Uhlí není jen fosilní palivo, s jehož používáním se teď svět konečně snaží přestat. Jeho těžba a využití mají řadu ekonomických i společenských souvislostí, jejichž pochopení nám může usnadnit zelenou transformaci. První díl nového podcastu Příběh uhlí se proto věnuje moderním dějinám suroviny, která proměnila společnost, nastartovala průmyslovou revoluci a přispěla k prosperitě, ale vyžádala si i značnou cenu v podobě environmentální destrukce a poškození lidského zdraví. Vystupují archeolog Václav Matoušek, historik Jiří Šlajsna a starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt, podcastem provází Ondřej Šebestík.
Tento externí obsah vyžaduje váš souhlas. Vezměte prosím na vědomí naše zásady ochrany osobních údajů.
Open external content on original site
Profesor FHS UK Václav Matoušek se kromě jiného zabývá dějinami industrializace. Bavil jsem se s ním o počátcích těžby a využívání uhlí v Čechách. „V první polovině osmnáctého století došlo k významné energetické krizi. Obecně byl v Evropě akutní nedostatek dřeva. Jedním z řešení bylo hledat náhradu za dřevo, což nebylo tak složité, protože se vědělo o uhlí. Do konce osmdesátých let osmnáctého století už se těžilo minerální uhlí ve všech známých uhelných pánvích,“ říká archeolog Matoušek.
„Velice důležité bylo využití uhlí pro pohon parního stroje. Teprve parostrojní železnice umožnila převoz uhlí do nových průmyslových center. Uvádí se, že české země se od poloviny devatenáctého století na národním důchodu rakouské monarchie podílely téměř padesáti procenty,“ dodává. Pokud vnímáme dodnes Česko jako zemi, jejíž hospodářství je založeno na průmyslu, příčiny tohoto typu rozvoje se dají podle slov Václava Matouška vyvodit z dostatečných nerostných zásob minerálního uhlí a železných rud na našem území a jejich využívání od raných fází průmyslové revoluce v Evropě.
Kromě energeticky koncentrovanějšího černého uhlí, které se těží na Karvinsku v hlubinných dolech, jsou s těžbou uhlí spojeny hlavně regiony pod Krušnými horami na severozápadě země. Historik Jiří Šlajsna je rodákem z Mostu a jako zaměstnanec tamního oblastního muzea říká, že moderní podoba Mostu je s těžbou uhlí bytostně spjatá. „Původní středověký Most byl obchodním centrem. Pak se obchod přesměroval jinudy, a město začalo hledat, co dál. Uhlí pro Most v té době muselo vypadat jako spása, ale úplně to změnilo sociální a národnostní skladbu obyvatel města. Do původně německého města přichází česky mluvící obyvatelé. Přichází rozvoj průmyslu a stavební boom. Z města, které nevědělo, jak dál, se stává obrovská průmyslová aglomerace.“
„Po válce tu zůstala jen třetina obyvatelstva, zbytek byl dosídlen lidmi, kteří neměli k tomu městu vztah. Stavba moderního Mostu měla být výkladní skříní socialistické architektury. Bez odsunu německého obyvatelstva by k tomu nikdy dojít nemohlo,“ popisuje Šlajsna podmínky zbourání historického města a výstavbu nového Mostu od konce šedesátých let minulého století.
Obrovským plochám povrchových dolů, které se táhnou od Teplic po Sokolov, musely ustoupit desítky obcí. O devastačních účincích těžby na kraj pod vrcholy Krušných hor vypráví starosta Horního Jiřetína a dlouhodobý ekologický aktivista Vladimír Buřt. „Z cesty uhlí šlo úplně všechno. Řada osobností české historie 19. století se shodla na tom, že ta oblast byla překrásná. Zahrada Čech byla právě tady. Byla to krajina velkých vodních ploch a obrovských sadů. Od Duchcova, přes Osek, Jezeří, po Červený hrádek vedla téměř propojená jedna velká zámecká zahrada. Svým potomkům nemůžu ukázat objektivně ani jedno jediné místo, odkud pochází moji předci dvě tři generace zpátky. Na Mostecku zmizela většina sídel, včetně města samého. Tady v okolí pořád fungují čtyři velkolomy. Severozápadní Čechy jsou sto padesát let energetickou základnou země. Jsme na to tady zvyklí a do budoucna se tady bude energeticky využívat všechno možné kromě uhlí,“ uzavírá starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt.
Zajímá vás, jak se role uhlí v národní ekonomice měnila v jednotlivých etapách české historie a proč byl útlum těžby ranou pro sociální strukturu uhelných regionů? Poslechněte si celý první díl podcastu Příběh uhlí a nenechte si ujít i další díly.