Atlas půdy

Series

For free

pdf

Zdálo by se, že je půda nevyčerpatelná. Kráčíme po ní, jsou jí plná pole, trávníky a louky. Žijeme na půdě a z půdy, ale jen zřídkakdy jí věnujeme pozornost. Hrstka milovníků vín říká, že každé má svůj buket, ale kolik z nás dokáže tyto jemné rozdíly opravdu vnímat? Když zasedneme k jídlu, kdo z nás pomyslí na půdu, v níž naše jídlo – alespoň jeho většina – vyrostlo? A přitom právě to je důležité. Půda slouží k výrobě potravin. Z půdy si rostliny berou živiny a vodu. Tyto živiny jsou přítomny v každé bramboře, bochníku chleba, v každém zrnku rýže a klasu kukuřice, které sníme. A také v každém vepřovém koleni a kuřecím křidélku. Bez zdravé půdy není možné vyrábět zdravé potraviny. Půda však umí dělat mnohem víc než jen vyrábět naši potravu. Filtruje dešťovou vodu a mění ji na pitnou. Reguluje klima, protože hned po oceánech je největším úložištěm uhlíku na zeměkouli – je v ní zachyceno víc uhlíku než ve všech lesích světa dohromady. A doslova překypuje životem. Jediná hrst hlíny obsahuje víc organismů, než kolik žije lidí na celém světě. Dvě třetiny všech živočišných druhů žijí pod zemí.

Mezinárodní společenství si stanovilo tři důležité cíle: zastavit postupující ubývání přírodní rozmanitosti, udržet globální oteplování pod 2 °C a zajistit, aby měl

každý člověk dostatek kvalitních potravin. Bez úrodné půdy se nepodaří splnit žádný z nich, protože ornice dokáže plnit svou úlohu, jenom pokud život, který obsahuje,

zůstává neporušený, obsahuje-li zdravý humus a pečujeme-li o její ochranu.

Přestože plní pro život naprosto nepostradatelné funkce, v ochraně půdy selháváme. Kvůli špatnému zacházení přicházíme každoročně přibližně o 24 miliard tun úrodné půdy. Důvodů je hned několik. Rozšiřování měst a silnic vede k tomu, že povrch pokrývá asfalt a beton, což povrchovou vrstvu nejúrodnější půdy nevratně poškozuje.

Klesající populace neznamená, že se poškozování půdy zastaví. V České republice mizí kvůli trvalé zástavbě nevratně asi 4 hektary týdně – plocha několika fotbalových hřišť. Je to země, na které už nepůjde pěstovat plodiny. Ale zemědělství, které přímo závisí na kvalitě půdy, také nese část viny.

Těžká mechanizace půdu stlačuje, pesticidy a hnojiva decimují půdní organismy a voda či vítr pak odnášejí ornici z pole pryč. Používáme půdu, jako by byla nevyčerpatelná. Neustále vybíráme peníze z účtu, ale nikdy na něj nic nevkládáme. Trvá tisíce let, než se vytvoří tenká vrstvička svrchní ornice. Ale stačí jen hodina silného deště, aby se odplavila a zmizela. Z perspektivy trvání lidského života je půda neobnovitelným zdrojem. A to není zdaleka všechno. Přístup k půdě je velmi nevyrovnaný. Lidé na africkém nebo asijském venkově často mají problém se uživit, ať už vlastní kousek země, nebo vůbec žádnou. Průměrný Evropan naproti tomu potřebuje půdu

o rozloze 1,3 hektaru – tedy dvě fotbalová hřiště – k produkci potravin a dalších výrobků, které ročně spotřebuje. Je to asi šestinásobek toho, kolik spotřebuje obyvatel Bangladéše. Téměř 60 % plochy používané Evropany leží za hranicemi EU. Poptávka po potravinách, krmivu pro hospodářská zvířata nebo biopalivech navíc neustále roste. Stejně tak roste cena půdy a pozemků. V mnoha oblastech je boj o právo na půdu zároveň bojem o přežití rodin i celých obcí. Půda je tak důležitá, že současná situace volá po globálních řešeních, která budou brát v potaz práva lidí, kteří ji využívají. Opozice ze strany několika členských zemí EU však potopila návrh společných evropských pravidel na ochranu půdy. Polovičaté reformy zemědělských dotací ukazují, jak obtížně se mění stávající struktury či podporuje rozvoj udržitelných a spravedlivých výrobních metod.

Tento atlas nabízí informace o tom, co můžeme změnit, a proč je půda tématem, jež by nás všechny mělo zajímat. Je potřeba usilovat o spravedlivou a udržitelnou poli-

tiku správy půdy a pozemků. A když vyrazíme na týdenní nákup, možná bychom se mohli chvíli zamyslet, co můžeme udělat pro ochranu a zachování půdy, na níž závisí náš život a výživa.