Příběh uhlí je pětidílný podcast z produkce Heinrich-Böll-Stiftung Praha, ve kterém Ondřej Šebestík popisuje minulost, současnost i budoucnost uhlí v Česku a spolu s hosty z řad vědců, politiků i občanských aktivistů se zamýšlí nad výzvami a možnými směry zelené transformace uhelných regionů. Pátý a poslední díl míří do budoucnosti a navrhuje, jak by mohlo vypadat zelenější Česko v příštích dekádách.
Tento externí obsah vyžaduje váš souhlas. Vezměte prosím na vědomí naše zásady ochrany osobních údajů.
Open external content on original site
Jak už bylo řečeno v předchozích dílech; otázka už nezní, jestli uhlí skončí, ale jak a kdy. V poslední části podcastové série Příběh uhlí skončíme vyprávění výhledem do blízké budoucnosti. Podle experta na energetiku organizace Greenpeace Jana Rovenského se na našem území budeme ke 100% obnovitelné elektřině prokousávat minimálně do roku 2050. Už nejbližší nadcházející roky se nicméně ponesou v duchu energetické transformace, která nepřinese jen ekologicky šetrnější zdroje, ale i spravedlivější přístup k výrobě samotné elektřiny.
V to aspoň doufá Petra Jelínková, spolupředsedkyně hnutí Budoucnost a klimatická aktivistka ze spolku Limity jsme my. „Výhoda družstevních projektů je v tom, že ani nemusíte vlastnit dům. Stačí se spojit se sousedy z bytového domu nebo okolí, může v tom být zapojena i obec a vstupní náklady se tím podstatně sníží,“ říká Jelínková, podle které by klimatická krize měla být příležitostí pro decentralizaci energetiky právě např. formou družstevních projektů. „Energetika působí jako expertní záležitost, to ale neznamená, že by byla pro občanky a občany nedostupná. Teď je vhodný moment postarat se o širší proměnu. Energetika by měla být spravedlivější a dostupnější pro lidi a zároveň přispět ke zmírnění klimatické krize,“ naráží na nutnost masivnějšího využití obnovitelných zdrojů energie a zapojení menších producentů.
Jaké ale bude reálné využití energie ze slunce a z větru, které u nás mají v rámci obnovitelných zdrojů největší potenciál? „V roce 2030 se může stát několik věcí. Pokud bychom pokračovali tak, jak si představuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a třeba Svaz průmyslu a dopravy, tak v roce 2030 budeme mít zhruba půlku uhlí, co dnes, kterou z větší části nahradíme plynem, což by bylo poměrně nešťastné,“ popisuje spektrum scénářů Jan Rovenský.
„Naše představa je trochu jiná. Můžeme vypnout zhruba třetinu ze 40 %, které v národním energetickém mixu zastupuje uhlí, a nestane se nic horšího, než že přestaneme být osmým největším vývozcem elektřiny na světě. V posledních deseti letech jsme vyváželi víc elektřiny, než spotřebovaly všechny české domácnosti dohromady. Další krok už tak snadný nebude, a bude stát peníze a úsilí - jde o maximální využití potenciálu obnovitelných zdrojů, kterými bychom pokryli většinu z těch zbylých dvou třetin po uhlí. Je to mimochodem asi dvakrát tolik, než kolik počítá stát v energeticko-klimatickém plánu. Stát obnovitelné zdroje drasticky podceňuje,“ upozorňuje na rozdíly v přístupech jednotlivých institucí Rovenský.
„Jako třetí prvek tu máme zemní plyn na dozdrojování a vykrývání špiček. Pro kolegy v Německu to může být překvapivé, ale musíme si nechat v provozu i stávající jaderné elektrárny, nové reaktory ale nestavět. V žádném z obnovitelných zdrojů na tom nejsme extrémně špatně, ale ani nemáme žádnou komparativní výhodu. Neobejdeme se ale bez bateriových úložišť. Variant je víc, jednou je systém power-to-gas. Když máte elektřiny moc, jako třeba v létě v případě fotovoltaiky, pak je dobré elektřinu někam uložit. Díky přebytkům energie se elektrolýzou ze vzduchu vyrobí vodík, z něj se pak vytvoří syntetický metan - ekvivalent zemního plynu,“ uzavírá svou vizi transformace energetiky v blízké budoucnosti Jan Rovenský z Greenpeace, a tím i celou podcastovou sérii Příběh uhlí.
Proč stát podceňuje kapacity obnovitelných zdrojů, které fosilní zdroje můžeme ukončit okamžitě a proč bychom neměli spoléhat jen na velké producenty elektřiny? Poslechněte si pátý díl podcastové série Příběh uhlí, a pokud vám unikly ty předchozí, všechny je najdete na našem webu i SoundCloudu.
/Moderace Ondřej Šebestík, hudba a zvukový obal Pavel Jan/