Demokracie

Genderová spravedlnost je podmínkou pro rozvoj společnosti a mírové soužití, odstranění násilí a posílení ekonomického blahobytu. Pouze tam, kde mají ženy rovnoprávný přístup ke vzdělání, do státní správy a k rozhodovacím pozicím, lze prosazovat lidská práva a úspěšně bojovat s chudobou. 

Koncem října se v Praze uskutečnila konference Rovné příležitosti žen a mužů na úrovni měst a obcí. Je součástí dvouletého projektu, který realizuje Fórum 50 % z programu Dejme (že)nám šanci. Tento projekt reaguje na znevýhodnění žen v přístupu k rozhodování a nedostatečné zohledňování jejich potřeb a klade si za cíl systémovou změnu na základě výzkumů, osvěty a práce s klíčovými aktéry. Pavla Frýdlová v předkládané zprávě shrnuje zásadní informace, data a teze, které během konference zazněly.

Terajšia vlna utečencov z krajín Blízkeho východu do Európy vyvoláva nielen napätie v samotnej Európskej únii a medzi jej členskými krajinami, ale aj určité obavy z možného posilnenia radikálno-nacionalistických síl. V krajinách strednej Európy pravicovo-extrémistické sily sa doteraz usilovali o využitie domácich faktorov pri svojich aktivitách. Problém utečencov dáva extrémistom príležitosť oslovovať potenciálnych priaznivcov poTerajšia vlna utečencov z krajín Blízkeho východu do Európy vyvoláva nielen napätie v samotnej Európskej únii a medzi jej členskými krajinami, ale aj určité obavy z možného posilnenia radikálno-nacionalistických síl. V krajinách strednej Európy pravicovo-extrémistické sily sa doteraz usilovali o využitie domácich faktorov pri svojich aktivitách. Problém utečencov dáva extrémistom príležitosť oslovovať potenciálnych priaznivcov pomocou otvorene xenofóbnych a rasistických hesiel. Žiaľ, niektorí mainstreamoví politici v krajinách V-4 im v tom svojim postojom k otázke migrácie nahrávajú.

Nádraží Keleti v Budapešti se v posledních dnech stalo symbolem neúspěšné migrační politiky Evropské unie. O aktuálním politickém vývoji referuje Eva van de Rakt, ředitelka naší pražské pobočky.

Na bezpečnostnej konferencii GLOBSEC 2015, zorganizovanej nedávno v Bratislave, slovenský premiér Robert Fico a maďarský premiér Viktor Orbán svorne odmietli návrh Európskej únie na zavedenie systému kvót pri rozmiestňovaní utečencov, prichádzajúcich do Európy z Afriky a Blízkeho východu. Spôsob, akým spomínaní politici svoj nesúhlas formulovali, však svedčil skôr o tom, že majú problém nie s kvótami ako takými, ale so samotným faktom, že do ich krajín prichádzajú neželaní cudzinci. 

Na letošním 59. zasedání Komise OSN pro postavení žen v New Yorku přednesla zprávu o situaci romských žen v České republice Martina Horváthová. Přes 10 let se věnuje vzdělávacím projektům pro Romy, a sama jde příkladem, dokončuje studium andragoniky a personálních vztahů.

V letošním roce uplyne 20 let od 4. světové konference OSN o ženách v Pekingu, na níž se sjelo 45 000 účastníků, tedy převážně účastnic. Na rozdíl od předchozích konferencí v Mexico City, Kodani a Nairobi byly tentokrát aktivistky z celého světa odhodlané přivézt domů závazky ze strany vlád ke zlepšení situace žen a vyjednávaly s vládními delegacemi znění deklarace konference. Vznikla tak Pekingská akční platforma, která definovala dvanáct oblastí kritických pro postavení žen a doporučila kroky k jejich zlepšení. Přijetí Pekingské deklarace a akční platformy znamenalo historický průlom pro práva žen. Podepsaly ji vlády 189 zemí a zavázaly se tak k prosazování rovných příležitostí žen a mužů ve svých programech. Po dvou desetiletích je třeba provést bilanci. V řadě zemí vznikají při této příležitosti mediální kampaně, speciální webové stránky, hodnotící konference, ale v České republice zná Pekingskou akční platformu málokdo. Publikace Peking + 20, připravovaná Nadací Heinricha Boella, chce tuto situaci alespoň částečně napravit. Pavla Frýdlová oslovila několik osobností, které se v otázce ženských práv a rovných příležitostí angažovaly a angažují, ať už na vládní úrovni, ve státní správě, akademické sféře a především v neziskovém sektoru, aby se zamyslely nad tím, jak a v čem se změnila situace žen v České republice za uplynulých 20 let. Publikace vyjde při příležitosti červnového Kongresu žen. Postupně z ní uveřejníme několik ukázek, zde je první z nich.

Růst současného evropského populismu představuje jednu z největších výzev, které musí čelit liberálně demokratické státy na starém kontinentu. K pochopení úspěchu populistů na obecné úrovni a v jednotlivých zemích je užitečné prozkoumat příčiny tohoto fenoménu, zejména po vypuknutí ekonomické krize. Tato mezinárodní konference je věnována právě analýze jednotlivých evropských zemí, ve kterých je populismus na vzestupu.

Politolog Stanislav Balík se ve svém nedávném komentáři LN (31. 1.) vyslovil, abychom „z tématu přistěhovalectví a obrany Evropy udělali prvořadé politické téma kultivované v celospolečenských a parlamentních debatách“. Sám k tomu však spíše nepřispívá. Uprchlíky z neevropských (či přesněji muslimských) zemí implicitně označuje za zátěž či riziko, když říká, že do Evropy chtějí proto, „aby do ní při využívání benefitů sociálního státu přenášeli své neevropské (zřejmě „islámské“) kulturní vzorce“.