Zelený přechod

Sídliště představují vysoce specifické oblasti. Přestože lokality sídlišť čelí v různých místech republiky diametrálně odlišným konkrétním problémům od postupného vylidňování v chudších regionech až po tlak na novou zástavbu v Praze, lze pojmenovat společná obecná specifika i problémy, na které je třeba hledat odpovědi napříč konkrétními situacemi.

Sídliště představují poměrně radikální umělecko-technologický experiment, který se odlišuje od tradičního způsobu výstavby i od současných aplikovaných paradigmat výstavby města. Jakákoliv budoucí výstavba či investiční činnost na sídlištích proto stojí před otázkou, do jaké míry stávající systém zástavby respektovat a do jaké míry ho měnit. Připomeňme si proto na příkladu pražských sídlišť jaké jsou vlastnosti tohoto typu zástavby a v čem spočívá její odlišnost od běžných městských struktur.

Výzkumný projekt „Sídliště, jak dál?“ začal na Fakultě architektury ČVUT na jaře roku 2014, popisuje současnou situaci sídlišť v České republice a hledá dlouhodobé vize pro budoucnost těchto lokalit.

Současný model ekonomického růstu, který je založen na starých paradigmatech, vede k vážným krizím a destrukci ekosystému, na kterém je naše společnost závislá. Přemýšlet o jiném typu růstu je proto životně důležité. Právě takové myšlenky rozvádí spolupředseda nadace Heinrich-Böll-Stiftung Ralf Fücks ve své knize "Zelený růst, chytrý růst: Nový přístup k ekonomice, inovaci a životnímu prostředí".

Pražské zastoupení nadace Heinrich-Böll-Stiftung spolu s analytickým centrem Glopolis a Green European Foundation představují shrnutí projektu Česko hledá budoucnost.

Co má zdánlivě největší světová dohoda o volném obchodu společného s rovností pohlaví? Poměrně hodně, neboť negativní dopady liberalizace obchodu pocítí zejména ženy.

Sídliště představují specifické oblasti měst vyžadující koncepční a promyšlené rozhodování veřejné správy. Vzhledem ke svému postavení v rámci celospolečenského vnímání představují riziko vzniku sociálně problematických oblastí či dokonce vyloučených lokalit. Jejich prostorová struktura s sebou nese komplikace v oblasti ekonomické i sociální udržitelnosti. Doposud jsme se jako společnost řešili téměř výhradně domy a jejich stavebně technologický standard a příliš neřešili dlouhodobou strategii pro rozvoj těchto lokalit. Jak dál? Jak má vypadat dlouhodobá vize těchto území? Jakým způsobem do nich koncepčně vstupovat a jak nastartovat proces jejich transformace ve fungující a atraktivní součásti městské struktury? Jak omezit rizika budoucího negativního vývoje?

Transatlantická dohoda o volném obchodu by mohla být šancí pro zelené a trvale udržitelné hospodářství. K tomu je však potřeba především silná a hlasitá občanská společnost.