Ondřeji, před dvěma týdny uspořádala Strana zelených tiskovou konferenci s názvem „Za pět minut dvanáct“. Co je podle zelených tak alarmujícího na současné politické situaci?
Ondřej Liška: Současná politická krize, pád vlády a silná deziluze společnosti nejsou výsledkem dílčích selhání jednotlivých politiků, ale odrazem faktu, kam až došla v České republice systémová korupce. Jinými slovy, k jak těsnému propojení došlo mezi politikou a neprůhlednými vlivovými skupinami, které označujeme za kmotry či spíše mnohem výstižněji za politické podnikatele.
Dosavadní pokusy v boji proti korupci selhávají. Ukazuje se, že justice se mnohdy nemůže opřít o dostatečně přísné a jasné právní normy. Zákony bývalé vlády premiéra Nečase a současných parlamentních stran včetně opozice jsou alibistické, bezzubé a nejdou k jádru věci.
Straně zelených tyto polovičaté návrhy stávajících parlamentních stran nestačí. Začali jsme proto systematicky pracovat na vytvoření souboru návrhů, které zpřetrhají vazby mezi politkou a politickými podnikateli.
Tyto návrhy bude Strana zelených postupně zveřejňovat a na minulé tiskové konferenci jsme představili tři zásadní návrhy zákonů pro boj se systémovou korupcí.
O jaké zákony se jedná?
Zaprvé je to zákon na ochranu whistleblowerů, tedy oznamovatelů korupce. Tento zákon ochrání slušné úředníky a zaměstnance před politickým tlakem při kritice předražených a často zbytečných státních zakázek a představil jej jeho autor, senátor zvolený s podporou Strany zelených a zřejmě nejznámější český whistleblower, Libor Michálek.
Zadruhé jsme připravili zákon o financování politických stran. Motorem korupce v české politice je neprůhledné financování politických stran. SZ se tomuto tématu věnuje systematicky už od roku 2009. Náš návrh jsme připravili na základě mezinárodních zkušeností i podnětů od nevládních organizací a představuje skutečnou hráz proti černým penězům v politice. Představil jej Tomáš Průša, člen PSZ a expert na financování politických stran, mimo jiné také známý z kauzy Milion za zákon, kdy Strana zelených jako jediná obstála v novinářském testu odolnosti proti korupci.
Třetí návrh je zákon o regulaci lobbingu, který zprůhlední tvorbu zákonů a díky kterému se vlivní političtí podnikatelé přestanou ve Sněmovně cítit jako doma.
V příštích týdnech představíme další návrhy. Ale korupce není jediný problém, který českou společnost trápí. Vymýcení korupce je pouze předpoklad pro to, aby se uplatnila férovější a udržitelnější politika. Česko trápí snižující se dostupnost bydlení, nezaměstnanost, znečištěný vzduch, dostupnost kvalitních potravin a také nízké investice do veřejného školství a zdravotních služeb. Ke všem těmto tématům zelení připravují stejně promyšlený soubor kroků, jako pro boj s korupcí.
Jaké jsou podle Tvého názoru důvody, které vedly Miloše Zemana k tomu, že ignoroval návrhy politických stran zastoupených v parlamentu?
Miloš Zeman je veden dvěma silnými motivy. Tím prvním je jeho dlouhodobá snaha změnit český politický systém na (většinový) systém dvou stran se silným prezidentem. Fakticky jde o útok na parlamentní systém a snahu zavést systém polo-prezidentský. Druhou jeho motivací je pomsta. Miloš Zeman je mimořádně mstivý člověk a netají se snahou odplatit se sociální demokracii, respektive těm jejím politikům, kteří ho nepodpořili v prezidentské volbě před deseti lety i ve volbách letošních. Po debaklu před deseti lety odešel v roce 2007 z ČSSD a nyní systematicky pracuje na jejím rozložení.
Postup Zemana není protiústavní. Zeman argumentuje tím, že byl zvolen přímo lidmi, a že se tedy nemusí cítit povinován vůči poslancům. Měly být v ústavě pravomoce přímo voleného prezidenta upraveny nebo omezeny, jak někteří politologové a politoložky nebo ústavní právníci a právničky před přímými volbami upozorňovali?
Na ústavních kompetencích prezidenta se po zavedení přímé volby nezměnilo nic podstatného. Problém je jinde. Náš ústavní pořádek se opírá hodně o ústavní zvyklosti a Zeman se je prostě rozhodl ignorovat. To mu může i po nějakou dobu vycházet, dokonce si u části společnosti, které vyhovují Zemanovy autoritářské sklony, získává obdiv. Ale pokud tuto hranici překročí výrazněji, nemám pochyb, že se velká část české společnosti sjednotí a postaví se na odpor proti takovým manýrům. Pro ochranu parlamentní demokracie a politické plurality nám nezbude nic jiného.
Jak zelení hodnotí nově jmenovanou vládu?
Je to loutková vláda složená z přátel, známých a sponzorů Miloše Zemana. Jejím dvojjediným cílem je odstavit pravici a zároveň ponížit sociální demokracii a přinutit ji hlasovat pro důvěru Rusnokově vládě, ačkoliv se tato vláda neopírá o žádnou ze zvolených parlamentních stran. Už teď se ukazuje, že sociální demokracie je rozpolcena. Ta nacionálně konzervativní betonářsko-klientelistická část se snaží s Milošem Zemanem dohodnout a Rusnokovu vládu podpořit.
Zelení by za dnešní situace tuto vládu rozhodně nepodpořili a hlasovali by pro rozpuštění Sněmovny a vypsání nových voleb.
Ozývají se ale také hlasy, které nepovažují rozpuštění sněmovny za správnou věc, neboť by tak poslanci ustoupili prezidentovi. Co si o takovém argumentu myslíš?
Myslím si, že rozpuštění Sněmovny je nejčistší řešení, protože umožní lidem do situace zasáhnout podle vlastní volby ve chvíli, kdy ani pohrobci Nečasovy vlády, ani Zemanova nestranická vláda nemají žádnou legitimitu vzešlou z voleb. Zbytky Nečasovy vlády byly už dávno paralyzovány rozpadem klubů, přechody poslanců z jednoho klubu do druhého a bezzubou politikou potácející se od jednoho skandálu ke druhému. A opozice vládu není schopná sestavit. Od toho jsou tedy volby, aby daly vládě novou legitimitu. Rozpuštění Sněmovny nebude znamenat Zemanovu výhru. Naopak, právě pokud se Sněmovna nerozpustí, bude Zeman pánem situace. Pokud by se konaly nové volby, Zeman by neměl prostor pro svévolné vykládání ústavních procedur a posilování svého postavení na úkor parlamentu.
Proč vlastně ztroskotala snaha o rozpuštění sněmovny, kterou iniciovala ČSSD?
Protože zbytky padlé Nečasova vlády doufají, že dostanou v rámci druhého pokusu o sestavení vlády příležitost obnovit vládu na původním půdorysu. Čistě matematicky má trojkoalice většinu jednoho hlasu ve Sněmovně. Teprve pokud by Zeman při druhém pokusu bývalé koalici šanci nedal, přidaly by se i pravicové strany možná k požadavku nových voleb.
Jak moc je pravděpodobné, že prezidentem jmenovaná vláda dostane začátkem srpna důvěru sněmovny?
Uvnitř sociální demokracie zuří lítý boj o to, zda má podpořit Zemanovu vládu nebo ne. Záleží na tom, které křídlo vyhraje. Pokud by vláda důvěru dostala, byla by to prohra parlamentní demokracie a faktický počátek přeměny na prezidentský systém. Kromě toho by se ještě více zmenšila šance, že by se ČSSD kdy v budoucnu proměnila na progresivní, moderní a nízko-korupční politickou stranu.
Jak si teď Strana zelených stojí v průzkumech veřejného mínění?
Naše preference začaly mírně růst poté, co jsme výrazně zkvalitnili naši mediální práci a vytvořili systém spolupráce, který umožňuje lepší zapojení mnohem většího počtu našich pracovních skupin (odborných sekcí) i jednotlivců, expertů a podporovatelů. Z dřívějších 2,5% se nyní pohybujeme v některých průzkumech okolo 4%. I přesto, že je pro nás těžké pronikat do médií, čekáme, že naše vytrvalá práce tento vzestupný trend v dalších měsících ještě posílí.
Děkujeme Ti, Ondřeji, za rozhovor.
Ondřej Liška je předsedou Strany zelených (SZ) a bývalý ministr školství, mládeže a tělovýchovy. SZ byla v letech 2006-2010 zastoupena v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a v letech 2007-2009 ve vládě ČR. Rozhovor vedla Eva van de Rakt, ředitelka kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung v Praze.