Klima

Nová dohoda

Nová dohoda

Publikace
Nová dohoda je výzvou k sociálně-ekologické transformaci, k otevření diskuze o nutnosti provést transformaci ekonomiky tak, aby byla sociálně citlivá a zároveň udržitelná. Je výsledkem společného dialogu a více než rok trvajících diskuzí z roku 2020 a 2021.
pdf
Greta Thunberg

Anti-Greta a kulturní války. Jak se diskutuje o klimatu v Maďarsku, Slovensku a Česku

Analýza
V Maďarsku, České republice a Slovensku jsme v posledních letech zažili velký rozmach debaty o změnách klimatu. Klimatické narativy těchto zemí jsou v mnohém velmi podobné, ale našli bychom u nich i významné rozdíly. Ve všech třech zemích je nepřítelem číslo jedna švédská aktivistka Greta Thunberg. Maďarská vláda v čele s Viktorem Orbánem a jemu poslušná média se však snaží klimatickou agendu využívat i pozitivním způsobem, na rozdíl od zemí bývalého Československa.
Autor/ka Radek Kubala
Podpis Pařížské dohody, 12. 12. 2015

Pět let od Pařížské dohody? Dva kroky dopředu, jeden a půl kroku zpátky

Komentář
Přesně pět let uběhlo od chvíle, kdy s velkou pompou téměř všechny členské státy OSN schválily na klíčovém projednávání Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu v Paříži v lecčems klíčovou klimatickou dohodu. Už tehdy jsme s kolegou Josefem Patočkou v Deníku Referendum psali, že dohoda sama o sobě nestačí. Je totiž založená na dobrovolných závazcích států, které si samy určují, kolik emisí do kterého roku sníží.
Autor/ka Radek Kubala
Celebrations of Biden's victory

Joe Biden a klima: Na místě je opatrný optimismus

Analýza
Vítězství demokratického kandidáta Joea Bidena v amerických prezidentských volbách je nejvýznamnější událostí světové klimatické politiky od konce roku 2015, kdy byla přijata Pařížská dohoda. Kdo a jak řídí klimatickou agendu ve Spojených státech je pro zbytek světa zásadní – a to nejen kvůli pozici USA jako druhého největšího producenta emisí oxidu uhličitého na světě.
Autor/ka Matěj Jungwirth
ilustrační snímek

Zemní plyn není přechodové palivo, ale motor klimatické krize

Komentář
Plyn je přechodové palivo k obnovitelným zdrojům, které musíme dočasně využívat, abychom zajistili útlum uhlí. Takovou větu jsme si navykli říkat v posledních dekádách. S postupem času je však čím dál jasnější, že plyn svou úlohu mostu k čisté budoucnosti sehrát nemůže. Jednak jsou jeho dopady na klima mnohem větší, než se předpokládalo. Zároveň nám ale dochází čas a emise z plynu si už zkrátka nemůžeme dovolit.
Autor/ka Radek Kubala
ilustrační foto

Přihlašujte se do workshopu vyjednávání s Juliou Sokolovičovou pro klimatické aktivistky

Workshop
Hledáme ženy (samozřejmě včetně těch, které jsou trans nebo nebinární), které při své práci nebo dobrovolnické činnosti musejí vyjednávat s politiky. Velké zkušenosti nejsou potřeba, uvítáme aktivní osoby z venkova i z měst, které řeší klimatickou krizi a další závažná environmentální témata na různých úrovních, od místních samospráv po národní vlády.
Autor/ka Žaneta Gregorová

Klimatický závazek - studenti pomohli rozhýbat Prahu

Proběhlo to rychle a potichu. Pražským zastupitelům stačily v září minulého roku přesně dvě minuty k tomu, aby projednali a odhlasovali závazek snížit do roku 2030 emise CO2 o 40 %. Z přítomných 58 zastupitelů jich hlasovalo pro čtyřicet, nikdo nebyl proti. Klub ODS se hlasování organizovaně nezúčastnil. O půl roku později se velmi podobný plán stal v zastupitelstvu zdrojem vášnivých debat. Řada zastupitelů, zejména z řad ANO, kteří měsíc a půl před volbami souhlasili se snižováním emisí, o něco málo ambicióznější návrh v červnu tohoto roku nepodpořili. Co se za šest měsíců změnilo a proč?
Autor/ka Petra Kolínská

© Heinrich-Böll-Stiftung e.V.
Schumannstraße 8
10117 Berlin
T +49 (30) 285 34-0
F +49 (30) 285 34-109
www.boell.de
info@boell.de