Ekonomové Generálního ředitelství pro obchod Evropské komise popsali na základě vlastních výpočtů ekonomický potenciál a údajně významné hospodářské zisky spojené se zavedením Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) následovně: spolu s otevřením trhů se očekává nárůst hrubého domácího produktu (HDP) v EU o 0,5 %. Podle ekonomů se tak zvýší čistý příjem průměrné evropské rodiny v přepočtu ročně o 545 eur. Dále se předpokládá, že se zvýší export EU do USA o 28 %, lze očekávat růst platů zaměstnanců s vysokou i nízkou kvalifikací na obou stranách Atlantiku a dále zvýšení HDP ve zbytku světa přibližně o 100 miliard eur. Těchto hospodářských zisků má být samozřejmě dosaženo bez snížení evropských standardů a bez omezení možností regulace. Zastánci volného obchodu proto vyvolali dojem, že se jedná o situaci výhodnou pro všechny, zejména proto, že by byl zaručen vytoužený hospodářský rozmach na obou stranách Atlantiku.
Vyhodnocení růstu efektivity není genderově neutrální
Nehledě k tomu, že jsou prognózy založeny na částečně pochybných hospodářských a neprůhledných modelových výpočtech, jejichž hypotézy se nezveřejňují, vycházejí zastánci obchodní dohody z vysokých majetkových přírůstků právě pro průměrné evropské rodiny. Skutečnost, že průměrné hodnoty nemají žádnou vypovídací schopnost, v těchto propočtech zřejmě nehraje žádnou roli. Ovšem jak již ukázala dohoda o volném obchodu NAFTA a mnoho dalších bilaterálních a regionálních dohod, je liberalizace obchodu výhodná pro několik málo zúčastněných, mnozí na ní však tratí. Právě z hlediska toho, že se možná objeví ti, pro něž bude liberalizace ztrátou, tedy nelze hovořit o genderově neutrálním vyhodnocení růstu efektivity. Partnerství TIPP zamýšlí nejen vyjednání regulační harmonizace v odvětví automobilového průmyslu, chemického průmyslu, finančních služeb a pro lékařské produkty. Mělo by také urychlit přístup na trh pro obchod se službami a liberalizaci veřejných služeb. Právě v těchto profesních odvětvích se stále ještě silně převažujícím podílem žen, jako jsou například zdravotní a sociální služby, by další otevření trhu mohlo mít značný dopad na politiku zaměstnanosti a způsobit snížení standardů a zvýšení tlaku na mzdy.
Snížení standardů a zřeknutí se předpisů v obecném zájmu
Otevření trhu a s ním spojené možné snížení regulačních standardů se samozřejmě týká i odvětví, v nichž jsou činní převážně muži. Proto se objevila silná kritika partnerství TTIP i ze strany odborů, nevládních organizací a aktérů občanské společnosti z důvodu nedostatečného demokratického vlivu a možností podílet se na utváření sociálních cílů, cílů spotřebitelské politiky a politiky životního prostředí. Souvisí to především s mechanismem řešení sporů mezi investory a státem (ISDS), upraveném v TTIP, který by umožňoval podnikům žalovat státy o odškodnění u údajně nezávislých neveřejných rozhodčích soudů. Nasnadě je totiž obava, že se vlády na základě možných žalob již předem vzdají předpisů v obecném zájmu, a omezí tak demokratické možnosti. To platí obzvlášť pro veřejné služby, které jsou ve 28 evropských členských státech definovány velmi rozdílně. Nicméně Evropská komise informovala již v roce 2004 o předpise zaměřeném na hospodářskou soutěž, který nevylučuje další deregulace a privatizaci. Komercializace veřejných služeb by mohla mít negativní dopady na úroveň zaměstnanosti a vytvářet zvýšený tlak na mzdy mnoha žen převážně (ale nejen) s nízkou kvalifikací.
Obchodní vztahy a investice ovlivňují rovnost pohlaví
Problematika rovného postavení mužů a žen proto zůstává v diskuzích souvisejících s partnerstvím TTIP skrytá, zejména když neoklasické teorie líčí liberalizaci obchodu pouze jako ekonomický fenomén. V celosvětovém hospodářství však mají obchodní vztahy a investice vliv na to, zda se v rámci otevřených trhů podaří dosáhnout sociální spravedlnosti a s ní spojené rovnosti pohlaví. Vysvětlením je skutečnost, že transformace světového trhu je založena na rozdílnosti pohlaví, zakotvené ve společnosti jak formou norem a hodnot, tak v podobě institucí. Jinými slovy, rámcové podmínky pro zaměření státu na obecný zájem jsou podřízeny globálním pravidlům hospodářské soutěže a veřejné služby jsou buď komercializovány, nebo opět privatizovány zpět do soukromého (nepeněžního) sektoru. Je třeba se obávat toho, že se veřejné služby, jako je zdravotní péče, zásobování vodou a energiemi, školství a kultura, dalším otevřením trhů dostanou pod „disciplinární tlak“, protože společenství států by mohla prostřednictvím kapitálových trhů a dluhové brzdy zavedené v Evropské unii dále omezovat investice v oblasti sociální soudržnosti. Negativní zkušenosti s programy strukturálních úprav a jejich dopady na chudší sociální vrstvy (zejména na ženy) v rozvojových zemích by měly být varováním a zároveň vyjádřením skepse vůči jakýmkoli euforickým slibům velkého růstu blahobytu spojeného s bilaterální liberalizací obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými.
Brigitte Young
Autorka je profesorka mezinárodní politické ekonomie na univerzitě v Münsteru.
Z německého originálu publikovaného 5.8.2014 přeložila Martina Stocker.