Daně Drábové, předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost České republiky, se v noci na 4. března letošního roku podle jejích slov zhroutil její jaderný svět. „Vojenské napadení jaderné elektrárny je porušení článku 59 Ženevské konvence. Na co jiného už se v tomhle světě máme spolehnout, když ne na mezinárodní dohody a konvence tohoto typu,” položila to ráno řečnickou otázku v televizním vysílání. Od té chvíle byla tato „jaderná bába“ na roztrhání. Podle jejích slov se s novou skutečností musíme vyrovnat. Jakoby musela opravit svůj prvotní dojem z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě v Záporoží.

Zatiaľ čo sa neustále objavujú ďalšie správy o znásilneniach ukrajinských dievčat a žien vojakmi ruskej armády, Národná rada Slovenskej republiky prerokúva návrhy na úplný zákaz interrupcií pre ženy bez trvalého pobytu na Slovensku. Toto cynické zameranie sa na ukrajinské dievčatá a ženy, ktoré prežili znásilnenia, je viac ako znepokojujúce, píše Denisa Nešťáková.

Jaká dlouhodobější a ekologicky udržitelná opatření může Česká republika zavést, aby se zbavila závislosti na ruském plynu a zároveň nikoho nenechala bez pomoci?

Klimatická krize a válka na Ukrajině mají stejného jmenovatele — fosilní paliva a naši závislost na nich. Čím dříve se jí zbavíme, tím lépe. Ačkoli leží daleko od ukrajinských hranic, důsledky války jsou cítit i v Bratislavě. Na ulicích je slyšet mnohem více ukrajinština, na cestách projíždějí auta s ukrajinskými značkami, v oknech výloh i bytů visí ukrajinské vlajky a město žije různými pochody či iniciativami na pomoc Ukrajině. Jediné, co se od začátku války dosud nezměnilo, je proudění ropy a plynu z Ruska k nám a naše konzistentní platby za ně.

maďarská vláda 23. března odmítla rozšíření sankcí na dovoz energií