké emise skleníkových plynů, zajistit energetickou soběstačnost a rozvíjet moderní průmysl. V úvahách těch nejsmělejších plánovačů bychom se měli stát jakousi velkou jadernou elektrárnou Evropy poskytující levnou elektřinu jejím nedostatkem strádajícím zemím.  Jak se to Česku přihodilo? Jsou zmíněné plány vůbec reálné a máme nějakou alternativu?

V polovině února zasáhla Texas (a mnohá další místa v USA) série tří silných sněhových bouří.  Výsledné, téměř arktické počasí odkrylo dlouhodobou slabost a nedostatky texaského energetického systému.

Pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung pořádá 13. dubna 2021 kurz Zvládání stresu: prevence vyhoření pro ženy klimatického hnutí Česka a Slovenska.