Domů

V posledních letech zažívá český zbrojní průmysl malou renesanci. V uplynulém pětiletém období stoupl objem obchodu s vojenským materiálem z 62,8 mil. EUR v roce 2009 na 138,2 mil. EUR v roce 2013. Víc než stoprocentní nárůst se přitom podepsal i na exportech, které lze vnímat jako rizikové. Jsou české výrobky v tomto kontextu mocenským nástrojem v rukou nedemokratických režimů?

Demokracie

Pod tímto názvem uspořádalo 5. 6. 2014 Ministerstvo vnitra ČR spolu s partnerskými organizacemi konferenci, tentokrát s podtitulem Města a obce pro všechny, tedy o využití veřejného prostoru z hlediska genderu. Hojná účast zástupců krajů, měst i obcí svědčí o stoupajícím zájmu samosprávy o problematiku rovných příležitostí a zavádění gendermainstreamingu do práce a praxe úřadů.

Volební výsledky potvrdily velkou míru nezájmu o záležitosti Evropské unie ze strany občanek, občanů. Za Českou republiku usedne do lavic Evropského parlamentu (EP) celkem 7 stran zařazených do 6 frakcí. Jedinou politickou stranou zastoupenou ve Sněmovně a nezvoulenou do EP se stalo hnutí Úsvit přímé demokracie. Ostatní strany zastoupené po podzimních volbách v Poslanecké sněmovně obhájily své místo v českém stranickém systému.

O takzvanom „slovenskom paradoxe,“ ktorý má spočívať v relatívne vysokej podpore integrácie a miery dôvery voči európskym inštitúciám a opakovanej nízkej účasti v eurovoľbách, sa pred 24. májom veľa diskutovalo.

Energetika a klima

Komentáře k očekáváním a úkolům nové vlády máme v Česku docela nacvičené. Od roku 2009 nám vládne již čtvrtý kabinet. Pokaždé znovu čekáme od nové vlády, že konečně využije možnosti zvyšování energetické efektivity, které mohou osvobodit domy od závislosti na uhlí ze severočeských povrchových dolů nebo ruském plynu. Ještě více však v České republice čekáme na vládu, které vrátí stabilitu do investic v obnovitelných zdrojích energie. Jak v této roli může obstát nový kabinet složený ze sociální demokracie, nové strany Hnutí Ano a křesťanských demokratů? (Další text je v angličtině)

Ve středu 29.5. navštívil Českou republiku na pozvání Klimatické koalice a za podpory nadace Heinricha Bölla v Praze jeden z nejváženějších klimatologů na světě profesor Stefan Rahmstorf (Postupimská univerzita). Profesor Rahmstorf je mimo jiné jedním z vedoucích autorů 4. zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu a v Praze na veřejné přednášce promluvil o nejnovějších poznatcích a údajích spojených se změnou klimatu. Podrthl mimo jiné zdrcující dopad nárůstu CO2 na oceány a tím i na celou zemskou biodiverzitu.

Greening the Heartlands of Coal

Heinrich-Böll-Stiftung představuje novou publikaci "Greening the Heartlands of Coal in Europe – postřehy z česko-německo-polského dialogu o energetických otázkách". Tato studie je výsledkem trilaterální expertní skupiny, která se na pozvání nadace Heinrich-Böll-Stiftung a Ecologic Institute v průběhu minulého roku pravidelně setkávala, aby diskutovala vliv německé energetické transformace na německé sousedy, Polsko a Českou republiku.

Mezinárodní Politika

Ve čtvrtek 5. prosince 2013 uspořádal Ústav mezinárodních vztahů ve spolupráci s pražskou kanceláří nadace Heinrich Böll Stiftung veřejnou přednášku a debatu na téma „Gender v rozvojové politice a postkonfliktní rekonstrukci“. S přednáškou vystoupila Claudia von Braunmühl, emeritní profesorka mezinárodních vztahů na berlínské Freie Universität. Na tu pak reagovala vlastním příspěvkem Běla Plechanovová, vedoucí katedry mezinárodních vztahů na Univerzitě Karlově.

Barack Obama již nyní patří k nejvýraznějším prezidentům v moderních amerických dějinách. U prvního afroamerického pána Bílého domu to ani jinak být nemůže. Zda bude Obama skutečně historicky přelomový prezident, ale ukáže až jeho druhé období, do kterého nedávno vstoupil.

Theodor Adorno jednou prohlásil, že falešný život nelze žít správně. Opoziční týdeník „The New Times“ se v prvním vydání po prezidentských volbách 4. března ve svém titulku ptá: „Lze žít za Putinovy vlády?“ Tato otázka má, tak trochu na rozdíl od té Adornovy, vedle své teoretické i vyloženě praktickou stránku – kolik mladých, mobilních, dobře vzdělaných lidí pomýšlí při vyhlídce na dalších šest až dvanáct let Putinovy vlády na to, že Rusko opustí. Proč? Co se stalo? A co by se mohlo stát?

Publikace

Zpráva Atlas masa mimo jiné přichází se závěrem, že současná industriální produkce masa a mléčných výrobků je neudržitelná a má velmi negativní společenské a ekologické dopady. To, jak jíme, už přestává být soukromou záležitostí a je politickým rozhodnutím s významnými dopady na vše okolo nás.

Od těžby dehtových písků v Severní Americe přes rozsáhlé skupování africké půdy a čínské investice v oblasti řeky Mekong po těžbu a pěstování sóji v Latinské Americe – investice do globálních zdrojů s velkými zisky je zavedenou realitou. Veškeré toto využívání přírodních zdrojů nicméně nerespektuje ekologické limity našeho světa a není schopné zajistit spravedlivé rozložení z něho plynoucích zisků.

Tyto potřeby je navíc třeba vnímat v kontextu toho, že je řada konvenčních elektráren v EU zastaralá a v nadcházejících letech a desetiletích je bude potřeba nahradit, popřípadě modernizovat. Mohlo by se zdát, že řešení výše uvedených ekologických a ekonomických výzev vyžaduje často protichůdná opatření.