Příběh uhlí 4: Ekonomika uhlí

Podcast

Příběh uhlí je pětidílný podcast z produkce Heinrich-Böll-Stiftung Praha, ve kterém Ondřej Šebestík popisuje minulost, současnost i budoucnost uhlí v Česku a spolu z hosty z řad vědců, politiků i občanských aktivistů se zamýšlí nad výzvami a možnými směry zelené transformace uhelných regionů. Čtvrtý díl podcastu zkoumá ekonomické pozadí uhelného průmyslu a zisky i náklady, které přináší jeho útlum.

Příběh uhlí 4: Ekonomika uhlí

 

 

Odejít od uhlí není jako odejít z oslavy, kde to není příjemné. Uhelný průmysl představuje rozsáhlý systém, který kromě energie generuje především peníze. Stále jsou tu finanční skupiny, kterým se vyplatí provozovat uhelné elektrárny a jejich hlavním argumentem zůstává, že omezit uhlí si zkrátka jako společnost, která chce bohatnout, nemůžeme dovolit. Pravděpodobně je to ale přesně naopak. Nemůžeme si dovolit od uhlí neodejít, protože skryté náklady takového otálení mnohonásobně převýší zisky několika vlivných lidí.

Ve čtvrtém dílu podcastu Příběh uhlí o tom mluví ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. „Společenské náklady ne-odchodu od uhlí jsou tak vysoké, že vůbec nerozumím tomu, proč tuhle diskusi ve veřejném prostoru vedeme,“ naráží na některé z neblahých scénářů klimatické změny Nerudová. „Národní plán obnovy nebo Green Deal skýtají obrovskou příležitost, jak může stát v České republice nastartovat skutečně zelenou ekonomiku. Měly by to být investice do decentralizace produkce elektrické energie. Mělo by jít o chytré investice, které sníží nerovnosti mezi regiony země, bavíme se tu i o chytrých vesnicích. Stát by měl investovat do precizního zemědělství, do opatření proti degradaci půdy,“ naznačuje směr ekonomiky v souladu s udržitelným rozvojem. Ekonomické modely budoucnosti by neměly zůstat zaseklé na sledování indexu HDP, ale rozšířit svoje ukazatele na environmentální udržitelnost a spravedlivé přerozdělení.

Novinář a analytik Seznam Zpráv Petr Holub hodnotí nastupující energetickou transformaci pragmaticky. „Energetická transformace má stát asi 350 až 400 miliard korun, z toho asi 300 miliard má jít z fondů Evropské unie. U nás operují firmy jako ČEZ, SEVEn Energy nebo EPH. Stát nad těmito firmami nemá kontrolu. Z pohledu těchto firem je transformace určitá forma kotroly, a proto jsou zdrženlivé a s nimi i státní exekutiva,“ říká Petr Holub. „V této chvíli je výhodné vyrábět elektřinu ve velkých uhelných elektrárnách. Jsou to staré elektrárny, náklady na odpisy jsou dávno vyrovnány a vyrábí tak de facto čistý zisk. Platit za povolenky je sice nepříjemné, ale stačí zvýšit cenu spotřebiteli. Energetické firmy vykazují neustále mimořádný zisk,“ naráží mimo jiné na obrovský vývoz elektřiny z Česka do zahraničí.

Specifickou kapitolou je možný zisk pramenící z turistického využití revitalizované krajiny po těžbě, a proto závěr čtvrtého dílu přináší detailnější pohled na transformaci Ostravska, která probíhá postupně už skoro třicet let. „Ta krajina je výrazně kontroverzní a vyvolává emoce. Každý v ní cítí pozitiva i negativa. Je tady ta typická ostravská hrdost, ale zároveň vnímáme všechno to, co tu po průmyslu zbylo, jako sociální problémy, znečištění a množství odpadu, které se dodnes v městské krajině nachází,“ přemýšlí o Ostravě Jan Lenart z Katedry fyzické geografie a geoekologie Ostravské univerzity, který svou vědeckou i kulturní činnost provázal s haldami, jež ostravskou krajinu charakterizují. „Na některé haldy se chodí jako v jiných městech do parků. Obyvatelé velice rádi vystupují na vyhlídky, které na těch haldách jsou. Legislativně je poměrně těžké oficiálně využívat haldy. Zůstává to takové polodivoké,“ upozorňuje na zvláštní úskalí turistického využití tamní krajiny po těžbě Jan Lenart.

Zajímá vás, jaké průmyslové sektory mohou na ústupu od uhlí vydělat, jaká jsou zadní vrátka uhlobaronů a čím může turisty lákat postindustriální divočina? Poslechněte si čtvrtý díl podcastové série Příběh uhlí.

/Moderace Ondřej Šebestík, hudba a zvukový obal Pavel Jan/