Penzijní reforma optikou genderu

December 5, 2013
 
Penzijní reforma je jedno z nejdiskutovanějších témat posledních let na české politické scéně a lze předpokládat, že její koncept bude novou vládou revidován. Proto je zde prostor pro návrhy na zlepšení a snahu o jejich prosazování.

Gender Studies, o.p.s. nastartovala za podpory Nadace Open Society Fund v loňském roce projekt zaměřený na genderové dopady penzijní reformy. Součástí projektu bylo vypracování několika odborných studií a na jejich základě vyvolání odborné i veřejné debaty o řešení nerovných dopadů penzijní reformy, aby nedostatky penzijního systému vedoucí k nerovnostem mezi ženami a muži byly alespoň částečně zlepšeny.

Radka Dudová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR je autorkou studie Reformy důchodového systému v ČR a jejich dopad na ženy. Zaměřila se na dílčí reformy důchodového systému i na plánovanou „velkou“ reformu. Až do roku 1996, kdy došlo k prvním změnám v důchodech, byl český důchodový systém dost rovnostářský a ženy tedy nebyly tolik penalizovány za své nižší výdělky a vyšší podíl na neplacené práci. Všechny následné dílčí změny důchodového systému - zejména větší závislost důchodu na výši předchozích výdělků - jsou však pro ženy nevýhodnější: prodloužení povinné doby pojištění až na 35 let má na ženy s přerušovanou pracovní dráhou a vyšším rizikem nezaměstnanosti větší dopad než na muže. Stejně tak je pro ně nevýhodné postupné omezování pozůstalostních důchodů - ženy zpravidla „přežívají“ své manžely. Podobné je to i u zavedení druhého kapitálového pilíře do důchodového systému, který je výhodný zejména pro muže s vyššími příjmy.

Ekonom Jiří Šatava ze CERGE- EI je autorem hned dvou studií. První z nich, Výnosnost důchodového systému a dopady jeho reforem na muže a ženy, vznikla na základě výzkumu reprezentativního vzorku 7000 mužů a žen, u nějž byla spočítána výnosnost penzijního systému u mužů a žen a změny v důsledku „malé“ a „velké“ reformy. Studie konstatuje m.j., že před reformami byl český penzijní systém výhodnější pro ženy (časnější odchod do důchodu, vyšší věk „dožití“), zatímco obě reformy jsou výhodnější pro muže než pro ženy.

V současné době ženy pobírají průměrně o dva tisíce menší důchod než muži a podstatně víc žen se svým příjmem v důchodu pohybuje na hranici chudoby.

Druhá Šatavova studie, Dopad rozvodu na příjmy v důchodu, vyvolala větší zájem. Oprávněně - v ČR se rozpadá polovina manželství, v průměru po 13 letech jejich trvání. Při rozvodu se sice vypořádává majetek a úspory naspořené během manželství, ale vůbec není zohledněn budoucí důchod. Přitom ženy v případě rozvodu přijdou v průměru o měsíční příjem odpovídající 7,1% jejich starobního důchodu. Ženy však vykonáváním tzv. netržních forem práce (péče o domácnost, děti, stárnoucí rodiče apod.) během manželství vytvářely manželovi podmínky pro jeho aktivitu na trhu práce, a tak by se měly podílet na všech jeho odměnách za tuto práci, tedy i na jeho starobních důchodech.

Negativní dopad rozvodu na výši příjmů žen v důchodu se dá řešit například zavedením manželského sdílení povinného důchodového pojištění. Je to situace, kdy si oba manželé odnášejí z manželství stejný vklad do důchodového pojištění.

Opatření by pomohlo aktuálně vyřešit situaci rozdílných příjmů v důchodu, na druhou stranu neřeší problémy, které vedou k nerovnostem již během trvání manželství a pramení z nerovností mezi muži a ženami na pracovním trhu obecně,“ říká Lada Wichterlová z Gender Studies.o.p.s. „Kdyby se ke sdílení pojistných práv mezi partnery přistoupilo, budeme asi čelit diskuzi, zda by se měla vztahovat pouze na manžele, v době, kdy se v ČR rodí víc dětí mimo manželství než v manželstvích.“ Zahraniční úpravy v této oblasti jsou většinou velmi flexibilní a otevřené, např. v Německu si mohou partneři vybrat, zda chtějí pojistná práva sdílet nebo ne, ve Švýcarsku se sdílejí nejen pojistná práva manželů, partnerů, ale i osob žijících ve společné domácnosti.

Je poněkud sporné, zda podpora sdílení pojistného manželů je krokem, který patří do oblasti rovných příležitostí. Může sice trochu pomoc k navýšení důchodu části ženské populace, ale tím, že vychází z premisy tradičního modelu - muž živitel a žena pečovatelka - na genderovou nerovnost ve společnosti rezignuje.

Gender Studies.o.p.s. připravuje k důchodové reformě speciální noviny. Budou v nich články o rozdílech dopadů této reformy na ženy a muže, o možnostech, jak systém nastavit spravedlivěji a rovněji, ale zaměří se i na obecnější témata, které s důchodovou reformou úzce souvisí, jako je např. management věku a zaměstnatelnost starších osob. Noviny a lobby materiály budou distribuovány mezi poslance a poslankyně, politiky a političky, s nabídkou s poskytnutí informační základny k dopadům důchodů na ženy a muže. Ne všichni zákonodárci si totiž uvědomují, že pracovní a životní dráhy žen a mužů jsou různé a že je třeba tento aspekt zohlednit při tvorbě důchodových systémů. Jednou z cest je sdílení pojistných práv partnerů.

Všechny tři zmíněné studie jsou zveřejněny na www.genderstudies.cz, v sekci výzkumy.

 

Pavla Frýdlová je spoluzakladatelka neziskovek proFem a Gender Studies, kde řídila dlouhodobý mezinárodní orálně-historický projekt Paměť žen. Své publikace a dokumentární filmy zaměřuje na problematiku žen a migrantů.