Domů

Mladé Romky míří do politiky. Desítka z nich má právě teď za sebou roční politický výcvik. Organizuje ho Slovo 21 ve spolupráci s nadací  Heinrich-Böll-Stiftung v Praze. Romské vysokoškolské studentky z různých krajů Česka se během výcviku učily od těch největších odborníků jak fungovat v politice, vystupovat na veřejnosti, komunikovat s médii, úspěšně argumentovat anebo připravit kvalitní politickou kampaň.

Demokracie

Zákon o legalizaci prostituci se dostal nedávno znovu na pořad dne, vyvolal řadu oprávněných reakcí, jeho projednávání bylo odloženo a tak nejstarší řemeslo světa je v České republice stále v právním vakuu. Respektive pořád platí zastaralý prvorepublikový zákon o potírání pohlavních nemocí, který mimo jiné zakazuje zřizování a udržování nevěstinců.

Pod tímto názvem uspořádalo 5. 6. 2014 Ministerstvo vnitra ČR spolu s partnerskými organizacemi konferenci, tentokrát s podtitulem Města a obce pro všechny, tedy o využití veřejného prostoru z hlediska genderu. Hojná účast zástupců krajů, měst i obcí svědčí o stoupajícím zájmu samosprávy o problematiku rovných příležitostí a zavádění gendermainstreamingu do práce a praxe úřadů.

Volební výsledky potvrdily velkou míru nezájmu o záležitosti Evropské unie ze strany občanek, občanů. Za Českou republiku usedne do lavic Evropského parlamentu (EP) celkem 7 stran zařazených do 6 frakcí. Jedinou politickou stranou zastoupenou ve Sněmovně a nezvoulenou do EP se stalo hnutí Úsvit přímé demokracie. Ostatní strany zastoupené po podzimních volbách v Poslanecké sněmovně obhájily své místo v českém stranickém systému.

Energetika a klima

Sídliště Skalka v Praze

Sídliště představují specifické oblasti měst vyžadující koncepční a promyšlené rozhodování veřejné správy. Vzhledem ke svému postavení v rámci celospolečenského vnímání představují riziko vzniku sociálně problematických oblastí či dokonce vyloučených lokalit. Jejich prostorová struktura s sebou nese komplikace v oblasti ekonomické i sociální udržitelnosti. Doposud jsme se jako společnost řešili téměř výhradně domy a jejich stavebně technologický standard a příliš neřešili dlouhodobou strategii pro rozvoj těchto lokalit.

Jak dál? Jak má vypadat dlouhodobá vize těchto území? Jakým způsobem do nich koncepčně vstupovat a jak nastartovat proces jejich transformace ve fungující a atraktivní součásti městské struktury? Jak omezit rizika budoucího negativního vývoje?

Výroky politiků ve střední a východní Evropě o projektech jaderné energetiky jsou důsledkem strnulosti, nikoli progresivní politiky založené na solidní analýze. Pro zdůvodnění nových jaderných zdrojů v regionu používají dva pomýlené předpoklady: poptávka po elektřině má výrazně růst a velkoobchodní ceny mají růst přes EUR 100/MWh, píše Jan Ondřich.

Transatlantická dohoda o volném obchodu by mohla být šancí pro zelené a trvale udržitelné hospodářství. K tomu je však potřeba především silná a hlasitá občanská společnost.

Mezinárodní Politika

Ukrajinská železnice používá jiný rozchod kolejí, než mají její západní sousedé, a tak když naše vlaky překračují hranice směrem do Evropské unie, cestující musejí více než hodinu čekat na výměnu kol. Tento příklad je dobrou metaforou pro stav ukrajinských reforem po Revoluci důstojnosti: ukrajinská politika je stále systém, který běží ve starých širokorozchodných kolejích.

Ukrajinský spisovatel Jurij Andruchovyč, spolu s dalšími intelektuály, vyzývá k solidaritě s Ukrajinou v tomto otevřeném dopise německé vládě.

V posledních letech zažívá český zbrojní průmysl malou renesanci. V uplynulém pětiletém období stoupl objem obchodu s vojenským materiálem z 62,8 mil. EUR v roce 2009 na 138,2 mil. EUR v roce 2013. Víc než stoprocentní nárůst se přitom podepsal i na exportech, které lze vnímat jako rizikové. Jsou české výrobky v tomto kontextu mocenským nástrojem v rukou nedemokratických režimů?

Publikace

Zpráva Atlas masa mimo jiné přichází se závěrem, že současná industriální produkce masa a mléčných výrobků je neudržitelná a má velmi negativní společenské a ekologické dopady. To, jak jíme, už přestává být soukromou záležitostí a je politickým rozhodnutím s významnými dopady na vše okolo nás.

Od těžby dehtových písků v Severní Americe přes rozsáhlé skupování africké půdy a čínské investice v oblasti řeky Mekong po těžbu a pěstování sóji v Latinské Americe – investice do globálních zdrojů s velkými zisky je zavedenou realitou. Veškeré toto využívání přírodních zdrojů nicméně nerespektuje ekologické limity našeho světa a není schopné zajistit spravedlivé rozložení z něho plynoucích zisků.

Tyto potřeby je navíc třeba vnímat v kontextu toho, že je řada konvenčních elektráren v EU zastaralá a v nadcházejících letech a desetiletích je bude potřeba nahradit, popřípadě modernizovat. Mohlo by se zdát, že řešení výše uvedených ekologických a ekonomických výzev vyžaduje často protichůdná opatření.