Od zástupné války k otevřené intervenci: příští fáze eskalace Putinovy války proti Ukrajině již začala. V tuto chvíli už operují ozbrojené jednotky ruské armády na jižní Ukrajině. Příštím cílem této ofenzívy bude podle všeho Mariupol, třetí největší město v Donbasu, důležitý přístav a průmyslové centrum. Jeho obsazení by bylo významným krokem na cestě k vytvoření pozemního mostu mezi Ruskem a Krymem. Z města již uprchly tisíce civilistů.
Co se týdny zdálo jako předvídatelné, dnes už neplatí. Zatímco se Putin vyznával ze své “touhy po míru”, a Lavrov vynalézavě trval na tom, že Rusko “nemá zájem na zničení Ukrajiny”, upevnil Kreml svou vládu nad východním regionem této země. Po předchozím nasazení těžké vojenské techniky a ruských žoldáků vstupují nyní do země pravidelné ruské jednotky.
Signál je jasný: Putin není připraven nechat východní Ukrajinu na pokoji. Demokraticky reformovaná a ekonomicky úspěšná Ukrajina by byla noční můrou pro ruskou vládnoucí elitu. Není-li možné přivést Ukrajinu jako celek zpět do ruské sféry vlivu, mělo by být aspoň průmyslové srdce východní Evropy zlomeno a destabilizováno “zamrzlým konfliktem”. Bude Evropa přihlížet tomu, jak je ničen stát, který si vybral evropské hodnoty? Necháme ruské vedení, aby vyvrátilo mírový řád v Evropě? Západ se vyrovnal s fragmentací Gruzie, přijal amputaci Moldavska – obětuje Ukrajinu, aby se vyhnul konfliktu s ruským vedením?
Každá věrohodná politika začíná tím, že se používá jazyk, který popisuje situaci. Proto očekáváme, že kancléřka Merkel a ministr zahraničí Steinmeier budou mluvit o válce Ruska proti Ukrajině, jako už to udělaly jiné evropské vlády. EU nesmí nechávat nikoho na pochybách, že agrese proti státu, který uzavřel asociační dohodu, bude mít vysokou politickou a ekonomickou cenu. Nové sankce musí mít za cíl změnit poměr nákladů a výnosů pro ruskou elitu, a to dlouhodobým způsobem. Zároveň musí být posílena podpora Ukrajiny na všech úrovních. To zahrnuje širokou humanitární pomoc pro lidi zasažené válkou, zajištění dodávek energie na Ukrajinu a zvýšení finanční pomoci tak, aby se předešlo ekonomickému kolapsu země. Zvláště v této kritické situaci, v níž se Ukrajina musí sama bránit proti vojensky mnohem silnějšímu sousedovi, by evropské vlády měly zajistit, že dveře do EU jsou této zemi otevřené. Pozastavení vízového režimu pro ukrajinské občany by bylo smysluplným znamením solidarity.
Nevyhlášená válka ruského vedení proti Ukrajině se stala zkouškou politické schopnosti EU jednat. Unie nemůže nechat Rusko znovuvzkřísit doktrínu “omezené suverenity” z ostatků studené války. Nelžeme si: nejedná se tu “jen” o budoucnost Ukrajiny. V sázce je budoucnost Evropy.
A nejedná se jen o zodpovědnost vlád. Je to budíček i pro evropskou občanskou společnost. Vyzýváme všechny demokraty: Jednejte! Postavte se za svrchovanost Ukrajiny a vyjádřete se proti vojenské intervenci ruského vedení!
Jurij Andruchovyč, spisovatel
Marieluise Beck, poslankyně Bundestagu
Oleksandra Bienert, Euromaidan Wache Berlin
Pamela a Wolf Biermann
Olaf Böhnke, ředitel berlínské kanceláře European Council on Foreign Relations
Marianne Birthler, bývalý předseda Spolkové komise pro svazky Stasi
Franziska Brantner, poslankyně Bundestagu
Viola von Cramon, bývalá poslankyně Bundestagu
Peter Franck, právník
Ralf Fücks, předseda Heinrich Böll Stiftung
Rebecca Harms, spolupředsedkyně skupiny Zelených/EFA v Evropském parlamentu
Gerd Koenen, historik
Sergej Medveděv, iDecembrists e.V.
Markus Meckel, bývalý ministr zahraničí
Stefan Melle, German-Russian Exchange e.V. (Deutsch-Russischer Austausch e.V.)
Ruprecht Polenz, bývalý předseda zahraničního výboru Bundestagu a předseda Společnosti pro východoevropská studia (Deutsche Gesellschaft für Osteuropakunde)
Dr. Eva Reich, lékařka
Prof. Jens Reich, molekulární genetik
Manuel Sarrazin, poslanec Bundestagu
Stefanie Schiffer, European Exchange (Europäischer Austausch)
Prof. Karl Schlögel, historik východní Evropy
Ulrich Schreiber, Literární festival Berlín
Werner Schulz, bývalý poslanec Bundestagu a Evropského parlamentu
Thomas Sparr, vydavatelství Suhrkamp
Sylke Tempel, šéfredaktorka časopisu Internationale Politik
Helga Trüpel, poslankyně Evropského parlamentu
Reinhard Weißhuhn, předseda Společnosti Roberta Havemanna
Z anglického textu přeložil Petr Kutílek.