V roce 2020 uplynulo 25 let od 4. světové konference OSN o ženách v Pekingu. Tato konference byla přelomová – vznikla Pekingská akční platforma, která definovala dvanáct oblastí kritických pro postavení žen a doporučila kroky k jejich zlepšení. Jak si v naplňování cílů stojí Česká republika a co je nutné ještě zlepšit formulovaly odbornice ve stínové zprávě Ženy a česká společnost - Peking + 25.
Akční platforma se zabývá globálními problémy, které jsou stále aktuální a ovlivňují ženy a dívky. Patří mezi ně problémy jako chudoba, životní prostředí, násilí páchané na ženách, vzdělávání dívek, rovná účast žen na trhu práce – zejména ve vysoce kvalifikovaných zaměstnáních, odvětví STEM a ve vyšším managementu – nebo také rovnováha mezi placenou prací a domácími povinnostmi pro ženy a muže, a ještě mnohem více.
Celou publikaci ke stažení zdarma naleznete zde.
Proč věnovat pozornost genderovým perspektivám
Ve veřejné politice po celém světě je přítomen termín „gender mainstreaming“ ve veřejném a mediálním prostoru tomu tak ale není. Důležité proto je si připomenout, proč Pekingská akční platforma přijala gender mainstreaming jako nástroj na podporu rovnosti žen a mužů.
Co Gender mainstreaming znamená? Cílem strategie je zajistit, aby potřeby a práva mužů i žen byly viditelně zohledněny ve všech politikách, programech, strategiích, výzkumu a dalších oblastech. Kvůli dlouhotrvajícím skrytým a zjevným genderovým předsudkům mohou politická rozhodnutí ve skutečnosti zvyšovat nerovnost, pokud se neberou v úvahu důsledky specifické pro pohlaví.
„Představte si například, že jste mladá žena, která se čerstvě stala matkou. Potřebujete s dítětem k lékaři a město nenabízí veřejný prostředek, do kterého byste mohla s kočárkem. Ve vaší čtvrti zcela chybí chodníky, protože při projekci bylo počítáno s tím, že všichni mají auto. Ta samá žena, je zároveň matkou samoživitelkou. Aby mohla zpět do práce, potřebuje nejen dostupné předškolní zařízení, ale i kratší pracovní dobu, aby se mohla starat o dítě a platit účty. Tento příběh v sobě má genderovou realitu.“ říká Petra Kubálková.
Podívat se na svět genderovou optikou pomáhá neprohlubovat rozdíly mezi muži a ženami. Gender mainstreaming je strategie, která nabádá analyzovat politiku nebo akci touto optikou, klást relevantní otázky a hledat důkazy a data, která ilustrují zkušenosti žen a dívek. Pomáhá zajistit, aby politiky vyhovovaly potřebám žen a mužů stejně.
Pekingská akční platforma byla v roce 1995 prvním globálním politickým rámcem, který potvrdil gender mainstreaming jako klíčovou strategii pro realizaci genderové rovnosti.
25 let od podpisu Pekingské akční platformy
Za uplynulých 25 let Česká republika zaznamenává výrazné propady v hodnocení v rámci žebříčku rovnosti žen a mužů Světového ekonomického fóra (The Global Gender Gap Report). Zatímco v roce 2006 se ČR umístila na 53. místě, v roce 2014 jsme se propadli až na 96. V posledním hodnocení z roku 2020 a 2021 se Česká republika umístila na 78. místě. Posun v umístění není nic optimistického. Česká republika by měla mít ambice být v první padesátce zemí, ale zjevně nemá. Výrazný skok od roku 2014 navíc nebyl způsoben intenzivní snahou státu o zlepšení podmínek, ale spíše setrvačností a nezadržitelným vývojem v české společnosti. Měl by být spíše připisován úsilí řady expertek a expertů ve státní správě, neziskovém sektoru, byznysu (a to za velké podpory zahraničních investorů) i Evropské komisi, která krok za krokem tlačí členské státy do změny.
Česká republika se umísťuje na dolních příčkách i hodnocení Gender Equality Indexu vydávaným European Institute for Gender Equality. Index hodnotí 28 zemí Evropy. V roce 2021 se Česká republika umístila na 23. místě, těsně před Polsko a Slovensko. Ještě v roce 2015 byla Česká republika na 17. místě. Sledujeme tedy významný propad.
Do třetice je možné zmínit hodnocení poradenské společnosti PwC – Women in Work Index 2021. Česká republika se v roce 2021 umístila na 21. místě (v roce 2015 jsme byli na 24. místě, ale v roce 2020 na 19. místě), Slovensko na 25. místě, ale Polsko na 10. místě. Hodnoceno je 33 zemí kde společnost PwC působí.
Ne příliš optimistické hodnocení není ani tak způsobená výrazným omezováním ženských práv, ale naopak stagnací České republiky a chybějící motivací státu a jeho reprezentace. Tuto stagnaci v posledních pěti letech ovlivnil i odpor k tématu ve veřejném prostoru. Ten se promítá nejen do politik státu, ale také do financování programů a projektů zaměřených na osvětu, finanční podporu institucí a organizací pracujících v oboru, ale také na potlačování a zpochybňování tématu v politických diskuzí a veřejném nebo mediálním prostoru.
Česká republika jde kupředu pomalu, ale existují pozitivní příklady
Ve světle negativního hodnocení České republiky přesto můžeme vyzvednout pár oblastí, které za posledních pět let zaznamenaly úspěch.
V první řadě bychom měli zmínit oblast vzdělávání v gesci Ministerstva školství. MŠMT v uplynulém období výrazně posunulo českou debatu o genderu, školství a vzdělávání. Během uplynulých pěti vypsalo MŠMT mnoho grantových příležitostí, které byly zaměřeny na podporu know-how a vzdělávání. MŠMT zpracovalo řadu doporučení na zavádění strategie gender mainstreamingu, akčních plánů, které průběžně vyhodnocuje a připravilo Plán rovnosti žen a mužů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na 2021-2024.
V rámci kapitoly Ženy a chudoba můžeme pozitivně vyzdvihnout aktivity spojené s novým tématem – sólo rodičovství. Ve sledovaném období byla otevřena diskuze nad překážkami při slaďování práce a rodiny, vymáhání příspěvků na děti (otevřeno MPSV) a stoupajícím rizikem ohrožení chudobou. Narůstající problém pak zviditelnila i pandemie Covid-19. Pozitivní v této oblasti pak jsou první návrhy a pilotní testování pro zajištění sociálního bydlení v duchu strategie Housing first.
Důležité je také zmínit, že již od roku 2010 je nejsilnějším hráčem v oblasti posunování rovných příležitostí, byznys – respektive velké korporátní společnosti působící v ČR. Tyto nadnárodní firmy zapracovávají etické rámce a standardy požadované zahraničními matkami. Za posledních pět let významně posunuly podmínky v práci například zaváděním programů na slaďování osobního a soukromého života, nediskriminace a rovného odměňování. V tom jim úspěšně sekundovalo také MPSV svým projektem, ovšem financovaných z jiných než státních zdrojů.
Mezi úspěchy bych ráda zařadila vznik Genderové expertní komory a její etablování, která spolu se standardem vydaným vládou (2016), posunula profesionalizaci a kvalitu genderových auditů a poradenství. Audity, coby nástroj změny, pomáhají nejen v oblasti pracovního prostředí, ale také mají osvětový charakter. Audity si nechává realizovat státní a regionální správa, neziskový sektor, vysokoškolské instituce i byznys.
V neposlední řadě můžeme být pyšní na stav legislativy v oblasti násilí na ženách a domácího násilí. Existuje dostatečná legislativa, existují poradenská centra i vládní strategie. Přesto i tato oblast má své výzvy, které by měly být dále řešeny, na řadu z nich, jako rozhodování soudů nebo ratifikace Istanbulské úmluvy, upozorňuje také stínová zpráva i řada neziskových organizací.
Co nejvíce kritizují expertky stínové zprávy?
Stagnaci ve vývoji, která se promítla i do hodnocení mezinárodních indexů, podpořila hlavně politická reprezentace uplynulých pěti let. Výrazně se měnily podmínky pro činnost relevantních neziskových organizací. Nastal odliv finančních prostředků z Evropských strukturálních fondů (ESF) do jiných témat nebo ořezání financování, což se snažily částečně vyvážit nadační fondy. S odlivem financí přišel neziskový sektor také o řadu expertů a expertek, kteří a které odešli do soukromé sféry.
Výrazně se zhoršila společenská diskuze na téma feminismus, gender a rovné příležitosti. Tento obrat se dal sledovat nejen při politických diskuzí o financování neziskového sektoru, ale také například s příchodem hnutí #metoo do českého prostředí. K odmítání tématu a jeho bagatelizování se připojily (bohužel) i významné politické reprezentantky nebo zástupkyně veřejného prostoru. Aktuálním problémem tak zůstává vnímání obětí diskriminace, sexuálního násilí nebo obtěžování, jenž se promítá nejen do společenské diskuse, ale i do rozhodování jednotlivých soudů o ratifikaci Istanbulské úmluvy nemluvě.
Mezi další kritické oblasti pak patří postavení žen na pracovním trhu, a hlavně v šedé ekonomice, významně zasaženou pandemií Covid-19 (nyní i přílivem migrantů a hlavně migrantek). Stejně kritické je zastoupení žen v řídících a rozhodovacích pozicích, kde stále převažují muži. Ekonomické kapitoly stínové zprávy pak dokreslují stav podnikatelské sféry. Ta stále nenabízí férový přístup, programy na podporu žen v oblasti podnikání, přístupu k půjčkám a investicím do podnikání.
V dalších kritických oblastech – zdraví, životní prostředí, média – zcela chybí koncepční strategie gender mainstreamingu a jejich pravidelné vyhodnocování. Alarmující je také absolutní nezájem aktérů stěžejních pro hodnocení kapitoly dětí ženského pohlaví. Již potřetí stínová zpráva konstatovala zcela chybějící analýzy a neznalost aktuálních problémů dětí – dívek a chlapců. Zde je až zarážející, jak státní správa téma uchopuje. České děti jsou zcela anonymní pasivní skupinou, o které toho oficiální víme velmi málo a která nemá vlastní hlas. Všechny jmenované oblasti pak jsou a budou ovlivněny i pandemií Covid-19. V době sestavování stínové zprávy Ženy a česká společnost byly k dispozici pouze kusé informace a studie, nejvíce rezonoval nárůst případů domácího násilí, psychické kondice rodičů a vyrovnávání se s domácí výukou. Tento článek ovšem vchází v době, kdy jsou zveřejňovány první dopady pandemie, které potvrzující některé hypotézy stínové zprávy. Výzkum Život během pandemie předkládá velmi alarmující čísla. Na jaře 2020 se počet lidí s omezením v práci zvýšil z předkrizových 8 na 27 % v rámci skupiny 18 až 64 let, a stoupl počet dospělých, kteří žijí v domácnosti s příjem pod hranicí chudoby a to z 9 na 20 % a to již v prvním čtvrtletí roku 2020.
Kudy dál?
Česká republika má s novou politickou reprezentací (zvolena na podzim 2021) a s ní možnost dohonit kritizované oblasti. Důležité je především, aby se téma genderu, rovných příležitostí a postavení žen stalo jedním ze základních společenských a politických diskurzů. Aby každý zástupce a zástupkyně odpovědný za jednu z dvanácti kritických oblastí definovaných Pekingskou akční platformou začal aktivně zapracovávat pohled gender mainstreamingu do svých strategií. Následujících pět let bude velmi těžkých. Všechny oblasti ovlivnila pandemie Covid-19 a další politické události. Je třeba téma postavení žen nepodceňovat a nebagatelizovat. Začít jej opět brát vážně. Inspiraci a návrhy, kudy by se mohla veřejná správa, politická reprezentace i další aktéři vydat, najdete ve stínové zprávě Ženy a česká společnost – Peking +25.
