Demokracie

Lexu Doleželovou znám od roku 2003, kdy začala pracovat v Gender Studies, o.p.s., tehdy ještě jako studentka mezinárodních vztahů. Během několika následujících let jsem měla možnost sledovat její vývoj a zrání, jak osobnostní, tak odborné a obdivovat nasazení, s jakým přistupovala k jednotlivým projektům i postům.

V mnoha hlavních městech Evropské unie panují velké pochybnosti, zda by Unie po přístupu Chorvatska měla přijímat další balkánské země. Zkušenosti s posledními přijatými zeměmi od toho odrazují. Jejich přijetí údajně vneslo do Unie příliš mnoho odchylek od evropských norem a do budoucna bude kvůli nim zřejmě obtížné řídit Unii jako společenství rovnocenných partnerů. Namísto toho je nasnadě mluvit o vztahu centra a periferie. Takže přece jen – německá Evropa?

Dne 29. ledna byla na Pražském hradě jmenována vláda Bohuslava Sobotky prezidentem Milošem Zemanem. Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD je jedenáctým premiérem samostatné České republiky a stojí v čele již třinácté vlády, která vystřídala „prezidentskou“ vládu premiéra Jiřího Rusnoka, jmenovanou v červenci 2013.

Voľby do ôsmich regionálnych samospráv sa na Slovensku konajú od roku 2001. Rozsiahlou reformou verejnej správy sa vtedy zaviedla stredná úroveň samosprávy – ľudia volia predsedu samosprávneho kraja a poslancov regionálnych zastupiteľstiev.

Od dob převratu měl liberálně demokratický systém vMaďarskusilný ekonomicko-socializační dopad na mladé lidi, neboť je vychoval k tomu, aby byli „dobří konzumenti“, kteří do velké míry přijímají výdobytky, které jim nabízí globální kulturní a zábavní průmysl. Institut politického kapitálua Nadace Heinrich-Böll-Stiftung společně připravily studii, jejímž cílem je lépe pochopit faktory, které přispívají k velmi rozšířenému rozčarování „demokracií“, a odkrýt důvody, proč se málo mladých Maďarů věnuje politické činnosti.