Dne 8. 12. uspořádali Heinrich-Böll-Stiftung, Sdružení Calla a Hnutí Duha expertní diskusi s názvem „Energetická politika ČR a Německa“. Přítomných 30 zástupců byznysu, konzultačních společností, politiky a nevládních organizací mělo příležitost diskutovat a kriticky reflektovat návrh Státní energetické koncepce ČR (SEK) a také výhledy vývoje německé energetiky.
Hostem diskuse byl i Oliver Krischer, mluvčí německé Strany zelených pro energetickou efektivitu a poslanec Bundestagu. Z jeho vystoupení krátce shrnujeme: Oliver Krischer ve své prezentaci seznámil se současným stavem a perspektivami vývoje německé energetiky s ohledem na plánovaný výstup z jaderné energetiky do roku 2022. V Německu současný podíl OZE na produkci elektrické energie obnáší kolem 20%, v roce 2050 by to podle plánů vlády mělo být až 80%. Jedná se o druhé největší průmyslové odvětví po automobilovém průmyslu, které zaměstnává asi 350 000 lidí. Jeho silný růst nadále pokračuje přes snižování feed-in tarifů i ekonomické zpomalení v Evropě. Pouze v roce 2010 bylo v Německu investováno (převáženě ze soukromých zdrojů) 18 miliardy euro. Pozitivním rysem vývoje je větší angažovanost i menších firem lokálních samospráv i jednotlivých občanů (či jejich sdružení) na investicích do rozvoje nové energetiky.
Mezi výzvy dalšího rozvoje udržitelné energetiky v německu patří modernizace přenosových sítí, vyřešení kapacit pro uchovávání elektrické energie v době špiček, v průmyslu také manažement poptávky v průmyslových podnicích. Německo nadále zaostává v plánovaném tempu i zvyšování energetických úspor, které je nezbytné pro úspěšný přechod na bezjadernou a současně nízkouhlíkovou energetiku. Německá vláda je podle Krischera váhavá při důsledné implementaci nové směrnice EK o zvýšení energetické efektivity budov (EPBD). V současnosti je tempo renovace budov pouze 1%, Spolková vláda ročně věnuje 2 mld euro na tyto programy ve formě přímých subvencí a daňových slev. Přitom potřebné by byly 3% ročně. Zelení požadují finanční posílení vládních programů v této oblasti. Podle Krischera je stejně jako vládní podpora energetických úspor potřebné i vzdělávání obyvatel, aby lépe rozuměli, kolik energie spotřebovávají a mohli lépe svojí spotřebu časově regulovat a snižovat. Obsáhlý příspěvek O. Krischera o transformaci německé energetiky si můžete přečíst v nové publikaci "Sharing Solutions - Transatlantic Cooperation for a Low-Carbon Economy".
Následná diskuse o návrhu Státní energetické koncepce ČR (SEK), který předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, ukázala, že je postavena nerealisticky jak vzhledem k nadměrnému podílu jaderné energie, tak rovněž kvůli nízkému tempu snižování spotřeby a jen polovičnímu podílu obnovitelných zdrojů oproti našemu potenciálu. Návrh koncepce a proces jejího vzniku byl kritizován většinou přítomných diskutujících.