Demokracie

„Sťažnosti na rodové kvóty sú najlepším dôkazom toho, že ich potrebujeme. Ak by tu bola rovnováha, nikto by sa nesťažoval,“ hovorí nemecká europoslankyňa HANNAH NEUMANN. Podľa nej je úspechom, že sa do správy europarlamentu o rodovej rovnosti v zahraničnej politike EÚ podarilo dostať výzvu členským štátom na prijatie „feministickej politiky“.

První z řady esejů věnovaných problematice tzv. kulturních válek ve střední Evropě představuje tento pojem v jeho původním, americkém kontextu i jeho přesun do Evropy. V těchto konfliktech, na rozdíl od historického sporu či ideové debaty, jde v prvé řadě o moc.

Až do odhalení, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích byli operativci ruské vojenské rozvědky GRU, odmítal ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ruský Rosatom z tendru vyloučit. Ani teď však není ruský uchazeč úplně ze hry. Jak je to možné a co to znamená pro českou bezpečnost?

„Místo městské správy zalesnění města“. Změnit stejnou měrou umění i politiku a strhnout hranici mezi oběma světy – právě to, a nic menšího, chtěl provést Joseph Beuys, mimo jiné i prostřednictvím svého raného angažmá u Zelených. Švýcarský historik umění Philip Ursprung píše při příležitosti stého výročí Beuysova narození ohlédnutí a ptá se, co zůstalo. Jeho příspěvek doprovázejí dosud téměř neznámé snímky Josepha Beuyse na zakládacím sjezdu Zelených, které nafotil berlínský fotograf Peter Brüchmann.

Akademická svoboda se ocitla pod palbou jak v autoritářských demokraciích, tak v liberálních demokraciích západního střihu. Dominantní diskurzy o akademické svobodě a svobodě slova v zemích globálního Severu, především ve Francii a Německu, se soustředí na údajnou hrozbu, kterou pro ně představuje „politická korektnost“ a „kultura umlčování“ (také „kultura rušení“, anglicky „cancel culture“), které, jak se při pečlivém zkoumání ukazuje, mnohdy představují pravý opak, konkrétně obranu plurality a kritických hlasů.

Rozhovor s Anetou Zachovou, šéfredaktorkou webu euractiv.cz, je součástí publikace Budoucnost české zahraniční politiky, která vyšla ve spolupráci Asociace pro mezinárodní otázky a Heinrich-Böll-Stiftung Praha v lednu 2021.

V České republice proběhly v říjnu volby do krajských zastupitelstev a do třetiny Senátu. Jejich výsledky by se daly shrnout následovně. Hnutí ANO Andreje Babiše vyhrálo volby v krajích, jeho potenciální koaliční partneři však propadli a v důsledku toho se podílí na vládních koalicích jen v několika z nich. Posílily opoziční strany a zcela propadla levice. U senátních voleb se stal jasným vítězem hnutí STAN a za nejvíce poraženého můžeme označit sociální demokraty, kteří neobhájili jediný mandát. Obě volby byly poznamenány obavami z epidemie COVID-19 a řadou lidí jsou vnímány jako určitá předehra pro volby do Poslanecké sněmovny, které nás čekají příští rok.

Vo februári 2018 zavraždili na Slovensku novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenicu Martinu Kušnírovú. Vražda mala zásadný vplyv na preskupenie politickej moci v krajine a spustila aj súdne procesy s prominentnými obžalovanými vrátane objednávateľa vraždy. S odstupom takmer troch rokov možno konštatovať, že aj keby sa objednávateľa nepodarilo potrestať, existuje šanca, že tento zločin nakoniec prispeje k lepšiemu výkonu spravodlivosti v krajine.

„Nepřivezu do ČR osmnáctileté Afghánce, protože to pokládám za bezpečnostní riziko", prohlásil počátkem roku 2020 sociálnědemokratický ministr vnitra Jan Hamáček v reakci na žádost o přijetí 40 nezletilých migrantů a uprchlíků bez doprovodu z přeplněných řeckých táborů. Svůj postoj zopakoval v různých variantách předtím i poté, naposledy po požáru, který srovnal se zemí tábor Moria na ostrově Lesbos a zanechal tisíce nezletilých a stovky rodin s dětmi bez přístřeší.