podcast

Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, v Německu pak hlavně Porýní a Lužice. To jsou regiony, na které odklon od uhlí dopadne nejsilněji. Jak by měla vypadat obnova krajiny po ukončení těžby? A kdo by to měl všechno zaplatit?

Nesnesitelná vedra, nedostatek vody v krajině, lesní požáry, ale zároveň také častější povodně. To všechno jsou projevy klimatické změny, které můžeme pozorovat i Česku nebo v Německu. Na co dalšího se musíme připravit? Jaké dopady bude mít klimatická krize v následujících dekádách? A jak to ovlivní náš každodenní život? To je téma pro další díl česko-německého klima-podcastu Karbon.

Jak moc přispívá Česko a Německo ke klimatické krizi? A jak je na tom Evropa ve srovnání s Asií nebo Afrikou? Jsme opravdu tak šetrní, jak si myslíme? I o tom bude řeč ve čtvrtém dílu našeho podcastu.

Jaký dopad na klima má naše individuální spotřeba? A jak můžeme přispět k urychlení nutných systémových změn? Hosty dalšího dílu  česko-německého klimapodcastu jsou Dr. Melanie Speck z Wuppertalského Institutu pro klima, životní prostředí a energetiku a ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Německo je v oblasti obnovitelné energetiky jedním z evropských lídrů. Do jaké míry se tím může Česko inspirovat?

Zatímco Němci na konci příštího roku odstaví poslední jaderné elektrárny, v Česku se diskutuje o výstavbě nových reaktorů.

Uhlí není jen fosilní palivo, s jehož používáním se teď svět konečně snaží přestat. Jeho těžba a využití mají řadu ekonomických i společenských souvislostí, jejichž pochopení nám může usnadnit zelenou transformaci. První díl nového podcastu Příběh uhlí se proto věnuje moderním dějinám suroviny, která proměnila společnost, nastartovala průmyslovou revoluci a přispěla k prosperitě, ale vyžádala si i značnou cenu v podobě environmentální destrukce a poškození lidského zdraví. Vystupují archeolog Václav Matoušek, historik Jiří Šlajsna a starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt, podcastem provází Ondřej Šebestík.