V Maďarsku, České republice a Slovensku jsme v posledních letech zažili velký rozmach debaty o změnách klimatu. Klimatické narativy těchto zemí jsou v mnohém velmi podobné, ale našli bychom u nich i významné rozdíly. Ve všech třech zemích je nepřítelem číslo jedna švédská aktivistka Greta Thunberg. Maďarská vláda v čele s Viktorem Orbánem a jemu poslušná média se však snaží klimatickou agendu využívat i pozitivním způsobem, na rozdíl od zemí bývalého Československa.
K takovým závěrům došla analýza Institutu pro strategický dialog (Institute for Strategic Dialogue, ISD), která se zaměřila právě na online diskuzi o klimatu v zemích Visegrádské čtyřky. Zástupci a zástupkyně ISD monitorovali zejména příspěvky na sociálních sítích médií, politiků, opinion leaderů nebo mediálních analytiček. Konkrétně se zaměřili na sociální sítě Facebook, Instagram a Twitter.
Analýza rozděluje příspěvky ze sociálních sítí do několika kategorií, přičemž nejdůležitějším je rozdělení na pozitivní a negativní. Z hlediska negativních narativů u všech tří států dominuje jeden společný nepřítel, a to švédská aktivistka Greta Thunberg. Útoky na její osobu jsou poměrně časté, jen v České republice představují více než čtvrtinu všech negativních příspěvků. U negativních příspěvků jsou také ve všech sledovaných zemích časté obecné útoky na organizace či jednotlivce aktivní v klimatickém hnutí.
Důležitým poznatkem analýzy je i to, že klima patří k důležitým tématům dezinformační scény. Přes mnoho podobností bychom však našli také velké rozdíly. V Maďarsku je klima jako téma mnohem častěji využíváno k útokům na Evropskou unii a politickou opozici. Výrazně častější je tam také snaha rétoricky propojit klimatické hnutí s organizacemi na podporu uprchlíků, LGBTQ+ komunity nebo Georgem Sorosem. Na Slovensku a v České republice se tyto narativy vyskytují jen výjimečně.
V České republice je zase oproti ostatním zkoumaným zemím lépe organizovaná komunikační kampaň namířená proti klimatickému hnutí a jednotlivcům v něm působícím. Může za to zejména koordinace internetových proti-klimatických komunikačních aktivit vedených firmou Sev.en energy, která je personálně propojená i s facebookovou stránku Hnutí DUCHA útočící na klimatické aktivisty a aktivistky. Podobně jako v Maďarsku a na Slovensku patří i v Česku příspěvky útočící na jednotlivce či organizace k těm s největším průměrným počtem sdílení, lajků a dalších interakcí.
U negativních příspěvků je ve všech třech zemích jen naprosto okrajově zastoupen klasický skeptický narativ popírající existenci změn klimatu. Na základě dřívějších analýz autoři a autorky studie zaznamenávají posun od popírání změn klimatu ke snaze propojit celé téma s kulturními tématy a politikou identit, což se zároveň ukazuje jako úspěšná strategie.
Největší rozdíly mezi třemi zkoumanými zeměmi je však u pozitivního narativu. Zatímco v České republice a na Slovensku není tento narativ příliš výrazný, v Maďarsku dostává poměrně hodně prostoru. V České republice a na Slovensku patří mezi ke klimatu pozitivní narativy nejčastěji varování před dopady změn klimatu od několika mainstreamových či menších médií. Na Slovensku je pak i výrazný vliv prezidentky Zuzany Čaputové, která má má jako jedno ze svých hlavních témat.
Mezi další pak patří pozitivní příklady řešení změn klimatu, nejčastěji realizované firmami či podnikateli. Jak upozorňují i autoři studie, často se jedná o příklady greenwashingu, tedy snahu některých firem prezentovat svou činnost jako ekologickou, ačkoliv je ve skutečnosti jejich byznys pro klima destruktivní.
V Maďarsku je však zastoupení pozitivního narativu výraznější. Hlavním důvodem je fakt, že se maďarská vláda staví do role šampiona v ochraně planety a životního prostředí. Vyzdvihuje vládní plány a opatření na ochranu klimatu a naopak často útočí na nadnárodní korporace a ostatní státy Evropské unie jako ty, kteří klimatu škodí. Klima prezentuje jako konzervativní agendu a pokouší se vytvářet dělící linii mezi liberální nebo progresivní ochranou klimatu, kterou přisuzuje Evropské unii, opozici či aktivistům, a konzervativní, kterou dělá vláda. V energetice pak tento narativ využívá zejména k podpoře jáderné energie, v menší míře pak solární energie.
Jak je tedy vidět na analýze ISD, klima se pomalu začíná stávat důležitým tématem i v zemích Visegrádské čtyřky. I z důvodu mocenského rozložení sil v jednotlivých zemích se však stále častěji stává předmětem kulturních válek a bojů o politiku identity. Mezi státy existují velké podobnosti, ale výrazné jsou také rozdíly. Největší rozdíl je patrný na Maďarsku, kde je oproti dalším dvěma zemím vyhrocenější negativní narativ vůči oponentům vlády, ale zároveň je tam i výrazná snaha přisvojit si klima jako agendu ze strany Orbánovy vlády.