Pražská kancelář Heinrich Böll Stiftung slaví 21. srpna 2020 už třicáté výročí svého založení. Coby první zahraniční kancelář nadace byla svědkem a podporovatelem dlouhé demokratické obnovy Československa a později České republiky, od sametové revoluce přes ekonomickou transformaci 90. let až po vstup Česka do EU. V současnosti kancelář koordinuje i aktivity na Slovensku, v Maďarsku a Chorvatsku a díky svým unikátním zkušenostem a institucionální paměti pokračuje v podpoře ekologie, demokracie a lidských práv ve střední Evropě.
“Myšlenka na zahájení aktivit v Československu tu byla už před revolucí,” říká Milan Horáček, jeden ze zakladatelů německých Zelených (Bündnis 90/Die Grünen) a první ředitel pražské kanceláře Heinrich Böll Stiftung. “Spolupráci s českými disidenty jsme rozvíjeli nejpozději od mé návštěvy Prahy na začátku roku 1986. Už tehdy začalo být jasné, že pokud to někdy praskne, nadace zkusí otevřít kancelář v Praze. Praha pro nás byla důležitá i ve spojení s osobností Heinricha Bölla, který se vždy zasazoval o práva českých spisovatelů a disidentů,” vysvětluje Horáček kroky předcházející založení pražské pobočky nadace. K tomu nakonec došlo 21. srpna 1990, symbolicky v den výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy, a pražská kancelář obratem začala poskytovat podporu bující občanské společnosti v zemi. Dobré vztahy s novými politickými představiteli přispěly k rychlé integraci nadace do politického a společenského života v Česku, což se projevilo například na rychlém získání prvních kanceláří v prostorách ředitelství pražského hasičského sboru.
V 90. letech se pražská kancelář zaměřovala nejen na otázky demokratické transformace, ale také na problematiku udržitelného zemědělství a produkce biopotravin, prevenci obchodu se ženami nebo na podporu nezávislé kultury. V rámci vlastní činnosti i různých partnerství byly úspěšně investovány rozsáhlé prostředky do rozvoje neziskového sektoru a jedním ze symbolů této etapy činnosti nadace se stal nově vybudovaný solární ekopavilon s organickou zahradou na Barrandově.
Vstup do EU a nová etapa v životě kanceláře
“Díky mnohaleté činnosti a kontaktům Milana Horáčka napříč celým regionem byla pražská kancelář ve velice dobrém postavení. Když jsem se ujala jejího vedení, stále jsme pracovali v solárním ekopavilonu s výstavou o udržitelné energii a úsporách vody. I tehdy byly mezi hlavními prioritami naší práce demokracie a lidská práva, ekologie, zejména ekologické zemědělství a obnovitelné zdroje energie, a také budoucnost Evropy. Mimo jiné jsme kladli silný důraz na rozvoj česko-německých a česko-slovenských vztahů. Mnoho aktivit se rozvíjelo v regionálním kontextu se zapojením odborníků z Česka, Polska, Slovenska a Maďarska,” říká Eva van de Rakt, která vedla pražskou kancelář mezi lety 2004 a 2018 a v současnosti působí jako ředitelka evropské kanceláře Heinrich Böll Stiftung v Bruselu.
Rok 2004 byl i důležitým zlomem v historii celé země, která po letech přístupových jednáních vstoupila do EU. Demokratická transformace regionu se posunula do nové fáze a to vedlo i ke změně přístupu a některých priorit pražské kanceláře. “Bylo by velmi troufalé tvrdit, že naše činnost pomohla ke vstupu České republiky do EU. Myslím ale, že léta našich aktivit předcházející vstupu v nezanedbatelné míře pomohla k posílení proevropských hlasů v české společnosti. Referendum o vstupu do EU skončilo výsledkem 77,3% pro vstup s účastí asi 55% voličů, což je z dnešní perspektivy obdivuhodný výsledek,” vysvětluje van de Rakt.
Genderová rovnost, otázky čisté energie a dekarbonizace ekonomiky se s postupem klimatické krize stávaly stále důležitějšími tématy a kancelář se začala prostřednictvím workshopů, konferencí a publikací věnovat také udržitelnému urbanismu a sociálním a genderovým aspektům klimatické adaptace. Stále také pokračovala v podpoře nezávislých kulturních aktivit, jako například Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět nebo Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.
“V průběhu let se změnila struktura našich partnerství a obecně i potřeby neziskových organizací. V 90. letech se řešilo hlavně zakládání neziskovek a jejich podpora v počátečních fázích. O deset let později už byla pochopitelně občanská společnost organizována jinak, na mnohem širší úrovni. Od té doby náš hlavní úkol spočívá v intenzivní obsahové spolupráci a poradenství v kontextu společných projektů a evropských sítí našich partnerských organizací,” dodává Eva van de Rakt.
Budoucnost a nové výzvy
Spolu s destabilizací politické situace v regionu bylo potřeba věnovat stále více kapacit otázkám zahraničních vztahů, bezpečnosti a lidských práv, zejména vzhledem k vnitropolitickému vývoji v Maďarsku. V roce 2019 nová ředitelka pražské pobočky Nino Lejava, která dříve vedla jihokavkazskou sekci Heinrich Böll Stiftung ve Tbilisi, začala dále rozvíjet spolupráci a vytváření solidárních platforem s partnery z Česka, Slovenska, Maďarska a Chorvatska i výměnu zkušeností s aktéry mimo středoevropský region.
“Ve srovnání s prvními dvěma dekádami po pádu železné opony, které byly mnohem optimističtější ohledně budoucích perspektiv národů střední Evropy, teď musíme hledět do budoucnosti s mnohem střízlivější optikou. Na globální úrovni čelíme klimatickým změnám a růstu společenských nerovností. Na lokální úrovni po nadšení devadesátých let a éře rozšiřování EU pozorujeme růst negativních trendů jako je euroskepticismus, nacionalismus, rozklad vlády práva a politická apatie, a také hybridní válku ve východní Evropě,” říká Lejava.
“V celé Evropě dnes vidíme ústup od dosažených pokroků v oblasti genderové demokracie. Některé vlády odmítly ratifikovat Istanbulskou dohodu, na univerzitách jsou ohrožena genderová studia a feminističtí a LGBTQ+ aktivisté a aktivistky se ocitají pod tlakem. Proto v oblastech, kde jsou ženy nedostatečně reprezentovány, usilujeme o rozšiřování odborných kompetencí, a také podporujeme jejich rodinné zázemí umožňující pokračování jejich aktivit. Co možná nejvíce chceme věnovat pozornost otázkám intersekcionality. V našich programech energie a klimatické politiky aktivně propagujeme mladou generaci ženských odbornic, které jsou v těchto oborech jen málo zastoupeny. Příští rok chceme také posilovat ženské sítě v oblastech trvalé udržitelnosti a klimatické politiky, které jsme začali budovat v roce 2019 a konsolidovat v roce 2020. Chceme také pomáhat našim partnerům ve formulaci genderově orientovaných projektů,” popisuje Lejava některé z plánů pražské pobočky na rok 2021, které musely být do značné míry upraveny vzhledem k následkům pandemie koronaviru.
“Vzhledem k asymetrickým problémům v našem regionu a pandemií omezeným možnostem práce se budeme zaměřovat na lokální projekty a iniciativy v jednotlivých zemích. Pozorujeme, že v zemích Visegrádské čtyřky roste nedůvěra ke státu a vládě práva, což dále komplikuje debatu o boji s korupcí, která je nezbytná pro rozvoj fungující politické reprezentace a demokracie. Chceme proto tuto debatu obohatit o lokální zkušenosti jednotlivých společností a tak podporovat evropský dialog o vládě práva,” dodává Lejava s ohledem na nové výzvy v regionu zasaženém autoritářskými tendencemi některých vlád a dopady ekonomické krize.
Coby první a nejdéle fungující zahraniční pobočka Heinrich Böll Stiftung tak pražská kancelář stále usiluje o vývoj a rozšiřování svých aktivit tak, aby odpovídaly proměnlivé situaci v regionu, a dokazuje, že hodnoty svobody, občanské odvahy, tolerance a otevřené debaty nemohou být nikdy chápány jako samozřejmost a musí být stále rozvíjeny a chráněny ve spolupráci se všemi dostupnými partnery.