Anti-Greta a kulturní války. Jak se diskutuje o klimatu v Maďarsku, Slovensku a Česku Analýza V Maďarsku, České republice a Slovensku jsme v posledních letech zažili velký rozmach debaty o změnách klimatu. Klimatické narativy těchto zemí jsou v mnohém velmi podobné, ale našli bychom u nich i významné rozdíly. Ve všech třech zemích je nepřítelem číslo jedna švédská aktivistka Greta Thunberg. Maďarská vláda v čele s Viktorem Orbánem a jemu poslušná média se však snaží klimatickou agendu využívat i pozitivním způsobem, na rozdíl od zemí bývalého Československa. Autor/ka Radek Kubala
Workshop pro ženy klimatického hnutí: Moderování s Bárou Procházkovou Workshop Chcete se cítit a působit připravená a sebevědomá jako moderátorka debaty, konference nebo rozhovoru? Pojďte se to naučit se zkušenou profesionálkou Bárou Procházkovou z České televize.
Pět let od Pařížské dohody? Dva kroky dopředu, jeden a půl kroku zpátky Komentář Přesně pět let uběhlo od chvíle, kdy s velkou pompou téměř všechny členské státy OSN schválily na klíčovém projednávání Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu v Paříži v lecčems klíčovou klimatickou dohodu. Už tehdy jsme s kolegou Josefem Patočkou v Deníku Referendum psali, že dohoda sama o sobě nestačí. Je totiž založená na dobrovolných závazcích států, které si samy určují, kolik emisí do kterého roku sníží. Autor/ka Radek Kubala
Joe Biden a klima: Na místě je opatrný optimismus Analýza Vítězství demokratického kandidáta Joea Bidena v amerických prezidentských volbách je nejvýznamnější událostí světové klimatické politiky od konce roku 2015, kdy byla přijata Pařížská dohoda. Kdo a jak řídí klimatickou agendu ve Spojených státech je pro zbytek světa zásadní – a to nejen kvůli pozici USA jako druhého největšího producenta emisí oxidu uhličitého na světě. Autor/ka Matěj Jungwirth
Zemní plyn není přechodové palivo, ale motor klimatické krize Komentář Plyn je přechodové palivo k obnovitelným zdrojům, které musíme dočasně využívat, abychom zajistili útlum uhlí. Takovou větu jsme si navykli říkat v posledních dekádách. S postupem času je však čím dál jasnější, že plyn svou úlohu mostu k čisté budoucnosti sehrát nemůže. Jednak jsou jeho dopady na klima mnohem větší, než se předpokládalo. Zároveň nám ale dochází čas a emise z plynu si už zkrátka nemůžeme dovolit. Autor/ka Radek Kubala
Přihlašujte se do workshopu vyjednávání s Juliou Sokolovičovou pro klimatické aktivistky Workshop Hledáme ženy (samozřejmě včetně těch, které jsou trans nebo nebinární), které při své práci nebo dobrovolnické činnosti musejí vyjednávat s politiky. Velké zkušenosti nejsou potřeba, uvítáme aktivní osoby z venkova i z měst, které řeší klimatickou krizi a další závažná environmentální témata na různých úrovních, od místních samospráv po národní vlády. Autor/ka Žaneta Gregorová
Až naprší a uschne: festival Jeden svět letos cílí na klima Přehled Festival dokumentárních filmů Jeden svět probíhá od 5. do 14. března 2020. Pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung letos podporuje pět filmů v ekologické kategorii Zemětaje, které vřele doporučujeme. V průběhu festival vám přineseme recenze tří z nich. Autor/ka Klára Schovánková
Eko podcast. Klimatická krize a co s ní (1/4) Podcast První díl ze série podcastů, v níž hledáme odpovědi na základní otázky týkající se změny klimatu. Co ji způsobuje? Co pro nás znamená a co proti ní můžeme dělat? Dan Tržil se pomocí rozhovorů s Petrem Doubravským z Fridays for Future, Annou Kárníkovou z Hnutí DUHA a Klárou Sutlovičovou z FORS toto zásadní téma dneška snaží pochopit.
Klimatický závazek - studenti pomohli rozhýbat Prahu Proběhlo to rychle a potichu. Pražským zastupitelům stačily v září minulého roku přesně dvě minuty k tomu, aby projednali a odhlasovali závazek snížit do roku 2030 emise CO2 o 40 %. Z přítomných 58 zastupitelů jich hlasovalo pro čtyřicet, nikdo nebyl proti. Klub ODS se hlasování organizovaně nezúčastnil. O půl roku později se velmi podobný plán stal v zastupitelstvu zdrojem vášnivých debat. Řada zastupitelů, zejména z řad ANO, kteří měsíc a půl před volbami souhlasili se snižováním emisí, o něco málo ambicióznější návrh v červnu tohoto roku nepodpořili. Co se za šest měsíců změnilo a proč? Autor/ka Petra Kolínská
Udržitelná mobilita Odhaduje se, že v urbanizovaném prostředí v současnosti žije 55 % celosvětové populace. Do roku 2050 by se tento podíl mohl zvýšit na 60 až 70 %. Jedním z nejzávažnějších dopadů je poškození klimatu naší planety: města jsou aktuálně zodpovědná za více než 80 % celosvětových emisí skleníkových plynů, které jsou hlavní příčinou klimatických změn. Jedním z nejočividnějších zdrojů emisí je doprava. Nejvíce emisí vypouští do ovzduší silniční doprava, ta má na svědomí asi 70 % veškerých souvisejících emisí. Zdaleka nejvíce znečišťující je pak doprava osobními automobily. Osobní automobily produkují třikrát více skleníkových plynů než prostředky hromadné dopravy. Ačkoliv se lidé ve městech po celém světě dopravují do svého cíle v osobních automobilech pouze zhruba ve třetině případů, produkují tím až 73 % látek znečišťujících městské ovzduší. Města musí přijmout zodpovědnost za poškození klimatu a přestat se vyhýbat rozhodnutím, která by mohla přinést nápravu. Lokální řešení, založená v ideálním případě na debatě s veřejností, vykazují mnohdy hmatatelnější a efektivnější výsledky než řešení přikázaná státem a implementovaná shora dolů. Města navíc už dávno mají k dispozici vše, co je zapotřebí, aby se stala hnacími motory nápravy klimatických změn.