Česká republika

Budoucnost české zahraniční politiky

Budoucnost české zahraniční politiky

Publikace
Heinirich-Böll-Stiftung Praha společně s Asociací pro Mezinárodní otázky od roku 2018 spolupracuje na projektu Budoucnost české zahraniční politiky, jehož cílem je podpořit networking mezi mladými lidmi věnujícími se zahraničním a mezinárodním otázkám a posílit jejich hlas v diskuzi o české zahraniční politice. V rámci projektu se uskutečnilo několik workshopů k dílčím oblastem zahraniční politiky, jako je např. politika lidských práv a problematika vývozu zbraní, transatlantické vztahy nebo nadcházející české předsednictví v Radě EU. Do projektu se doposud zapojilo přes 40 účastnic a účastníků z vysokých škol, neziskového sektoru, médií a státní správy. Jaké jsou jejich názory na mezinárodní výzvy? Jak by měla vypadat politika České republiky? Představujeme vám rozhovory k vybraným mezinárodním otázkám s několika z nich, které vedla novinářka Helena Truchlá.
pdf
Jaderná elektrárna Dukovany

Česká podpora jádra za klimatickou záclonou

Analýza
Na první pohled by se mohlo zdát, že klimatické hnutí v České republice může slavit. Zákon „o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice“ prochází Poslaneckou sněmovnou vysokou rychlostí, a dokonce jsou k němu svolávány mimořádné schůze. Názvem to připomíná antifosilní zákon, který řadu let prosazovaly české ekologické organizace Velkou výzvou. Ovšem hned vymezení základních pojmů zákona, kde je stanoveno, že nízkouhlíková výrobna elektřiny musí být vybavena jaderným reaktorem, nás vyvede z omylu. Rychlé snižování rizik spojených s globální změnou klimatu není jeho cílem.
Autor/ka Karel Polanecký
Premiér ČR Andrej Babiš

Krajské a senátní volby 2020: Hořké vítězství pro Babiše, dominance opozice v Senátu

Analýza
V České republice proběhly v říjnu volby do krajských zastupitelstev a do třetiny Senátu. Jejich výsledky by se daly shrnout následovně. Hnutí ANO Andreje Babiše vyhrálo volby v krajích, jeho potenciální koaliční partneři však propadli a v důsledku toho se podílí na vládních koalicích jen v několika z nich. Posílily opoziční strany a zcela propadla levice. U senátních voleb se stal jasným vítězem hnutí STAN a za nejvíce poraženého můžeme označit sociální demokraty, kteří neobhájili jediný mandát. Obě volby byly poznamenány obavami z epidemie COVID-19 a řadou lidí jsou vnímány jako určitá předehra pro volby do Poslanecké sněmovny, které nás čekají příští rok.
Autor/ka Štěpán Drahokoupil
ilustrační foto

Češi a migrace: proč se nám nedostává solidarity?

Article
„Nepřivezu do ČR osmnáctileté Afghánce, protože to pokládám za bezpečnostní riziko", prohlásil počátkem roku 2020 sociálnědemokratický ministr vnitra Jan Hamáček v reakci na žádost o přijetí 40 nezletilých migrantů a uprchlíků bez doprovodu z přeplněných řeckých táborů. Svůj postoj zopakoval v různých variantách předtím i poté, naposledy po požáru, který srovnal se zemí tábor Moria na ostrově Lesbos a zanechal tisíce nezletilých a stovky rodin s dětmi bez přístřeší.
Autor/ka Adéla Jurečková
Demonstrants in Prague, 1989

30 let od Sametové revoluce: minority a změny

Přinášíme osobní výpovědi šesti mimořádných lidí, kteří jsou dnes v ČR veřejně činní. Žena z romské rodiny (Jana Horváthová), slovenský Žid (Fedor Gál), představitelka queer komunity (Adéla Horáková), syrská Arabka českého původu (Samira Sibai), muž se zdravotním hendikepem a bezdomovec (Slavko Ševčík), vikář (Vladimír Volráb). Ti všichni si museli po roce 1989 zcela nově definovat identitu a své hodnotové postoje vůči většinové společnosti.
Autor/ka Barbora Latečková

Electricity market 2.0: Význam evropských reforem trhu s elektřinou pro Českou republiku

Debata o proměně trhu s elektřinou prochází v Evropě klíčovou fází. Jejími cíli jsou kromě jiného především vznik jednotného evropského trhu s dominantním zastoupením obnovitelných zdrojů (OZE), který dokáže flexibilně reagovat a zajistí jak bezpečné dodávky napříč kontinentem, tak významné snížení emisí oxidu uhličitého nezbytné pro zmírnění dopadů změn klimatu. Aby mohlo být těchto cílů dosaženo, je nutné nacházet řešení pro dnes často odlišné pozice relevantních aktérů (policy-makerů, regulátorů, zástupců nestátních organizací podporujících co největší zastoupení OZE, výrobců elektřiny, správců sítě atd.) a dokázat je implementovat v praxi.
pdf

© Heinrich-Böll-Stiftung e.V.
Schumannstraße 8
10117 Berlin
T +49 (30) 285 34-0
F +49 (30) 285 34-109
www.boell.de
info@boell.de