Ekologie

Proč je potřeba, aby letos v červnu bylo ve Stockholmu jasně slyšet ekofeministické hnutí.

Daně Drábové, předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost České republiky, se v noci na 4. března letošního roku podle jejích slov zhroutil její jaderný svět. „Vojenské napadení jaderné elektrárny je porušení článku 59 Ženevské konvence. Na co jiného už se v tomhle světě máme spolehnout, když ne na mezinárodní dohody a konvence tohoto typu,” položila to ráno řečnickou otázku v televizním vysílání. Od té chvíle byla tato „jaderná bába“ na roztrhání. Podle jejích slov se s novou skutečností musíme vyrovnat. Jakoby musela opravit svůj prvotní dojem z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě v Záporoží.

Klimatická krize a válka na Ukrajině mají stejného jmenovatele — fosilní paliva a naši závislost na nich. Čím dříve se jí zbavíme, tím lépe. Ačkoli leží daleko od ukrajinských hranic, důsledky války jsou cítit i v Bratislavě. Na ulicích je slyšet mnohem více ukrajinština, na cestách projíždějí auta s ukrajinskými značkami, v oknech výloh i bytů visí ukrajinské vlajky a město žije různými pochody či iniciativami na pomoc Ukrajině. Jediné, co se od začátku války dosud nezměnilo, je proudění ropy a plynu z Ruska k nám a naše konzistentní platby za ně.

Reportáž ze sousedského setkání v krušnohorské obci na jejichž okolních kopcích by mohly v budoucnu stát větrné elektrárny. Před lety však investor narazil na odpor místních. Jak vidí obyvatelé situaci dnes. Změnil se jejich názor? Ovlivnila je postupující klimatická krize?

Zveme vás na nový workshop pro ženy z klimatického hnutí. Adriana Černá z Člověka v tísni vás na něm seznámí s nejnovějším vývojem v oblasti sociálních sítí, poradí s funkcemi jednotlivých aplikací a naučí vás, jak sociální sítě co nejlépe využívat k propagaci vašich organizací i osobnímu růstu.

Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, v Německu pak hlavně Porýní a Lužice. To jsou regiony, na které odklon od uhlí dopadne nejsilněji. Jak by měla vypadat obnova krajiny po ukončení těžby? A kdo by to měl všechno zaplatit?

Nesnesitelná vedra, nedostatek vody v krajině, lesní požáry, ale zároveň také častější povodně. To všechno jsou projevy klimatické změny, které můžeme pozorovat i Česku nebo v Německu. Na co dalšího se musíme připravit? Jaké dopady bude mít klimatická krize v následujících dekádách? A jak to ovlivní náš každodenní život? To je téma pro další díl česko-německého klima-podcastu Karbon.

Evropská unie a Německo chtějí být do roku 2050 (EU), respektive 2045 (Německo), klimaticky neutrální. Tento závazek znamená, že spotřebu a výrobky, které generují hodně emisí, nahradí bezemisní alternativy. Jednou z nich je ke klimatu šetrný vodík. Vodík ale není zázračný nástroj, který lze použít kdykoliv a všechny problémy budou rázem vyřešeny.