O tom, jaká elektřina se bude vyvážet nebo dovážet, nerozhodují v Německu politické strany. Existuje evropská burza s elektřinou a tam se s touto komoditou obchoduje; tam se nakupuje a prodává. Hans-Josef Fell chtěl říci spíše něco jiného: Německo bude i po odklonu od jaderné energetiky splňovat své klimatické cíle a zajistí si dostatečnou kapacitu z obnovitelných zdrojů energie tak, aby nebylo závislé na dovozu. De facto i dnes, po krátkodobém odstavení osmi jaderných elektráren, Německo produkuje v souhrnu více elektřiny, než samo potřebuje. My Zelení chceme, aby to tak také zůstalo, a aby šlo o energii generovanou z obnovitelných zdrojů.
Může tato debata o energetice ovlivnit kampaň před českými či německými parlamentními volbami?
Nemyslím si, že by otázka výroby energie hrála roli v česko-německých vztazích. Ostatně to Hans-Josef Fell ve svém rozhovoru také nikdy neřekl a nedorozumění, k němuž došlo vinou nepřesného překladu, se mezitím již opravilo. My Zelení v Německu již více než 30 let ve svém programu požadujeme ukončení provozu jaderných elektráren a ekologickou transformaci energetiky.
Jak by mohlo Německo ovlivnit energetický mix (stavbu nových jaderných elektráren) v jiné členské zemi EU? Článek 194 Lisabonské smlouvy uvádí, že energetický mix je v kompetenci členských států. Německo také nekozultovalo s partnery své rozhodnutí o odstavení jaderných elektráren, což ovlivnilo a ovlivní ceny elektřiny.
Rozhodování o způsobu výroby energie nadále zůstává v kompetenci národních vlád. Toto je jasně dáno Lisabonskou smlouvou. Právě proto má ovšem také Německo možnost rozhodnout se, jakým způsobem chce v budoucnu energii generovat. Člověk by neměl věřit všem povídačkám jaderné lobby o tom, že za rostoucími cenami energie stojí rozhodnutí německé vlády opustit jadernou energetiku. Zaprvé – po odstavení osmi německých jaderných elektráren bezprostředně po fukušimské tragédii se žádný nárůst cen elektřiny nekonal. Zadruhé – do jaderné energetiky plynou v Německu i jiných zemích po dlouhé desítky let bohaté dotace, náklady na pokrytí jaderných rizik a uložení vyhořelého paliva se ale do cen jaderné energie nepromítají. A zatřetí – v Německu stále ještě funguje oligopol představovaný čtyřmi energetickými koncerny, které společně ovládají 80 procent německého trhu, a mohou si tak diktovat cenu elektřiny. Větší podíl elektřiny vyráběné více decentralizovaně a z obnovitelných zdrojů proto v Německu ve střednědobém horizontu zvýší konkurenci a povede spíše k poklesu cen energie.
Co chtějí Zelení použít místo jaderné energie?
V roce 2010 v Německu podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny činil téměř 15 procent. V roce 2020 bychom podle plánů naší vlády měli dosáhnout hodnoty kolem 35 procent. My Zelení si ale myslíme, že lze dosáhnout i podílu více než 40 procent. Musíme jen chtít a něco pro to udělat. Novou cestou se proto chceme vydat co možná nejdříve. Když Zelení před deseti lety tento vývoj předpovídali, leckdo se našim úvahám vysmíval. Nakonec ale byly naše tehdejší prognózy ještě překonány.
Německá vláda má plány stavět nové uhelné a plynové elektrárny. Souhlasíte s tím? Nároky německé ekonomiky na elektřinu stoupají.
Primární spotřeba energie v Německu v posledních 20 letech nestoupla ale naopak klesla. Je skutečností, že v Německu v posledních letech se nepodařilo realizovat téměř žádné projekty výstavby uhelných elektráren kvůli lokálním protestům. Pokud se německá vláda bude snažit nahradit jadernou energii produkcí z uhlí, nemůže počítat s naší podporou. Z našeho hlediska jsou přechodnou technologií vysoce moderní a účinné plynové elektrárny.
Je realistický odhad, že cena elektřiny kvůli vypnutí jaderných elektráren stoupne o třicet procent?
Rád ještě jednou zdůrazním: Po odstavení osmi (!) jaderných elektráren nedošlo k žádnému skokovému zvýšení cen a odborníci jej ani v budoucnu nepředpokládají. Naopak! Více konkurence při produkci elektrické energie díky mnoha producentům z obnovitelných zdrojů dokonce ve střednědobém horizontu zlevní cenu.
Rozhodnutí o odstavení jaderných elektráren padlo v době, kdy byla dostavěna první část plynovodu Nord Stream. Nevzroste nyní německá závislost na dodávkách energetických surovin z Ruska?
Čím rychleji v Německu a v Evropské unii přestoupíme od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie, tím rychleji budeme nezávislí na dovozech. To platí i pro zemní plyn. Uvědomme si, že uran pro jaderné elektrárny v Německu taky nepochází z Evropské unie ale z jiných zemí.
Hans-Josef Fell vyjádřil poměrně silný názor na česko-německé vztahy, které jsou poměrně citlivé. „Pokud se Češi nebudou chtít vzdát jádra, Němci půjdou proti nim,“ řekl. Znamená to, že Zelení - ať už ve vládě, či v opozici - budou tlačit na Česko, aby změnilo svoji energetickou politiku? Jak by takový tlak vypadal? Jako blokády hranic v Rakousku?
Hans-Josef Fell zdůraznil, že jeho výroky nebyly přesně přeloženy. Správně řekl, že Česká republika nemůže od nás očekávat žádnou podporu, pokud bude dále sázet na jadernou energii. To je něco úplně jiného. Samozřejmě respektujeme rozhodnutí našich českých sousedů o způsobu jejich produkce energie. My Zelení ale považujeme rizika jaderné energetiky za příliš vysoká. Většina Němců to vidí stejně a proto jí ukončíme do roku 2022. A Německo není v tomto názoru samo. Většina zemí EU se obejde bez jaderné energetiky. V Itálii se teprve před dvěma týdny rozhodli proti jejímu znovuobnovení. Zelení v Evropě budou nadále prosazovat celoevropský ústup od jádra, nejen proto, že je to moc rizikové, ale také z důvodu, že pracovní místa budoucnosti jsou právě v oblasti obnovitelných zdrojů. To je dobré pro ochranu klimatu a životní prostředí celkově a vytváří vysoce kvalifikovaná pracovní místa – pouze v samotném Německu je jich už přes 400.000!
Rozhovor vedl Martin Ehl. Publikováno v Hospodářských novinách dne 30. 6. 2011, překlad Heinrich-Böll-Stiftung Praha.