Jaderná energetika

Heinrich-Böll-Stiftung Praha a organizace Calla – sdružení pro záchranu prostředí, vydávají publikaci „Aktuální stav malých modulárních reaktorů pro český trh – 2024“, která se věnuje situaci v oblasti malých a středních modulárních reaktorů (dále souhrnně SMR) a navazuje tak na unikátní studii „Perspektivy malých modulárních reaktorů v České republice“, z roku 2023. Autorem je opět emeritní profesor Stephen Thomas z Greenwichské univerzity. Energetický expert Edvard Sequens z organizace Calla ve speciální kapitole shrnuje český kontext, kde má o výstavbu malých modulárních reaktorů zájem nejen ČEZ, který navázal partnerství s Rolls-Royce, ale také další hráči, jako např. Sokolovská uhelná, Orlen aj. 

Rozšíření Dukovan má vyřešit problémy české energetiky. Ve skutečnosti však jde o drahý, zdlouhavý projekt, který nepomůže s dekarbonizací a přinese drahé ceny energií. Potřebujeme moderní čistou energetiku řízenou veřejným sektorem.

Stephen Thomas, který je emeritním profesorem energetické politiky na londýnské University of Greenwich, ve studii s názvem Perspektivy malých modulárních reaktorů v České republice posuzuje aktuální stav nejpokročilejších typů SMR z pohledu licencování jadernými dozory a zájmu případných investorů.

Stručné českojazyčné shrnutí Zprávy o stavu jaderného průmyslu ve světě 2022 – World Nuclear Industry Status Report 2022 (WNISR2022), které vydala pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci s ekologickými organizacemi Calla a Hnutí DUHA.

Daně Drábové, předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost České republiky, se v noci na 4. března letošního roku podle jejích slov zhroutil její jaderný svět. „Vojenské napadení jaderné elektrárny je porušení článku 59 Ženevské konvence. Na co jiného už se v tomhle světě máme spolehnout, když ne na mezinárodní dohody a konvence tohoto typu,” položila to ráno řečnickou otázku v televizním vysílání. Od té chvíle byla tato „jaderná bába“ na roztrhání. Podle jejích slov se s novou skutečností musíme vyrovnat. Jakoby musela opravit svůj prvotní dojem z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě v Záporoží.

Některé z českých think-tanků, především Realistická energetika a ekologie, podporují neudržitelné energetické technologie. V současné praxi využívání fosilních paliv, včetně zemního plynu, ovšem nelze pokračovat. Stejným způsobem je neudržitelná i jaderná energie, která nemá dostatečný potenciál k odvrácení klimatického kolapsu. Teoretické studie i praktické příklady ukazují, že Česká republika má dostatečné podmínky nejen pro dosažení cílů Fit for 55, ale i pro dosažení úplného zásobování obnovitelnou energií.

Jaderný průmysl se na celém světě zmítá v agonii, kterou se vlády všemožně snaží prodlužovat. Přitom atomová energie přináší jeden průšvih za druhým. Měli bychom opustit příběh o člověku, který skrze atom přinutil přírodu k poslušnosti, a dát šanci větru a slunci.

Na první pohled by se mohlo zdát, že klimatické hnutí v České republice může slavit. Zákon „o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice“ prochází Poslaneckou sněmovnou vysokou rychlostí, a dokonce jsou k němu svolávány mimořádné schůze. Názvem to připomíná antifosilní zákon, který řadu let prosazovaly české ekologické organizace Velkou výzvou. Ovšem hned vymezení základních pojmů zákona, kde je stanoveno, že nízkouhlíková výrobna elektřiny musí být vybavena jaderným reaktorem, nás vyvede z omylu. Rychlé snižování rizik spojených s globální změnou klimatu není jeho cílem.