Udržitelný společnost

Udržitelný společnost

Klimatický závazek - studenti pomohli rozhýbat Prahu

Proběhlo to rychle a potichu. Pražským zastupitelům stačily v září minulého roku přesně dvě minuty k tomu, aby projednali a odhlasovali závazek snížit do roku 2030 emise CO2 o 40 %. Z přítomných 58 zastupitelů jich hlasovalo pro čtyřicet, nikdo nebyl proti. Klub ODS se hlasování organizovaně nezúčastnil. O půl roku později se velmi podobný plán stal v zastupitelstvu zdrojem vášnivých debat. Řada zastupitelů, zejména z řad ANO, kteří měsíc a půl před volbami souhlasili se snižováním emisí, o něco málo ambicióznější návrh v červnu tohoto roku nepodpořili. Co se za šest měsíců změnilo a proč?

Autor/ka Petra Kolínská

Masitá stránka klimatických změn

Tři největší společnosti podnikající v masném průmyslu – JBS, Cargill a Tyson Foods – emitovaly v loňském roce více skleníkových plynů než Francie a téměř stejně mnoho skleníkových plynů jako některé velké ropné firmy. A zatímco energetičtí giganti typu Exxon a Shell sklízejí za svou roli při prohlubování klimatických změn kritiku, masný a mlékárenský sektor se kritickému pohledu do značné míry vyhýbají. 

Autor/ka Shefali Sharma

Specifika a možnosti adaptace sídlišť

Sídliště představují vysoce specifické oblasti. Přestože lokality sídlišť čelí v různých místech republiky diametrálně odlišným konkrétním problémům od postupného vylidňování v chudších regionech až po tlak na novou zástavbu v Praze, lze pojmenovat společná obecná specifika i problémy, na které je třeba hledat odpovědi napříč konkrétními situacemi.

Autor/ka Michal Kohout , David Tichý, Filip Tittl

Struktura sídlišť

Sídliště představují poměrně radikální umělecko-technologický experiment, který se odlišuje od tradičního způsobu výstavby i od současných aplikovaných paradigmat výstavby města. Jakákoliv budoucí výstavba či investiční činnost na sídlištích proto stojí před otázkou, do jaké míry stávající systém zástavby respektovat a do jaké míry ho měnit. Připomeňme si proto na příkladu pražských sídlišť jaké jsou vlastnosti tohoto typu zástavby a v čem spočívá její odlišnost od běžných městských struktur.

Autor/ka Filip Tittl, Michal Kohout

Projekt: Sídliště, jak dál?

Výzkumný projekt „Sídliště, jak dál?“ začal na Fakultě architektury ČVUT na jaře roku 2014, popisuje současnou situaci sídlišť v České republice a hledá dlouhodobé vize pro budoucnost těchto lokalit.

Autor/ka Filip Tittl, Jana Kubánková, David Tichý
Všechny články zabývající se "Udržitelný společnost"

Publikace

Budoucnost hnědouhelných regionů v Evropě: výzvy pro Českou republiku a Německo

Tato studie zkoumá hnědouhelné regiony v České republice a Německu. Odpovídá na otázky, jak se tyto regiony mohou hospodářsky udržitelně a sociálně spravedlivě vyvíjet. Studie vychází z diskusí česko-německé expertní skupiny, jejíž členky a členové disponují rozsáhlými zkušenostmi z oblasti národních vlád, veřejné správy, energetického sektoru, odborů, vědy a občanské společnosti v obou zemích.
Hnědé uhlí je pro klima nejškodlivějším fosilním palivem. Jeho těžba dlouhodobě poškozuje přírodu, kulturní krajiny a hydrologické systémy. Obnova těchto krajin ale vytváří příležitosti pro hospodářský a společenský rozvoj. V této zprávě představujeme některé příklady dobré praxe, pro něž je stěžejní aktivní účast občanů a občanek a inkluzivní řízení procesů proměny.
 
 

Ekologie

Ekologie a udržitelný rozvoj jsou klíčové pro zabezpečení budoucnosti lidstva – jsou to oblasti, které by se neměly v žádném případě stát obětmi politického taktizování. Zelená parlamentní i mimoparlamentní hnutí mají zásluhu na tom, že se z ekologie stalo jedno z hlavních a vážných politických témat. Těžko by se našla jiná oblast, která by se za posledních 30 let přeměnila z tématu pro několik vědců a aktivistů na téma pro celosvětové konference.