Ekologie

Proč je potřeba, aby letos v červnu bylo ve Stockholmu jasně slyšet ekofeministické hnutí.

Evropská unie a Německo chtějí být do roku 2050 (EU), respektive 2045 (Německo), klimaticky neutrální. Tento závazek znamená, že spotřebu a výrobky, které generují hodně emisí, nahradí bezemisní alternativy. Jednou z nich je ke klimatu šetrný vodík. Vodík ale není zázračný nástroj, který lze použít kdykoliv a všechny problémy budou rázem vyřešeny.

Daně Drábové, předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost České republiky, se v noci na 4. března letošního roku podle jejích slov zhroutil její jaderný svět. „Vojenské napadení jaderné elektrárny je porušení článku 59 Ženevské konvence. Na co jiného už se v tomhle světě máme spolehnout, když ne na mezinárodní dohody a konvence tohoto typu,” položila to ráno řečnickou otázku v televizním vysílání. Od té chvíle byla tato „jaderná bába“ na roztrhání. Podle jejích slov se s novou skutečností musíme vyrovnat. Jakoby musela opravit svůj prvotní dojem z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě v Záporoží.

Klimatická krize a válka na Ukrajině mají stejného jmenovatele — fosilní paliva a naši závislost na nich. Čím dříve se jí zbavíme, tím lépe. Ačkoli leží daleko od ukrajinských hranic, důsledky války jsou cítit i v Bratislavě. Na ulicích je slyšet mnohem více ukrajinština, na cestách projíždějí auta s ukrajinskými značkami, v oknech výloh i bytů visí ukrajinské vlajky a město žije různými pochody či iniciativami na pomoc Ukrajině. Jediné, co se od začátku války dosud nezměnilo, je proudění ropy a plynu z Ruska k nám a naše konzistentní platby za ně.

Reportáž ze sousedského setkání v krušnohorské obci na jejichž okolních kopcích by mohly v budoucnu stát větrné elektrárny. Před lety však investor narazil na odpor místních. Jak vidí obyvatelé situaci dnes. Změnil se jejich názor? Ovlivnila je postupující klimatická krize?

Zveme vás na nový workshop pro ženy z klimatického hnutí. Adriana Černá z Člověka v tísni vás na něm seznámí s nejnovějším vývojem v oblasti sociálních sítí, poradí s funkcemi jednotlivých aplikací a naučí vás, jak sociální sítě co nejlépe využívat k propagaci vašich organizací i osobnímu růstu.

V Maďarsku, České republice a Slovensku jsme v posledních letech zažili velký rozmach debaty o změnách klimatu. Klimatické narativy těchto zemí jsou v mnohém velmi podobné, ale našli bychom u nich i významné rozdíly. Ve všech třech zemích je nepřítelem číslo jedna švédská aktivistka Greta Thunberg. Maďarská vláda v čele s Viktorem Orbánem a jemu poslušná média se však snaží klimatickou agendu využívat i pozitivním způsobem, na rozdíl od zemí bývalého Československa.

Chcete se cítit a působit připravená a sebevědomá jako moderátorka debaty, konference nebo rozhovoru? Pojďte se to naučit se zkušenou profesionálkou Bárou Procházkovou z České televize.

Příběh uhlí je pětidílný podcast z produkce Heinrich-Böll-Stiftung Praha, ve kterém Ondřej Šebestík popisuje minulost, současnost i budoucnost uhlí v Česku a spolu s hosty z řad vědců, politiků i občanských aktivistů se zamýšlí nad výzvami a možnými směry zelené transformace uhelných regionů. Pátý a poslední díl míří do budoucnosti a navrhuje, jak by mohlo vypadat zelenější Česko v příštích dekádách.