Česká (ne)transformace 2022: Průzkum názorů české veřejnosti na transformaci k nízkouhlíkové ekonomice

Výzkum

Sociologický ústav STEM a výzkumné a komunikační centrum Institut 2050 provedly s podporou pražské kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung ojedinělý výzkum Česká (ne)transformace 2022, který zjišťoval postoj veřejnosti k různým opatřením na ochranu klimatu směřujícím k dekarbonizaci ekonomiky. V posledních měsících se pojem Green Deal pro mnohé stal předmětem řady dezinterpretací a rozbuškou v debatách. Cílem výzkumu bylo detailně zachytit obavy (bariéry, hrozby) a pozitivní očekávání (příležitosti, benefity), které česká společnost v souvislosti s transformací má, testovat různé (policy) nástroje vycházející z EU politiky, Zelené dohody, FF55. Dále se výzkum zaměřil na identifikaci narativů, díky nimž je možné snižovat obavy/nejistotu a rozvíjet očekávání.

Metodologie

Kvantitativní výzkum byl uskutečněn v květnu 2022 na reprezentativním vzorku občanů České republiky. Dotázán byl rozsáhlý soubor občanů ČR starších 18 let (2086 osob) v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI, CAPI). Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru.

Situace v Česku

Pro Kontext je důležité doplnit, že Česká republika patří k evropským zemím s tradicí těžkého průmyslu a těžby a zpracování černého i hnědého uhlí. Také uhlíkové emise, jedny z nejvyšších na hlavu v EU, pocházejí primárně ze spalování hnědého uhlí v elektrárnách. Tři uhelné kraje, Ostravský, Ústecký a Karlovarský už připravily své plány spravedlivé transformace. Jejich společným problémem je malá participace obyvatel, stejně jako převaha projektů velkých byznysových hráčů. I tento fakt se podepisuje na výsledcích výzkumu, ze kterého vyplývá, že ač je Česko příjemcem velkého množství financí na podporu transformace, obyvatelé Česka o procesu téměř netuší. Pozitivní zprávou z předchozích výzkumů je, že Češi a Češky si jsou vědomi toho, že původcem klimatické krize je činnost člověka.

Závěry výzkumu

Studie ukázala zejména to, že česká veřejnost bude ráda chránit přírodu, krajinu a klima, zároveň má však velké obavy z ekonomických a sociálních dopadů takové transformace. Tyto obavy a překotnost, s jakou se z pohledu běžných občanů změny mohou dít, představují zásadní bariéru. Dokud nebudou změny dostatečně sociálně přijatelné pro různé skupiny obyvatel naší země, pak budou prosaditelné jen velmi obtížně, nebo vůbec,“ říká Martin Buchtík, sociolog a ředitel STEM.

Celkově má ovšem veřejnost velmi málo informací o příčinách a dopadech změny klimatu. Lidé toho také vědí jen velmi málo o transformaci, závazcích České republiky a plánovaných opatřeních. Konkrétně k Zelené dohodě pro Evropu má podle vlastního vyjádření dost informací pouze desetina občanů, zhruba polovina ví něco málo, třetina téměř nic. Lidé však očekávají, že přeměna ekonomiky označovaná jako Zelená dohoda bude velkou změnou, většinově se přiklánějí k tomu, že jde o změnu potřebnou, ale zároveň se obávají, že jde o změnu uspěchanou.

Z toho pak plyne nejasná představa veřejnosti o proporcích a efektivitě jednotlivých opatření. Ta jsou často hodnocena spíše emotivně podle celkového postoje k transformaci. Dobře přijímány jsou obecně takové kroky, které plánují podporu či dotace, naopak nízkou míru přijatelnosti mají zdanění, rušení a zákazy. Pro prosazení dílčích politik bude kritická jejich praktická (nikoliv deklarativní) ekonomická, technologická a informační dostupnost pro různé sociální skupiny obyvatel.

Pohled české veřejnosti na zkoumanou problematiku ve výsledku není černobílý. Výzkum ukazuje, že typově existuje pět větších skupin, do kterých se česká společnost dělí. Skupiny se liší nejen postojem k transformaci z environmentálního, ekonomického a sociálního pohledu, ale také mírou orientace v tématu a zájmem o něj. Tyto postoje a znalosti pak vychází z obecných hodnot a především životní zkušenosti každého z nás.

ZMĚNA KLIMATU A TRANSFORMACE

Většina české společnosti dnes změnu klimatu považuje za fenomén, který se odehrává právě teď (61 %) nebo k němu dojde v budoucnosti (dalších 12 %). Panuje také shoda na tom, že je změnu klimatu nezbytné urychleně řešit, přičemž 72 % Čechů a Češek si myslí, že by se na tom mělo pracovat už v tomto desetiletí. Transformace (ekonomiky a společnosti), která povede ke splnění nízkoemisních cílů, musí být podle názoru veřejnosti obrovská (25 % „naprostá změna“, 42 % „podstatná změna“).

O příčinách a dopadech změny klimatu však česká veřejnost nemá mnoho informací. Lidem chybí hlubší znalosti ohledně zelené transformace, závazků České republiky a plánovaných opatření.

Které z následujících tvrzení o globální změně klimatu je nejblíže Vašemu názoru?

Předchozí výzkum společnosti STEM ukázal, že většina občanů ČR je toho názoru, že původcem globální změny klimatu je člověk.

Jakou změnu by bylo podle vás třeba provést

Představuje situace v těchto oblastech závažný problém?

ZELENÁ DOHODA

Zelená dohoda podle české veřejnosti přinese nezbytnou změnu. Lidé se však obávají, že jde o uspěchaný proces, který není příliš dobře naplánovaný. Zároveň nepanuje shoda na tom, jestli změna bude dobrá, nebo špatná a zda představuje spíš příležitost, nebo hrozbu.

Češi a Češky očekávají, že Zelená dohoda zlepší především oblasti přímo spojené s životním prostředím. Co se dopadu na tuzemskou ekonomiku a životní úroveň týče, lidé jsou ohledně přínosu Zelené dohody výrazně skeptičtější či nejistí. Značná část obyvatel očekává, že Zelená dohoda zhorší stav české ekonomiky (52 %) a životní úroveň (51 %) nebo způsobí nárůst nerovností (46 %).

Zelená dohoda: Jaký dopad bude mít na jednotlivé oblasti ve vašem životě a v české společnosti?

Pozitivní dopady Zelené dohody Češi očekávají především ve zlepšení kvality ovzduší a stavu české krajiny. Na druhou stranu ovšem panují silné obavy z dopadů na ekonomiku a životní úroveň domácností. Základní podmínkou úspěšné transformace je tedy řešení jejích sociálních dopadů.

Zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl k výsledkům výzkumu uvádí: „Řada opatření má již nyní většinovou podporu veřejnosti. Jasně jsou podporovány obnovitelné zdroje energie, a to i těmi, kteří obecně k Zelené dohodě pro Evropu zastávají kritický postoj. Silná shoda panuje i na snižování energetické náročnosti bydlení formou zateplování nebo stavby nízkoemisních budov, na příspěvcích na pořízení solárních panelů a tepelných čerpadel.“

Detailní rozdělení do jednotlivých segmentů lze vidět v letáčku (v ENG) nebo v reportech z výzkumu (v CZE):