Slovensko sa vracia ku koaličnej europolitike Nová vláda štyroch rôznorodých strán našla podľa programového vyhlásenia pomerne silnú spoločnú platformu v pochopení významu stabilnej a funkčnej Európskej únie pre rozvoj Slovenska. Tieto deklarácie otestuje súdržnosť koalície, verejná mienka a slovenské predsedníctvo v Rade EÚ v druhej polovici roka. Autor/ka Zuzana Gabrižová
„Současný populismus v Evropě: Dopady na politické prostředí“ 23. – 24. května 2016 se uskuteční 2. mezinárodní konference „Populismus v Evropě: Dopady na politické prostředí“. V těchto dnech se v Praze setká přes 50 badatelů z více než 20 evropských zemí a někteří přední myslitelé z oblasti politických a sociálních věd, aby společně diskutovali nad příčinami nárůstu a úspěchu současného populismu v Evropě.
Slovenské voľby 2016: šok pre slovenskú demokraciu Nijaké iné parlamentné voľby na Slovensku nevyvolali toľko prekvapenia, nevôle až zdesenia (a to aj doma, aj v zahraničí) ako voľby 5. marca 2016. Ich výsledky sa dajú bez váhania nazvať šokujúcimi. Autor/ka Grigorij Mesežnikov
Európske poryvy a slovenské voľby Slovensko čakajú 5. marca 2016 parlamentné voľby. Veľké pohyby v európskom dianí už nemožno, ako bolo dobrým zvykom, vybaviť v poslednej kapitole volebných programov. Na Slovensku je ale stále možné tvrdiť, že ide primárne o problémy niekoho iného, pred ktorými musí vláda „chrániť“ svojich občanov. Autor/ka Zuzana Gabrižová
Mezinárodní konference: Populismus v Evropě Hrozba liberální democracii? Růst současného evropského populismu představuje jednu z největších výzev, které musí čelit liberálně demokratické státy na starém kontinentu. K pochopení úspěchu populistů na obecné úrovni a v jednotlivých zemích je užitečné prozkoumat příčiny tohoto fenoménu, zejména po vypuknutí ekonomické krize. Tato mezinárodní konference je věnována právě analýze jednotlivých evropských zemí, ve kterých je populismus na vzestupu.
Pegida: v dialogu musí panovat jasnost Ztrátu důvěry, dnes patrný odstup mezi občany a politikou určitě nelze považovat za východoněmeckou, či dokonce jen drážďanskou záležitost. Jistě: fenomén soustředěného protestu, který není možné jednoduše připsat jednomu odborovému hnutí, jedné straně, jednomu uskupení nevládních organizací, ale v podstatě se snaží sloučit všeobecnou nedůvěru občanů v politiku, je v této podobě nový. Tato skutečnost vede k nejistotě i mezi odborníky vykládajícími politiku a společenské dění, pokud jde o jejich běžné interpretační vzorce a „škatulky“. Dobří komentátoři jsou zdrženliví. Autor/ka Dietrich Herrmann
Nebraňme naše kulturní vzorce, ale ústavu a právní stát Politolog Stanislav Balík se ve svém nedávném komentáři LN (31. 1.) vyslovil, abychom „z tématu přistěhovalectví a obrany Evropy udělali prvořadé politické téma kultivované v celospolečenských a parlamentních debatách“. Sám k tomu však spíše nepřispívá. Uprchlíky z neevropských (či přesněji muslimských) zemí implicitně označuje za zátěž či riziko, když říká, že do Evropy chtějí proto, „aby do ní při využívání benefitů sociálního státu přenášeli své neevropské (zřejmě „islámské“) kulturní vzorce“. Autor/ka Erik Siegl
Desať rokov v Únii: Slovenská a česká cesta Inštitút pre verejné otázky, Goetheho Inštitút Bratislava ve spolupráci s nadací Heinrich-Böll-Stiftung Praha si Vás dovolují pozvat na prezentaci nové publikace Inštitútu pre verejné otázky a Heinrich-Böll-Stiftung "Desať rokov v Únii: Slovenská a česká cesta"
"Jiskra '89" 1989 byl pro Evropu rokem změn, který mnoha zemím přinesl svobodu. Společnou akcí "Jiskra '89" chce německé velvyslanectví spolu s politickými nadacemi, Goethe-Institutem a dalšími partnery oslavit 25. výročí sametové revoluce a pádu Berlínské zdi.
Evropské volby ve znamení nezájmu voličů a neúspěchu euroskeptických stran v ČR Volební výsledky potvrdily velkou míru nezájmu o záležitosti Evropské unie ze strany občanek, občanů. Za Českou republiku usedne do lavic Evropského parlamentu (EP) celkem 7 stran zařazených do 6 frakcí. Jedinou politickou stranou zastoupenou ve Sněmovně a nezvoulenou do EP se stalo hnutí Úsvit přímé demokracie. Ostatní strany zastoupené po podzimních volbách v Poslanecké sněmovně obhájily své místo v českém stranickém systému.