Domů

Volební výsledky potvrdily velkou míru nezájmu o záležitosti Evropské unie ze strany občanek, občanů. Za Českou republiku usedne do lavic Evropského parlamentu (EP) celkem 7 stran zařazených do 6 frakcí. Jedinou politickou stranou zastoupenou ve Sněmovně a nezvoulenou do EP se stalo hnutí Úsvit přímé demokracie. Ostatní strany zastoupené po podzimních volbách v Poslanecké sněmovně obhájily své místo v českém stranickém systému.

Demokracie

O takzvanom „slovenskom paradoxe,“ ktorý má spočívať v relatívne vysokej podpore integrácie a miery dôvery voči európskym inštitúciám a opakovanej nízkej účasti v eurovoľbách, sa pred 24. májom veľa diskutovalo.

„Tentoraz je to iné!“ hlásala mohutná mobilizačná kampaň Európskeho parlamentu (EP). Novosť volieb do jedinej priamo volenej inštitúcie Európskej únie spočívala v zmenách, ktoré pre EP priniesla Lisabonská zmluva – viac kompetencií, ale najmä užšie prepojenie medzi rozhodnutím európskych voličov a obsadením pozície šéfa európskej exekutívy. Heslo „Tentoraz je to iné“! predznamenávalo väčší záujem a teda aj vyššiu účasť voličov. Vo viacerých členských štátoch  (Veľká Británia, Grécko, Rumunsko, Litva) sa to potvrdilo, i keď za cenu nárastu podpory euroskeptických strán. V mnohých krajinách strednej a východnej Európe sa však trend volebnej účasti pohol opačným smerom.

S volební účastí necelých 62 procent oprávněných voličů získala národně-konzervativní vláda Viktora Orbána 44 procent hlasů a dvoutřetinovou většinu mandátů v parlamentu a prodloužila si tak své funkční období o další čtyři roky. Opoziční uskupení socialistů a liberálů obdrželo pouhých 25 procent, zatímco pravicově radikální strana „Jobbik“ téměř 21 procent. Jako čtvrtá strana se do „Zemského domu“ na břehu Dunaje, v němž sídlí maďarský parlament, probojovala strana zelených „Politika může být jiná“ s 5 procenty hlasů.

Energetika a klima

Komentáře k očekáváním a úkolům nové vlády máme v Česku docela nacvičené. Od roku 2009 nám vládne již čtvrtý kabinet. Pokaždé znovu čekáme od nové vlády, že konečně využije možnosti zvyšování energetické efektivity, které mohou osvobodit domy od závislosti na uhlí ze severočeských povrchových dolů nebo ruském plynu. Ještě více však v České republice čekáme na vládu, které vrátí stabilitu do investic v obnovitelných zdrojích energie. Jak v této roli může obstát nový kabinet složený ze sociální demokracie, nové strany Hnutí Ano a křesťanských demokratů? (Další text je v angličtině)

Ve středu 29.5. navštívil Českou republiku na pozvání Klimatické koalice a za podpory nadace Heinricha Bölla v Praze jeden z nejváženějších klimatologů na světě profesor Stefan Rahmstorf (Postupimská univerzita). Profesor Rahmstorf je mimo jiné jedním z vedoucích autorů 4. zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu a v Praze na veřejné přednášce promluvil o nejnovějších poznatcích a údajích spojených se změnou klimatu. Podrthl mimo jiné zdrcující dopad nárůstu CO2 na oceány a tím i na celou zemskou biodiverzitu.

Greening the Heartlands of Coal

Heinrich-Böll-Stiftung představuje novou publikaci "Greening the Heartlands of Coal in Europe – postřehy z česko-německo-polského dialogu o energetických otázkách". Tato studie je výsledkem trilaterální expertní skupiny, která se na pozvání nadace Heinrich-Böll-Stiftung a Ecologic Institute v průběhu minulého roku pravidelně setkávala, aby diskutovala vliv německé energetické transformace na německé sousedy, Polsko a Českou republiku.

Mezinárodní Politika

Srdečně Vás zveme na setkání s palestinským umělcem Khaledem Jarrarem, které se uskuteční v Centru současného umění DOX v pondělí 10. 3. 2014 od 18:00.

Ve čtvrtek 5. prosince 2013 uspořádal Ústav mezinárodních vztahů ve spolupráci s pražskou kanceláří nadace Heinrich Böll Stiftung veřejnou přednášku a debatu na téma „Gender v rozvojové politice a postkonfliktní rekonstrukci“. S přednáškou vystoupila Claudia von Braunmühl, emeritní profesorka mezinárodních vztahů na berlínské Freie Universität. Na tu pak reagovala vlastním příspěvkem Běla Plechanovová, vedoucí katedry mezinárodních vztahů na Univerzitě Karlově.

Proč je v diplomacii tak málo žen na vyšších pozicích a co by to pomohlo změnit? Jak obtížné je slaďovat profesní a rodinný život v diplomatické službě? S jakými problémy se rodiče potýkají v zahraničí?

Publikace

Od těžby dehtových písků v Severní Americe přes rozsáhlé skupování africké půdy a čínské investice v oblasti řeky Mekong po těžbu a pěstování sóji v Latinské Americe – investice do globálních zdrojů s velkými zisky je zavedenou realitou. Veškeré toto využívání přírodních zdrojů nicméně nerespektuje ekologické limity našeho světa a není schopné zajistit spravedlivé rozložení z něho plynoucích zisků.

Tyto potřeby je navíc třeba vnímat v kontextu toho, že je řada konvenčních elektráren v EU zastaralá a v nadcházejících letech a desetiletích je bude potřeba nahradit, popřípadě modernizovat. Mohlo by se zdát, že řešení výše uvedených ekologických a ekonomických výzev vyžaduje často protichůdná opatření.

Heinrich-Böll-Stiftung představuje novou publikaci "Greening the Heartlands of Coal in Europe – postřehy z česko-německo-polského dialogu o energetických otázkách". Tato studie je výsledkem trilaterální expertní skupiny, která se na pozvání nadace Heinrich-Böll-Stiftung a Ecologic Institute v průběhu minulého roku pravidelně setkávala, aby diskutovala vliv německé energetické transformace na německé sousedy, Polsko a Českou republiku.