Energetická chudoba je v Česku často užívaný pojem související s aktuální energetickou krizí. Stejně jako chudoba obecně však zatěžovala českou společnost už déle. Podle nejnovější studie s názvem Energetická chudoba a její řešení postihovala energetická chudoba více než devět set tisíc lidí, tedy 8,7 procent populace, žijících v přibližně půl milionu domácnostech. Česko aktuálně musí řešit narůstající problém, jakým se Řecko zabývá už od dob poslední hospodářské krize. Můžeme se v tomto ohledu od Řecka poučit?
Téměř polovina ze všech našinců žijících v energetické chudobě byly před vypuknutí současné energetické krize osoby v rodinách s dětmi, z toho dvě stě dvacet tisíc byly děti, tedy přibližně 10 procent ze všech dětí v Česku. Přibližně ve třetině případů šlo o domácnosti samoživitelek a v další třetině o nízkopříjmové rodiny s nárokem na přídavky na dítě. Druhou nejvýznamnější skupinu energeticky chudých představují důchodci, konkrétně více než tři sta tisíc z nich, tedy 16 procent z celé důchodcovské populace. Většinu důchodcovských domácností v energetické chudobě přitom tvořily osamělé ženy.
Vytápění zhltne přibližně dvě třetiny z celkové spotřeby energie domácnosti, tedy její větší část. Zdroj energie na vytápění a ohřev vody (ten představuje dalších 17 procent ze spotřeby energie) má významný dopad na možnost využití různých nástrojů pro řešení energetické chudoby. Podíly jednotlivých zdrojů energie se u domácností v energetické chudobě významně nelišily od celkové populace: největší podíl mělo dálkové vytápění a blokové/domovní kotelny, následováno vytápění zemním plynem, elektřinou, palivovým dřevem, biomasou a uhelnými palivy.
V reakci na letošní zdražení energií se skloňují různá řešení, například zastropování cen, ochrana zranitelných zákazníků a ochrana před odpojováním. Avšak pro domácnosti, které se v energetické chudobě ocitly už v roce 2021, je potřeba hledat strukturální řešení, protože jde o lidi, kteří byli v energetické chudobě i v době relativně nízkých cen energií. Autoři a autorka studie navrhují tato řešení: cílenou regulaci cen nebo podporu domácností v energetické chudobě pomocí sociálních slev na energie, zlepšování finanční situace vybraných skupin domácností v energetické chudobě skrze stávající nástroje státní sociální podpory, primárně skrze příspěvek na bydlení, snižování spotřeby energie primárně přes snižování energetické náročnosti bydlení, přijetí zákona o podpoře v bydlení a vybudování celostátní sítě dostupného poradenství.
Energetická chudoba hýbe světem
Fenomén energetické chudoby ale představuje výzvu i v celosvětovém měřítku. Ač je známý už od 70. let 20. století, větší pozornosti se mu dostalo až v roce 2009, kdy s ním začaly pracovat instituce Evropské unie. Evropská komise a Středisko Evropské unie pro sledování energetické chudoby (European Union’s Energy Poverty Observatory) se na ni zaměřuje v posledních šesti letech. Nicméně jednotná definice energetické chudoby v Evropě stále chybí a chybí také data o tom, kolika lidí se v jednotlivých zemích, což brání vyvinutí účinných strategií.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že nedostatečný přístup k energii má 1,3 miliardy obyvatel Země. Před rokem a půl se odhadovalo že více než padesát milionů domácností v EU, což představuje 10 procent obyvatelstva, se potýká s problémy způsobenými energetickou chudobou.[ZG2] Celkové číslo kvůli energetické krizi roste, a zcela určitě roste i počet zranitelných domácností. Nejhůře zasaženými zeměmi evropské sedmadvacítky jsou dlouhodobě Bulharsko a Řecko. Ve druhé jmenované zemi není schopno zajistit a udržovat dostatečné vytápění ve svých obydlích až 70 procent obyvatel.
Podle sčítání lidu z roku 2011 bylo 55 procent obytných domů v Řecku postaveno před rokem 1980, tedy ve stejném roce, kdy bylo přijato nařízení o tepelné izolaci. Většina budov je tedy náchylná k tepelným ztrátám. Více než polovina populace je v prodlení s platbou za energie a téměř 30 procent bydlí v nevyhovujících prostorech. Tato procenta byla v roce 2020 mnohem vyšší než evropský průměr (který je 11, 10 a 15 procent). Je důležité zdůraznit, že energetická chudoba nemusí vždy překrývat s příjmovou chudobou, ale velmi často je s ní spojena.
Změny díky hospodářské krizi
Během poslední hospodářské krize v Řecku měřila tamní národní agentura pro pozorování energetické chudoby například vliv vysokého zdanění ceny energií a poklesu příjmů na fenomén odpojování se z centrálního systému vytápění a míru znečištění způsobenou spalováním nekvalitních materiálů. Díky ambiciózním cílům zakotveným v Národním klimaticko-energetickém plánu, podle něhož se Řecko například chystá snížit míru energetické chudoby do roku 2030 o 75 procent a který otevírá možnosti větší energetické demokratizace, se tato země může stát iniciátorem změn a poradcem v dalších evropských zemích. To vše po tvrdém nárazu v důsledku poslední hospodářské recese a ve výchozí situaci, kdy země vyráběla 80 procent energie z fosilních paliv. V září 2019 se řecký premiér Kyriakos Mitsotakis zavázal, že země ukončí veškerou závislost na uhlí do roku 2028. Všechny uhelné elektrárny, kromě jedné poslední, Ptolemaidy V, která je stále ve výstavbě, by přitom měly ukončit svůj provoz do roku 2023.
Podle čtyři roky starého řeckého zákona o komunitní energetice lze poskytovat energii i domácnostem, které jsou ohroženy energetickou chudobou, spadají k lokální energetické komunitě, ale členem komunity přímo nejsou. Také v Řecku je družstevní vlastnická struktura často předmětem nelibých představ, ale má velkou podporu u tamní občanské společnosti, je tudíž nástojem větší energetické demokracie a solidarity.
Zateplení bez zadlužení
Ještě předtím tímto legislativním milníkem začalo řecké ministerstvo životního prostředí a energetiky dotovat opatření vedoucí k úsporám i energetické účinnosti. Stejně jako v Česku programy čelily kritice kvůli vysoké byrokracii a nemožnosti nízkopříjmových skupin dosáhnout na nutné úvěry. Díky vylepšením program nakonec přitáhl i desítky tisíc domácností, jejichž nemovitost spadala do nejhorší energetické kategorie; ne všichni se však chtějí kvůli výměně oken, modernizaci způsobu vytápění či chlazení nebo zateplení zadlužit.
Z průzkumu mezi obyvateli prováděného organizací INZEB vyplynulo, že fenomén energetické chudoby je v Řecku se stavem budov neodmyslitelně spjat. Více než polovina respondentů průzkumu vůbec neví, jaká je energetická náročnost jejich domovů, což je z možné dotační podpory vylučuje. Respondestvo uvádí, že problém vysoké energetické náročnosti nejčastěji spočívá ve starých rámech, špatné izolaci horního patra a vysoké regionální vlhkosti. Už před třemi lety přitom většina obyvatel Řecka postižených energetickou chudobou vynakládala za energie více než třetinu příjmů domácnosti. Pro Řeky a Řekyně je nadto energetická chudoba automaticky spojená s oblastmi vyššího znečištění vzduchu.
Zásadní zlom v tomto ohledu přinesla až synergie akčního plánu, založení státní instituce pro sledování stavu energetické chudoby, která pracuje s evropskou metodologií, a masivní instalace komunitních obnovitelných zdrojů energie.
Zelená pro komunitní energetiku
Ač se na národní úrovni Řecko inspiruje hlavně praxí z Velké Británie, občané budují komunitně-energetické projekty už řadu let[ZG3] . V roce 2010 kupříkladu vzniklo Energetické družstvo z Karditsy (ESEK) o třista padesáti členech. Vedle fotovoltaiky využívá i energii vyráběnou ze zpracování biomasy.
Jiným příkladem je krétská Minoan Energy, největší energetická komunita v Řecku založená před třemi lety. Jejím cílem je podporovat místní občany, malé a střední podniky a regionální úřady, aby se aktivně zapojili do přechodu na obnovitelné zdroje energie a jejich dlouhodobé demokratizaci. Energetický mix přitom tvoří z fotovoltaiky, zpracování biomasy, vodní energie z přečerpávací elektrárny, větru a bateriového úložiště.
Členy komunity jsou vedle měst také energeticky chudé domácnosti, místní družstvo supermarketů Phaistos nebo církevní úřad. Prezident společenství, Charalampos Giannopoulos, říká, že nejdůležitější je mít hotový a životaschopný pilotní projekt. „Velmi důležité je zdůraznit ekonomické přínosy. Je to hlavní motivací občanů připojit se k energetickým komunitám (kromě sociálních a environmentálních aspektů). V současné energetické krizi se nám například vyplatilo vsadit na mediální informační strategii. Po dvouhodinovém rozhovoru na rádiu Kréta během loňské zimy zájem o členství v komunitěn enormně stoupá,“ přibližuje Giannopoulos.
Specifickým případem je pak komunita WEnCoop, založená loni. S využitím stávající sítě řecké asociace žen chce WEnCoop napomoci tomu, aby se do energetického přechodu mohly zapojit i ženy bez odborných znalostí v oblasti energetiky. Komunita zamýšlí vybudovat dva solární parky (každý o výkonu 1 megawatt peak, tedy za ideálních světelných podmínek) a energii prodávat do sítě, protože jim stávající roztříštěnost sítě neumožňuje energii člensky spotřebovat. V budoucnu by ale členky rády model tímto směrem upravily.
Balkánská chuť opustit fosilní průmysl
V Řecku také roste počet konzultačních a poradenských organizací, stejně tak i členů v mezinárodních i národních sítích. Řecká společenství začínají využívat znalosti a kontakty také z okolních zemí, jako je Chorvatsko, Albánie nebo i Kosovo. „Na Balkáně je obrovská chuť přeskočit z fosilních paliv rovnou k obnovitelné energii. I když jsou první projekty rozdílné, balkánské země se mohou navzájem poučit z chyb a využít příležitosti Evropské unie,“ zdůraznila prezidentka řeckého družstva Elektra Energy Miriam Rodriguez Ruiz.
Řecké organizace pracující v oblasti komunitní energetiky se shodují, že pro začínající komunitu jsou zásadní otázkou peníze. Banky často kvůli úvěrům požadují vysoké záruky, a tak se stávající společenství snaží motivovat nové komunity ke crowdfundingu, který zajistí potřebné prostředky v raných fázích projektů, než se začnou více podílet členové a členky komunity. „Crowdfundingovou kampaň pro družstvo Hyperion jsme rozjeli s Genervest a Greenpeace Řecko. Úspěšná kampaň by měla vytvořit široký narativ, který reaguje na aktuální dění (například na současnou energetickou krizi), a zároveň se reflektuje změny klimatu nebo energetickou chudobu,“ myslí si Chris Vrettos z Hyperionu. Cílem tohoto družstva je propojit běžné domácnosti s těmi ohroženými či zasaženými energetickou chudobou, kterým pomáhá s renovacemi, což je podle Vrettose správný klíč k odstranění energetické chudoby.
Článek vyšel v originále v časopisu Sedmá generace č. 6/2022
