Česká ženská lobby

Česká ženská lobby

Česká ženská lobby je síť neziskových organizací, která hájí práva žen v České republice. U jejího vzniku stály tři nestátní neziskové organizace (Český svaz žen, Unie katolických žen a Gender Studies), které se zasadily o vytvoření vládní instituce, zabývající se rovností žen a mužů: vroce 2001 vznikla pod Ministerstvem práce a sociálních věcí Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, ve které byly zastoupeny i nestátní neziskové organizace. Z potřeby koordinace ženských NNO i na základě výzvy Evropské ženské lobby vznikla v roce vstupu České republiky do Evropské unie Česká ženská lobby (ČŽL). O rok později, v roce 2005, se stala oficiální členkou Evropské ženské lobby (EWL). V roce 2008 pak proběhla registrace organizace jako samostatného právního subjektu. Dnes Česká ženská lobby sdružuje 28 proženských organizací, propojujících neziskovou, akademickou a byznys sféru v oblasti genderové rovnosti.

Hlavními prioritami České ženské lobby je:

- spolupráce, síťování a formulace společných stanovisek českých genderových a ženských neziskových organizací,

- medializace a otevírání důležitých veřejných diskuzí k otázce rovných příležitostí žen a mužů,

- připomínkování nebo spoluvytváření legislativních návrhů,

- lobbování a prosazování zájmů všech dívek a žen žijících v ČR, včetně zájmů žen z marginalizovaných skupin a migrantek atd.

Dnešní místopředsedkyně ČŽL a ředitelky Evropské kontaktní skupiny, Evy Kavkové, jsem zeptala, jaká hlavní témata dnes, po osmi letech činnosti organizace, jsou prioritní.

Máme vytyčeno několik témat, které chceme skutečně aktivně prosazovat. Zásadním obratem v naší práci bylo, že se nám podařilo získat grant z Norských fondů, díky němuž jsme mohly realizovat řadu aktivit, které jsme dělaly jako dobrovolnice, nebo jsme je po léta plánovaly, ale nebyla šance na jejich uskutečnění. Je to zejména založení Genderové expertní komorywww.gekcr.cz. Vznik této nezávislé platformy, sdružující genderové experty a expertky s různou specializací, je důležitým krokem ke garantovanému poskytování analýz a doporučení v oblasti genderu a rovných příležitostí žen a mužů, zejména pro potřeby státních a samosprávných orgánů a exekutivy.

V popředí témat, kterým se společně věnujeme, je stále otázka porodnictví, respektive možnost svobodné volby místa a způsobu porodu.Došlo k ustavení porodnické skupiny, která funguje i při Úřadu vlády. Naší velkou prioritou je ratifikace Istanbulské konvence, která řeší celouproblematiku domácího násilí a násilí na ženách a její prevenci. Za přistoupení České republiky k této úmluvě jsme organizovaly řadu kampaní, ale za minulých vlád náš nátlak nebyl nijak úspěšný. Dnes má její ratifikace velkou podporu ministra Dienstbiera a tak snad jako jedna z posledních evropských zemí ČR k této úmluvě brzy přistoupí.Alenáš nátlak vtomto směru musí pokračovat.

Dalším tématem je zálohované výživné, které by stát později vymáhal na neplatičích. Návrh zatím naráží na neochotu vládních koaličních partnerů Ano a KDU ČSL. A samozřejmě dlouhodobě prosazujeme kvóty. Rovněž regulace prostituce je jedním z našich klíčových témat. Tady ale nemáme jednotný pohled, některé členské organizace ČŽL by rády viděly legalizaci, jiné prosazují abolicionistický přístup.

Nejen u této otázky, ale jistě i u dalších není jednoduché dojít ke konsensu všech členských organizací lobby.

Naše základní cíle a principy jsou dané: postoj k otázkám migrace, porodnictví, otcovská dovolená, ženy v politice atd. Na každoroční valné hromadě jsou upřesňovány jednotlivé priority. Průběžně vydávaná prohlášení a tiskové zprávy jsou schvalovány po e-mailu, a pokud dojde k nějaké urgentní situaci, tak ji řeší šestičlenné vedení ČŽL, volené na dva roky.

Funkci předsedkyně zastává Jana Chržová ze Svazu žen, v bordu je dále Jana Smiggels Kavková z Fóra 50 %, Helena Skálová z Gender Studies, Zuzana Uhde za Gender a sociologii a Petra Havlíková z Nesehnutých. To, že předsednictvo tvoří většinou ředitelky jednotlivých organizací, je důležité, mají na celou problematiku širší pohled a v uplynulých letech vždy ta organizace, ze které byla zvolena předsedkyně, se starala i o agendu celé lobby. Zejména Forum 50 % přineslo do práce ČŽL velký impuls.

Jak probíhá spolupráce na evropské úrovni?

Mezi členské organizace EWL patří národní ženské lobby a ženské organizace ze všech 28 členských států EU i ze tří kandidátských zemí. Jako členská organizace respektujeme stanoviska EWL v důležitých kauzách hodně využíváme i tlaku EWL na naše politiky. Jako konkrétní příklad můžeme vzpomenout situaci za Nečasovy vlády, respektive jeho vedení Ministerstva práce a sociálních věcí, které vypsalo granty na podporu postavení žen, ale nesměly se o ně ucházet feministické organizace! Tehdy EWL zareagovala a protestovala. A sami podporujeme emergency motions týkající se jiných zemí.

Co považujete za největší úspěch České ženské lobby?

To, že fungujeme a všechny sdružené organizace táhneme za jeden provaz, přestože bychom si za stávajících špatných finančních podmínek pro neziskovky vlastně měly vzájemně konkurovat. Každá organizace se věnuje trochu jiným aspektům postavení a práv žen, ale náš pohled na většinu témat je stejný nebo obdobný a vzájemná podpora je hrozně důležitá. Snažíme se o větší profesionalizaci ČŽL, protože dosud stála především na dobrovolnické práci a tedy na velké zátěži ředitelek jednotlivých členských organizací, které tuto práci vykonávají vedle svých běžných pracovních aktivit. Teprve v tomto období, díky velkému projektu z grantu Norských fondů můžeme někoho zaměstnat, i když rozhodování pořád zůstává na vedení. Snažíme se zavést model, jaký má Evropská ženská lobby, tedy že po boku volené předsedkyně stojí ředitelka, která má exekutivní pravomoc. Jenom díky tomuto grantu a projektu se ustavila Genderová expertní komora, proběhl druhý ročník Kongresu žen, vznikla Stínová zpráva o stavu genderové rovnosti u nás. Ano, postavení žen v české společnosti se lepší, přesto není důvod k přílišnému optimismu. Posun, který jsme zaznamenaly za uplynulých pět let, není tak výrazný jako v jiných zemích. Vláda sice odhlasovala přijetí Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2014 – 2020, ale zatím nebyly učiněny žádné větší kroky ke splnění jejích cílů, především pro názorově odlišná stanoviska koaličních partnerů ANO a KDU ČSL.

Projekt Norských fondů letos končí, ale objevují se nové grantové příležitosti menšího objemu, z Úřadu vlády, s nímž funguje naše spolupráce velmi dobře.

Nejpodstatnější je, že fungujeme a že jsme si jako organizace vybudovali určitý kredit.

 

Na stránkách www.czlobby.cz se mimo jiné dovíte i o chystaných akcích k Mezinárodnímu dni žen, konferenci EqualPayDay – Ženy sobě a o mnoha dalších aktivitách.

 

Související obsah

  • NORA - probuzená spící krasavice

    Pavla Frýdlová přibližuje činnost brněnského Genderového informačního centra NORA.  Samoživitelsktví, genderové audity nebo nerovné odměňování žen a mužů, to jsou jedny ze stěžejních tématm, kterým se v centru věnují. Více v rozhovoru s Kateřinou Hodickou, současnou ředitelkou NORY.

    Autor/ka Pavla Frýdlová
  • ROSA – centrum pro týrané a osamělé ženy

    Každý, kdo se pohybuje na půdě českých ženských neziskovek, zná Marii Vavroňovou a Zdenu Prokopovou, zakladatelky a dodnes vedoucí pracovnice Rosy - organizace, která má za sebou neuvěřitelných 21 let pomoci ženám - obětem domácího násilí a jejich dětem. Dnešní desetičlenný tým Rosy, složený ze sociálních pracovnic, pedagožky a psycholožky poskytuje klientkám tři registrované sociální služby: odborné sociální poradenství, azylové ubytování s utajenou adresou a telefonickou krizovou pomoc.

    Autor/ka Pavla Frýdlová

0 Comments

Přidat nový komentář

Přidat nový komentář