Atlas energie

Nový Atlas energie navazuje na předchozí úspěšný Atlas uhlí a Atlas masa. Překlad atraktivní ediční řady publikací shrnujících evropskou situaci s nově zařazeným textem o zemích Visegradu ukazuje ve svých dvaceti kapitolách na konkrétních číslech a příkladech, jak se  evropská energetika v posledních dvaceti letech výrazně mění. Snižuje se podíl fosilní energie, výrazně přibývá obnovitelných zdrojů, energetika se decentralizuje a mění se vlastnická struktura.

Nová publikace také přibližuje střední Evropu v celoevropském kontextu. Petra Marie Andrášik podrobně vykresluje stav v České republice a Karel Polanecký shrnuje situaci v zemích V4, kde nadále v oblasti obnovitelných zdrojů přetrvává železná opona. 

Balíček evropských směrnic sice jasně nastavil zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, nezaručuje však rychlost změny v jednotlivých státech. Jednotlivé členské státy až dosud razily vlastní cesty své energetické transformace. Například Německo nasadilo prudké tempo inovací a vsadilo na obnovitelné zdroje, naproti tomu Polsko nadále investuje do zachování zastaralých a škodlivých uhelných zdrojů. Tyto dvě země představují krajní póly, naše země stále přešlapuje na místě a patří v řadě energetických kritérií na evropský chvost.

Atlas energie také vyvrací mýty panující v našem prostředí, například že obnovitelné zdroje jsou neefektivní, že jsou příliš závislé na počasí a tedy nejisté nebo že bude navždy nutné je dotovat. Shrnuje fakta na přehledných grafikách a popisuje různé aspekty energetické transformace, jako například:

• Občanské a komunitní projekty obnovitelných zdrojů v EU mají potenciál do roku 2050 vyrábět 1 558 TWh energie. Pro srovnání jaderná energetika v roce 2016 vyráběla 840 TWh.
• Města jsou dnes předními aktéry v úsilí o přizpůsobení se klimatickým změnám a zmírňování jejich dopadů: Pakt starostů a primátorů pro klima a energetiku dnes spojuje přes 7 700 místních úřadů včetně 22 českých obcí.
• V roce 2016 pracovalo v EU v obnovitelné energetice 667 000 lidí, přičemž více než polovinu zaměstnávali v Německu.
• Obnovitelné zdroje spolu s nejmodernějšími technologiemi, kvalitnější izolací a účinnějšími spotřebiči by do roku 2050 mohly pokrýt až 76 % poptávky po elektřině (oproti 12,8 % v roce 2015) v České republice.

Uhlí v energetickém mixu škodí zdraví a životnímu prostředí. Přitom nahradit uhlí novými jadernými reaktory není z řady důvodů, nejen bezpečnostních a ekonomických, žádnou cestou. V budoucnosti mohou vlivem rychlého vývoje technologií obstát pouze flexibilní zdroje s velkým podílem decentrální výroby a spotřeby.