22. května 2021 zemřela ve věku 85 let socioložka, feministka, bývalá disidentka a spoluzakladatelka organizace Gender Studies Jiřina Šiklová. Zpráva o smrti této výjimečné ženy, jejíž život a dílo zůstanou velkou inspirací i za hranicemi Česka, nás velmi zasáhla.
„Život nezískává na hodnotě délkou, trváním, ale hloubkou, obsahem… Čteme-li něčí životopis, také jej nehodnotíme podle tloušťky knihy. ale podle bohatosti obsahu a formy zpracování,“ řekla jednou Jiřina Šiklová. O jejím vlastním životě by se dala napsat řada nejen tlustých, ale také obsahově velmi bohatých knih.
Jiřina Šiklová se narodila 17. června 1935 v Praze a vystudovala historii a filozofii na Univerzitě Karlově, kde v roce 1965 spolupracovala na zřízení katedry sociologie. Jako disidentka podepsala Chartu 77 a organizovala tajný transport zakázané exilové literatury mezi Československem a Západem. Proto byla na začátku 80. let uvězněna a po roce pod mezinárodním tlakem propuštěna. Sociální vědkyni bylo poté zakázáno akademicky pracovat, musela pracovat jako uklízečka v Karolinu a sociální pracovnice v nemocnici.
Po roce 1989 založila na Karlově univerzitě v Praze novou katedru sociální práce, kterou do roku 2000 vedla. V jejím bytě byla zřízena první genderová knihovna, z níž se později vyvinula patrně největší knihovna gender studies ve střední a východní Evropě. Na univerzitách propagovala genderová studia jako obor i téma. V roce 1991 založila nevládní organizaci Gender Studies, která je aktivní dodnes a je strategickým partnerem pražské kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung. Když se dnes ohlédneme zpět, vidíme četné společné projekty a obohacující spolupráci, kterou Jiřina významně formovala.
Po pádu železné opony se angažovala v mnoha oblastech společenského a politického života a podporovala českou Stranu zelených jako kandidátka do evropských voleb v roce 2009 a o rok později ve volbách do Poslanecké sněmovny.
Vždy prosazovala respekt k lidské důstojnosti a ochranu lidských práv. Bojovala za spravedlivější společnost, genderovou demokracii a diverzitu. Po celý život statečně zvedala hlas proti všem formám očerňování a diskriminace menšin. V duchu Heinricha Bölla žila podle zásady: „Je žádoucí se vměšovat“.
Její bystré analytické oko, její nasazení i její humor nám budou velmi chybět a vždy na ni budeme vzpomínat s vděčností.
Dr. Ellen Ueberschär, spoluprezidentka Heinrich-Böll-Stiftung
Adéla Jurečková, ředitelka kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung Praha
Eva van de Rakt, ředitelka kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung Brusel
Milan Horáček, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu a Evropského parlamentu za Bündnis 90/Die Grünen, zakladatel a první ředitel Heinrich-Böll-Stiftung Praha