Genderová rovnost a intersekcionalita jsou témata, která jsou v českém klimatickém hnutí poměrně nová a postupně se dostávají do povědomí aktérek a aktérů. Publikace shrnuje výsledky kvalitativního výzkumu mezi zástupkyněmi a zástupci klimatického hnutí v roli genderu a intersekcionality v organizacích, které pracující s tématem klimatické změny v České republice.
Nová dohoda je výzvou k sociálně-ekologické transformaci, k otevření diskuze o nutnosti provést transformaci ekonomiky tak, aby byla sociálně citlivá a zároveň udržitelná. Je výsledkem společného dialogu a více než rok trvajících diskuzí z roku 2020 a 2021.
Heinrich-Böll-Stiftung Praha vydává komiks "Jak navrhnout město, které (pře)žije?", který přináší analýzu osmi oblastí, které lze z pohledu odolnosti měst vůči změně klimatu plánovat lépe. Jednotlivé kapitoly přinášejí základní vhled do oblastí, jako je zásobování energiemi, městské zahradničení, zadržování vody či dopravní opatření, a komiks je tak vhodnou publikací pro pracovníky komunálních samospráv, školy či občanské aktivisty.
Heinrich-Böll-Stiftung Praha vydáva komiks "Ako navrhnúť mesto, ktoré (pre) žije?", ktorý prináša analýzu ôsmich oblastí, ktoré možno z pohľadu odolnosti miest voči zmene klímy plánovať lepšie. Jednotlivé kapitoly prinášajú základné vhľad do oblastí, ako je zásobovanie energiami, mestské záhradníčenie, zadržiavanie vody či dopravné opatrenia, a komiks je tak vhodnou publikáciou pre pracovníkov komunálnych samospráv, školy či občianskych aktivistov.
Publikace vytvořená ve spolupráci iniciativy Break Free From Plastic a Heinrich-Böll-Stiftung v 19 kapitolách doprovázených 49 podrobnými infografikami popisuje proces výroby, spotřeby a odpadního řetězce plastů.
Zdálo by se, že je půda nevyčerpatelná. Kráčíme po ní, jsou jí plná pole, trávníky a louky. Žijeme na půdě a z půdy, ale jen zřídkakdy jí věnujeme pozornost. Hrstka milovníků vín říká, že každé má svůj buket, ale kolik z nás dokáže tyto jemné rozdíly opravdu vnímat? Když zasedneme k jídlu, kdo z nás pomyslí na půdu, v níž naše jídlo – alespoň jeho většina – vyrostlo?
Nový Atlas energie navazuje na předchozí úspěšný Atlas uhlí a Atlas masa. Překlad atraktivní ediční řady publikací shrnujících evropskou situaci s nově zařazeným textem o zemích Visegradu ukazuje ve svých dvaceti kapitolách na konkrétních číslech a příkladech, jak se evropská energetika v posledních dvaceti letech výrazně mění. Snižuje se podíl fosilní energie, výrazně přibývá obnovitelných zdrojů, energetika se decentralizuje a mění se vlastnická struktura.
Tato studie zkoumá hnědouhelné regiony v České republice a Německu. Odpovídá na otázky, jak se tyto regiony mohou hospodářsky udržitelně a sociálně spravedlivě vyvíjet. Studie vychází z diskusí česko-německé expertní skupiny, jejíž členky a členové disponují rozsáhlými zkušenostmi z oblasti národních vlád, veřejné správy, energetického sektoru, odborů, vědy a občanské společnosti v obou zemích.
Hnědé uhlí je pro klima nejškodlivějším fosilním palivem. Jeho těžba dlouhodobě poškozuje přírodu, kulturní krajiny a hydrologické systémy. Obnova těchto krajin ale vytváří příležitosti pro hospodářský a společenský rozvoj. V této zprávě představujeme některé příklady dobré praxe, pro něž je stěžejní aktivní účast občanů a občanek a inkluzivní řízení procesů proměny.
Debata o proměně trhu s elektřinou prochází v Evropě klíčovou fází. Jejími cíli jsou kromě jiného především vznik jednotného evropského trhu s dominantním zastoupením obnovitelných zdrojů (OZE), který dokáže flexibilně reagovat a zajistí jak bezpečné dodávky napříč kontinentem, tak významné snížení emisí oxidu uhličitého nezbytné pro zmírnění dopadů změn klimatu. Aby mohlo být těchto cílů dosaženo, je nutné nacházet řešení pro dnes často odlišné pozice relevantních aktérů (policy-makerů, regulátorů, zástupců nestátních organizací podporujících co největší zastoupení OZE, výrobců elektřiny, správců sítě atd.) a dokázat je implementovat v praxi.
