Zelené rozpočty využívají nástroje, které mají napomoci plnění environmentálních a klimatických cílů díky tomu, že analyzují dopad na životní prostředí u různých rozpočtových a fiskálních postupů. Tvorba rozpočtu se tak může stát prostředkem k prosazování genderové rovnosti a současně i environmentálních cílů. Podporovat genderovou rovnost a stimulovat zelenou transformaci může i danění, avšak tato kapitola se zaměřuje na rozpočtovou stránku, a to vzhledem ke struktuře příjmů EU v kontextu Evropské zelené dohody, rozpočtu EU pro období 2021-2027 a Nástroje pro oživení a odolnost.
Zpráva nazvaná „Proč Evropská zelená dohoda potřebuje ekofeminismus – posun k genderově citlivé environmentální politice“ (Why the European Green Deal needs ecofeminism - Moving from gender-blind to gender-transformative environmental policies), kterou vydala Evropská environmentální kancelář (EEB) ve spolupráci s organizací Women Engage for a Common Future (WECF), mapuje genderově slepá místa i příležitosti v tomto zásadním projektu EU. Snaží se zodpovědět otázku, proč do Evropské zelené dohody nejsou integrována genderová témata, přestože se s environmentálními politikami vzájemně ovlivňují. Tato publikace rovněž nabízí doporučení, jak se od environmentální politiky, která je genderově slepá posunout k takové, jež genderové nerovnosti bere v potaz a dokáže je řešit. Jejich součástí jsou intersekcionální a genderově spravedlivé environmentální cíle, které směřují k feministické ekonomice blahobytu a péče s využitím metodologií genderového mainstreamingu v environmentálních politikách.
Tuto zprávu zpracovala EEB ve spolupráci s WECF za přispění organizací a spolků ActionAid, BlackEarthKollektiv, DOOR, Ecolise, Equinox, ESF, FOCUS, GenderCC, Geres, Global Women’s Network for the Energy Transition, Heinrich-Böll Stiftung, IEEP, IREC, IRENA, MilieuKontakt, Newcastle University, Sogesca, Universitat Autonoma Barcelona, Youth Environment Europe a Wide+.
(Zelené) genderové rozpočtování
Zpráva Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) o genderovém rozpočtování z roku 2017 uvádí, že „řada hluboce zakořeněných disproporcí a nerovností mezi pohlavími je do větší či menší míry dána veřejnými politikami a alokací veřejných zdrojů“. [1] Rozpočty představují mocný ekonomický nástroj, který může proměňovat společnost a hospodářství a prohlubovat nerovnosti. Druhou stranou mince je výběr daní. Ve většině zemí na světě vlády vybírají daně a příspěvky, které tvoří veřejné příjmy a umožňují investice do nezbytných veřejných služeb. [2] Podporovat genderovou rovnost a stimulovat zelenou transformaci může i danění, avšak tato kapitola se zaměřuje na rozpočtovou stránku, a to vzhledem ke struktuře příjmů EU, kterou tvoří zejména příspěvky členských států, dovozní cla a zdroje založené na DPH. Přímé zdanění je v kompetenci členských států.
Zelené a genderově citlivé danění
Daňový systém v členských státech EU se převážně zaměřuje na podporu hospodářského růstu – což často není ani spravedlivé, ani ekologické – a nereflektuje genderové rozdíly. Obecně se daňové zatížení přesouvá z korporátních daní na danění práce, čímž se prohlubují nerovnosti. [3] Navíc pouhých 6 % příjmů EU pochází z ekologických daní [4]. Ekologické daně (a daňový systém obecně) jsou často prezentovány jako genderově neutrální, přestože udržují systémové nerovnosti v oblasti neplacené péče, zaměstnanosti, důchodů, příjmů, chudoby a majetku. Studie prokazují, že ekonomické nástroje jako vyšší ceny energií nebo uhlíkové daně představují pro ženy vyšší zátěž vzhledem k vyššímu riziku chudoby, které jim hrozí, a to zejména u migrantek a samoživitelek. [5] Aby placení negativních environmentálních externalit nevyvolalo nepříznivé reakce, musí být vždy součástí koherentní sociální politiky a struktury sociální podpory a náhrad. Potřebujeme proto progresivnější ekologické daně, které budou potírat společenské i genderové nerovnosti a zmírňovat ničení životního prostředí a ekologickou krizi.
Genderové rozpočtování bere ve všech fázích rozpočtového procesu v úvahu aspekt genderové rovnosti, a umožňuje tak politikům, političkám a veřejným finančním institucím posun k dlouhodobé podpoře a zlepšování genderové rovnosti. Principem genderového rozpočtování není vytváření oddělených rozpočtů nebo rozdělování nákladů, ale spíše genderově-analytický přístup k výběru a vynakládání veřejných zdrojů a lepší obecné pochopení toho, jak může mít rozhodování rozdílný dopad na ženy a muže. Aby bylo možné řešit i další strukturální nerovnosti, je důležité zaujmout intersekcionální postoj, tedy chápat a analyzovat různé životní reality různých lidí a vnímat vliv genderu, etnicity, sexuální orientace, zdravotního stavu, věku a dalších charakteristik, které strukturují využívání veřejných služeb, veřejného prostoru a institucí. [6]
Genderové rozpočtování v Rakousku
Rakousko patří mezi nevelký počet zemí na světě, které mají genderové rozpočtování dáno i legislativně, a to přímo ústavou. Na federální, regionální i místní úrovni usilují politické orgány o dosažení rovnosti žen a mužů prostřednictvím finančního řízení a rozpočtů, od roku 2013 byl tento přístup dále posílen pomocí federálního rozpočtového zákona. Každé rakouské ministerstvo musí v každé kapitole rozpočtu definovat maximálně pět výstupů, které jsou součástí ročního rozpočtového rozhodnutí v parlamentu. Alespoň jeden z těchto výstupů se musí týkat genderu. Výzvou i nadále zůstává míra ambicí u cílů a indikátorů, ale už nyní došlo ke zvýšení transparentnosti a participace žen v procesu. Tento postup také přispívá k lepšímu cílení politických opatření. [7]
Zelené rozpočtování označuje nástroje, které směřují k naplňování environmentálních a klimatických cílů tím, že analyzují dopad rozpočtových a fiskálních rozhodnutí na životní prostředí. Rozpočtování tudíž může být nástrojem, který současně zajišťuje mainstreaming genderové rovnosti i naplňování environmentálních cílů. Například vyšší důraz na investice do veřejné dopravy než na nové silnice a infrastrukturu pro vozidla má pozitivní dopad na životní prostředí a zároveň podporuje genderovou rovnost, protože ženy obvykle využívají veřejnou dopravu výrazně více. [8] Klimatická mitigační opatření lze vnímat z podstaty věci jako genderově spravedlivá, protože změna klimatu má nerovnoměrné dopady. Hůře dopadá na ženy a menšinové skupiny především na globálním Jihu, neboť jsou zranitelnější mimo jiné kvůli vyšší závislosti na přírodních zdrojích, jež klimatická změna ohrožuje, i kvůli častější chudobě, která jim komplikuje adaptaci na změny. [9] Pokud se při navrhování politických opatření nebere v úvahu genderová perspektiva, nerovnosti se mohou udržovat a prohlubovat.
Nabízí se řada možností, jak propojovat zelené a genderově spravedlivé rozpočtování. Například investice do sektoru péče naplňují environmentální i genderové požadavky a navíc hrají roli i z intersekcionálního pohledu, protože v těchto oborech pracuje řada žen – migrantek.
Evropská zelená dohoda a současný rozpočet EU
Rada EU, Evropská komise a Evropský parlament schválily v únoru 2021 Víceletý finanční rámec (VFR), tedy sedmiletý rozpočet EU, a program „Next Generation EU“. Evropské unii to umožní v následujících letech poskytnout bezprecedentní částku 1,8 bilionu eur, jimiž podpoří zotavení po pandemii covid-19 a dlouhodobé priority EU v různých politických oblastech. Evropská zelená dohoda a její cíle hrály během dlouhých jednání významnou roli, avšak na genderovou perspektivu první návrhy dostatečný ohled nebraly. V této kapitole se zaměříme na to, zda má současný rozpočet potenciál sklidit zdárné výsledky současně v oblasti životního prostředí i genderu.
Víceletý finanční rámec EU
Rozpočet EU může sloužit jako efektivní nástroj k financování Evropské zelené dohody, ale také k propagování genderově spravedlivé společnosti. Tvoří sice jen o něco více než 1 % celkového HDP Evropské unie, má však značnou politickou váhu a vliv na členské státy i významnou symbolickou funkci.
Před současným VFR se genderové rozpočtování neuplatňovalo systematicky na všechny části obecného rozpočtu EU. Tohoto principu se využívalo prostřednictvím specifických programů, zejména v otázkách zaměstnanosti a sociálních věcí. [11] Zákonné požadavky ohledně genderového rozpočtování se liší v závislosti na výdajovém programu. Jak odhalilo posouzení výdajů v současných programech z roku 2018, které doprovází návrh Komise na podobu VFR pro období 2021-2027, mainstreaming genderové rovnosti napříč rozpočtem EU nebyl uplatňován tak, jak se například uplatňovala otázka změny klimatu. [12] Členské státy EU spravují rozsáhlé části rozpočtu EU a podávají zprávy o výdajích v souvislosti s klimatem za pomoci zavedené metodologie. [13] Zatímco v rozpočtovém období 2014-2020 se EU shodla, že minimálně 20 % výdajů EU půjde na položky týkající se klimatu, v příštím VFR se tento podíl zvyšuje na 30 %. Řada problémů sice zůstává [14] a celkové výdaje na oblast klimatu nebyly řešeny optimálně, zejména kvůli přetrvávající nekoherentnosti výdajových programů a nedostatečnému monitoringu, ale přece jen existuje alespoň nějaká tradice shromažďování, monitorování a reportování dat a vyhodnocování dopadu výdajů na klima. [15] Ve sféře genderu tomu ale tak není – a to navzdory komplexní práci na podkladech pro genderové rozpočtování, kterou odvádí například Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE). [16]
Díky tlaku organizací občanské společnosti a Evropského parlamentu bere VFR na období 2021–2027 [17] v potaz hodnocení genderových dopadů. To znamená, že programy budou prověřovány podle dopadu na genderovou rovnost a bude možné zavést genderové monitorování, podobně jako už funguje monitorování klimatické. Ačkoliv už samotné formulování těchto požadavků je pokrok, zůstává před námi ještě spousta práce, abychom se dopracovali k rozpočtu, který propojí prosazování genderové rovnosti a zelené tranzice.
Za prvé, velké výdajové programy, i takové, jež by měly přispívat k cílům Evropské zelené dohody, zůstávají genderově slepé – především jde o Společnou zemědělskou politiku (SZP) Evropské unie, která představuje přibližně třetinu celkového rozpočtu, a tedy největší samostatnou položku ve výdajích EU. Jak ukazuje kapitola 14 této zprávy, absence genderového hlediska u SZP pravděpodobně poškozuje genderovou rovnost, protože většinu dotací dostávají podnikatelé v zemědělství – muži a podporuje genderové stereotypy. [18]
Za druhé je třeba upozornit na fakt, že tato meziinstitucionální dohoda se zabývá pouze otázkou rovnosti mužů a žen z binární, neintersekcionální perspektivy, jak je popsáno v kapitole 1 této zprávy. Chybí povědomí o komplexní provázanosti aspektů životního prostředí a genderu v rozpočtování.
Za třetí chybějí data, která by umožnila analýzu genderové rovnosti. Tato námitka je zásadní, neboť genderové rozpočtování může fungovat jako užitečný nástroj jen tehdy, jsou-li k dispozici data vztahující se k genderu. [19]
Nástroj pro oživení a odolnost
V reakci na bezprecedentní krizi vyvolanou pandemií coronaviru navrhla 27. května 2020 Evropská komise dočasný nástroj pro oživení nazvaný Next Generation EU (NGEU) v hodnotě 750 miliard eur. [20] Převážná většina je určena na Nástroj pro oživení a odolnost [21], na nějž se nyní zaměříme. Prioritami jsou zelené a digitální investice, přičemž pro oblast klimatu je navrženo 37 % [22] a pro digitální oblast 20 % z tohoto balíku. To znamená, že značný podíl finančních prostředků uvolněných na stimulaci hospodářství připadne sektorům, ve kterých mezi zaměstnanci výrazně převládají muži jako např. energetika, zemědělství, stavebnictví či doprava [23]. Převaha mužů v těchto sektorech je nadprůměrná v zemích jako Itálie a Španělsko, které z fondu obnovy získají obzvlášť velký podíl. Bez adekvátního zhodnocení genderového dopadu představují zelené a digitální priority značné riziko v tom smyslu, že mohou prohloubit už existující genderové nerovnosti [24], například co se týče vytváření pracovních míst, jejich struktury a kvality, příjmu, valorizace, sociálního zabezpečení, pracovních podmínek a segregace na trhu práce. Je třeba věnovat více úsilí také odstraňování genderových rozdílů v těchto sektorech, aby z nových pracovních míst v potenciálních zelených odvětvích těžily srovnatelně všichni bez ohledu na gender.
Občanská společnost a genderově citliví poslanci a poslankyně Evropského parlamentu působili na Komisi prostřednictvím hnutí #halfofit a požadovali úpravu původního, genderově slepého krizového plánu. [25] To vedlo k lepšímu zahrnutí genderového rozměru v několika relevantních oblastech včetně Nástroje pro oživení a odolnost, v jehož textu je pro vlády členských států uvedeno, že „v plánu pro oživení a odolnost by měl být stanoven očekávaný příspěvek k rovnosti žen a mužů a rovným příležitostem pro všechny.“ Nicméně přechod k genderově spravedlivé společnosti a zelená transformace nejsou brány v potaz společně, nýbrž jako oddělené aspekty. Přestože se výraz „zelený“ v textu objevuje dvaadvacetkrát, ani jednou to není ve spojitosti s genderem. Obdobně sekce věnovaná genderu neobsahuje ani jeden odkaz například na nízkouhlíkovou povahu sektoru péče. Pokyny Evropské komise k vytváření národních plánů obnovy také poskytuje příležitosti k gender mainstreamingu. [26] Hrozí však, že implementace bude mít nedostatky. [27]
Komise jednak přidala gender mainstreaming až v pozdější fázi. Je možné, že tato opatření přišla příliš pozdě na to, aby ovlivnila plánované výdaje EU a členských států, protože požadovaná kategorie rizik z genderové perspektivy bude doplněna k už existujícím investičním a reformním prioritám, a tudíž nemusí ovlivnit jejich obsah.
Za druhé přípravu a implementaci národních plánů v mnoha zemích ovládají hospodářští aktéři jako například ministerstva financí. Rozpočtová, finanční a monetární politika často zůstává především doménou mužů a nedostává se v ní potřebné podpory pro genderově citlivou analýzu.
A za třetí je v této fázi nejasné, nakolik vážně budou požadavky na genderovou analýzu realizovány. Evropská komise plány analyzuje a pokud usoudí, že jsou všechny požadavky nařízení splněny, předkládá je následně Radě, která kvalifikovanou většinou schvaluje vyplacení z fondů EU. Otázkou zůstává, zda rozměr gender mainstreamingu a soulad s kategorizací výdajů v oblasti klimatu budou brány v potaz dostatečně vážně i při vyhodnocování plánů. [28]
Italský plán obnovy
Podívejme se na případ Itálie, která je největším příjemcem z fondu EU. Italská vláda zveřejnila svůj národní plán obnovy 25. dubna. Na investice alokovala 222,1 miliard eur, z nichž má 191,5 miliardy eur pocházet z balíku grantů a půjček NGEU. Podle premiéra [29] mají z národního plánu obnovy nejvíce těžit ženy a mládež v souladu s cílem tohoto plánu – tedy podpořit rovnost ve společnosti. Přibližně 70 % z osob, které v Itálii během pandemie přišly o práci, představují ženy. [30] Nicméně místo využití významnějšího podílu financí na investice do infrastruktury péče a dalších opatření, která posílí současně genderovou rovnost i posun k nízkouhlíkové ekonomice, plán bez uplatnění genderové analýzy upřednostňuje digitalizaci, stavebnictví, automobilovou dopravu a energetiku, tedy sektory, v nichž převážně působí muži. [31] Potřebné jsou tedy i plány, jak zvýšit zapojení žen v sektorech, v nichž jsou nedostatečně zastoupené.
Taxonomie EU pro udržitelné financování
V souvislosti s otázkou, jak vynakládat peníze environmentálně i genderově spravedlivým způsobem, stojí za zmínku další dokument Evropské unie: Taxonomie EU pro udržitelné financování, jež určuje standardy v této oblasti. Jde o klasifikační systém, který vytyčuje harmonizovaná kritéria určující, zda je určitá ekonomická aktivita z hlediska životního prostředí udržitelná. [32] Díky zahrnutí principu zamezení významným škodám budou produkty považovány za udržitelné jen tehdy, jestliže nezabraňují další environmentálním cílům EU. Chybí však zahrnutí negativních dopadů na sféru sociální a genderové rovnosti. [33]. Evropská komise v současnosti zvažuje vytvoření sociální taxonomie, která by tento nedostatek měla napravit. [34] Zelenou transformaci musí doprovázet sociálně inkluzivní opatření a i v této oblasti je absence definic a standardizovaného klasifikačního systému překážkou, která znesnadňuje nasměrování financí do společensky udržitelných aktivit. Tato opatření se mohou vztahovat na aktivity samotné, na řízení podniku i na způsob, jak je aktivita realizována.
Kritéria monitorující životní prostředí, jež by byla založena čistě na vědě a tvrdých číslech by sice z praktického hlediska byla snadněji proveditelná, ale Komise musí urychleně vyvinout systém sociálních kritérií, která budou vycházet z lidských práv a konceptů jako genderová rovnost. Zelená transformace si vyžádá značné investice. Aby byla úspěšná, musí být udržitelná z environmentálního i sociálního hlediska, což by se mělo odrazit i v tom, že v budoucnu vznikne jednotná taxonomie.
Doporučení
- Nezbytnou transformaci potřebujeme chápat šířeji. Nízkouhlíkové hospodářství není jen otázkou energetiky, stavebnictví a digitalizace, tedy sektorů, v nichž jsou převážně zaměstnáni muži. Spolu s těmito prioritami je vždy třeba brát v úvahu i pracovní místa v nízkouhlíkové péči a sektoru služeb a přistupovat k nim v rozpočtovacím procesu jako k rovnocenně důležitým. Transformace přesahuje sféru práce a dotýká se významně i neplacené péče a domácích prací, které jsou nadále podceňované a v hospodářském rozhodování opomíjené. Investice do péče mají nejen silně pozitivní vliv na zaměstnanost a oživení ekonomiky, ale řeší i zásadní problémy na cestě k vybudování skutečně odolné nízkouhlíkové ekonomiky v evropských zemích. Potřebujeme posun vstříc genderově spravedlivé, digitální, zelené a pečující ekonomice – potřebujeme propojování místo oddělování.
- K efektivnějšímu genderovému rozpočtování potřebujeme lepší data strukturovaná podle genderu. Dále musíme mít pro genderovou rovnost obdobu nástroje green recovery tracker [36], aby se zlepšilo rozhodování o výdajích a bylo možné sledovat pokrok. Monitorování efektivity Nástroje pro oživení a odolnost a národních plánů při řešení problémů genderové rovnosti vyžaduje adekvátní data a indikátory. Totéž platí pro programy zelených výdajů v rámci Evropské zelené dohody, jako je například Fond spravedlivé transformace a strategie „Renovační vlna“ (Renovation Wave).
- Genderové a zelené rozpočtování znamená správné nastavení priorit ve výdajích, důležité je však i to, aby genderově citlivým způsobem docházelo k vytváření příjmů. [37] Přestože toto téma přesahuje rozsah této kapitoly, je zásadní se mu věnovat spolu s výdaji. Souvisí to zejména s čím dál důležitější otázkou, jak vytvářet zdroje pro zelené a genderově spravedlivé rozpočty, neboť s ekologickou a sociální transformací se zvyšuje nutnost veřejných investic. Evropská unie si poprvé v historii nabrala dluh a potřebuje navrhnout strategie, jak ho splatit sociálně a genderově férovým způsobem. Analýza dopadu by měla brát v potaz i genderovou rovnost mimo EU, například co se týče plánovaného „uhlíkového cla“ (CBAM) zmíněného v osmé kapitole této zprávy.
Závěr
Nový rozpočet EU je „zelenější“ než ty předchozí, ale je před námi ještě spousta práce, pokud chceme naplnit cíle Pařížské dohody a Evropské zelené dohody. [38] Poprvé tvoří součást sedmiletého rozpočtu EU také genderové rozpočtování a stimulační balíček explicitně ustanovuje hodnocení genderového dopadu. Ačkoliv důraz na Evropskou zelenou dohodu i zahrnutí genderového rozpočtování znamenají významné kroky kupředu, zůstává zde riziko, že vlády těchto příležitostí plně nevyužijí, zejména kvůli tendenci uvažovat o těchto aspektech odděleně. Evropská zelená dohoda a digitální agenda představují důležité priority, ale nelze je prosazovat s genderově slepým přístupem. Nevyrovnané investice do zeleného a digitálního sektoru, v nichž zatím stále převládají muži, mohou prohloubit genderové nerovnosti týkající se zaměstnanosti a investic. Je například stěžejní, aby větší část rozpočtu směřovala do sektoru péče, který zlepšuje kvalitu života a vyznačuje se nízkými emisemi. Genderově spravedlivá demokracie se neobejde bez vyššího zastoupení žen v energetice, dopravě, stavebnictví a digitálním sektoru, a vlády proto musí provádět takové kroky, které existující genderové nerovnosti zmírní.
Ohledně propojení genderového a klimatického rozpočtování výdajů EU existuje jen velmi málo dat a výzkumů. Doufáme proto, že tato kapitola přinesla inspiraci ke zlepšení situace.
Upozornění: Tato kapitola byla psána v dubnu a květnu 2021, kdy docházelo k finalizaci národních plánů obnovy a následně k jejich analýze Evropskou komisí. Pozdější úpravy jako např. výsledky schválení plánů EK v této době nebyly k dispozici, a proto nemohly být do naší analýzy zahrnuty.
Z anglického originálu publikovaného na webu Heinrich-Böll-Stiftung Brussels přeložila Petra Jelínková.
Odkazy:
1 Ronnie Downes a kol., „Gender Budgeting in OECD countries“, OECS Journal on Budgeting (2017)
2 Rachel Sharpe, Making tax work for women’s rights (2016)
3 Katy Wiese – Jan Mayrhofer, Escaping the growth and jobs treadmill: a new policy agenda for post-coronavirus Europe (Brusel: Evropská environmentální kancelář a Evropské fórum mládeže, 2020)
4 Environmental tax statistics, Eurostat (navštíveno 1. 6. 2021)
5 Ulrike Roehr – Minu Hemmati, A gender-sensitive climate regime?; Velma I. Grover, Global Warming and Climate Change — Ten Years After Kyoto and Still Counting (CRC Press, 2016)
6 „Gender Budgeting“, EIGE (navštíveno 17. 5. 2021)
7 „Austria“, EIGE (navštíveno 2. 6. 2021)
8 OECD, Paris Collaborative on Green Budgeting. OECD Green Budgeting Framework (2020)
9 Gender, Climate and Security: Sustaining inclusive peace on the frontlines of climate change (United Nations Environment Programme, UN Women, UNDP a UNDPPA/PBSO, 2020)
10 Evropský institut pro rovnost žen a mužů, Review of the Implementation in the EU of area K of the Beijing Platform for Action: Women and the Environment - Gender Equality and Climate Change (Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2012)
11 Evropská komise, Commission Staff Working Document - Strategic engagement for gender equality 2016-2019, 2015, SWD(2015) 278 final, Brusel
12 Evropská komise, Generální sekretariát, COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT Spending review accompanying the document COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE EUROPEAN COUNCIL, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS A Modern Budget for a Union that Protects, Empowers and Defends The Multiannual Financial Framework for 2021-2027, 2018, SWD/2018/171 final, Brusel
13 „Supporting climate action through the EU budget“, Evropská komise (navštíveno v květnu 2021)
14 Martin Nesbit, „Climate tracking in the EU budget needs a more robust system“, Institut pro evropskou environmentální politiku, publikováno 22. 7. 2020 (navštíveno v květnu 2021)
15 „An EU Budget to address the climate crisis“, Evropská environmentální kancelář (navštíveno v květnu 2021)
16 „Gender Budgeting“, EIGE (navštíveno 17. 5. 2021)
17 Evropský parlament, Rada EU, Evropská komise: Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů, 16. 12. 2020, L 433 I/28
18 „Commission publishes study on the CAP’s impact on the development of rural areas regarding socioeconomic aspects“, Evropská komise, publikováno 18. 2. 2021 (navštíveno v květnu 2021
19 EIGE, Gender mainstreaming: gender budgeting (Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2012)
20 „Europe’s moment: Repair and prepare for the next generation“, Evropská komise, publikováno 27. 5. 2020 (navštíveno v květnu 2021)
21 Evropský parlament, Rada EU, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, 2021, L 57/17, Brusel
22 Přestože plánované výdaje na oblast klimatu působí vcelku ambiciózně, je na místě obezřetnost. Jak dokládá dokument skupiny Greens/EFA v Evropském parlamentu („Ongoing assessment of national recovery and resilience plans by the commission“, Greens/EFA v Evropském parlamentu, publikováno 1. 6. 2021, navštíveno 15. 6 2021), řada vlád neuplatňuje zásadu zamezení významným škodám a kategorizování zelených investic obchází, zanedbává nebo adekvátně neřeší, což vede ke greenwashingu a v některých případech k potenciálnímu porušení až 37 % požadavků na výdaje v oblasti zelených investic.
23 Důkladnější prozkoumání sektoru dopravy navíc ukazuje, že značný podíl jde do automobilového sektoru, kde je zapojení žen na pracovním trhu ještě nižší. Investice do inkluzivní veřejné dopravy a infrastruktury pro pěší a cyklistiku jsou nedostačující.
24 Irene Pimminger – Nadja Bergmann, Gleichstellungsrelevante Aspekte der Digitalisierung der Arbeitswelt in Deutschland: Expertise für den Dritten Gleichstellungsbericht der Bundesregierung (Vídeň, 2020)
25 Alexandra Geese, ”Erfolg für die #halfofit-Bewegung: Mehr Gerechtigkeit im EU Haushalt“, Greens /EFA v Evropském parlamentu, publikováno 11. 11. 2020 (navštíveno v květnu 2021)
26 Evropská komise, Commission Staff Working Document: Guidance to Member States Recovery and Resilience Plans, 2021, SWD(2021) 12 final, Brusel
27 „Gender mainstreaming the Covid-19 EU recovery policies: opportunities and challenges“, Tampere University, publikováno 30. 3. 2021 (navštíveno v květnu 2021)
28 „Ongoing assessment of national recovery and resilience plans by the commission“, skupina Greens /EFA v Evropském parlamentu, publikováno 1. 6. 2021 (navštíveno 1. 6. 2021)
29 Hannah Roberts, „Italy promises greener, fairer society in Europe’s biggest coronavirus recovery plan“, Politico, publikováno 25. 4. 2021 (navštíveno v květnu 2021)
30 „Frauen im Deutschen Gewerkschaftsbund“, DGB Frauen, publikováno 18. 2. 2021 (navštíveno v květnu 2021)
31 „Omnibus Dibattito - Puntata 24/04/2021“, La7, publikováno 24. 4. 2021 (navštíveno v květnu 2021)
32 „Taxonomie EU pro udržitelné financování“, Evropská komise (navštíveno v květnu 2021)
33 Evropská komise, Generální ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, Nařízení komise v přenesené pravomoci (EU) …/… kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů, 2021, C/2021/2800 final
34 „Series of webinars on the EU taxonomy – Discussion on future developments with the Platform on Sustainable Finance“, Evropská komise (navštíveno v květnu 2021)
35 „Statement by the European Commission ahead of International Women’s Day 2021“, Evropská komise, publikováno 5. 3. 2021 (navštíveno v květnu 2021)
36 „Tracking the contribution of national covid-19 recovery efforts towards a climate neutral EU“, Green Recovery Tracker (navštíveno v květnu 2021)
37 Åsa Gunnarsson a kol., Gender equality and taxation in the European Union (Evropská unie, 2017)
38 Patrick ten Brink a kol., A Budget to address the Climate Emergency: How to fund the European Green Deal, Heinrich-Böll-Stiftung Brusel, kancelář pro EU a EEB, 2019