Benedek Jávor: Dohodu o výstavbě jaderné elektrárny Paks II Komise schvalovat neměla

Creator: Benedek Jávor. All rights reserved.

Evropská komise nedávno uzavřela řízení pro porušení povinností (tzv. infringement), které vedla vůči Maďarsku. Zkoumala, jestli Budapešť neporušila evropské předpisy pro zadávání veřejných zakázek, když uzavřela mezivládní dohodu s Moskvou o výstavbě jaderné elektrárny Paks II. Komise došla k závěru, že Maďarsko nemělo povinnost vyhlásit na projekt veřejný mezinárodní tendr a dohoda s Ruskem nejde proti evropskému právu. Vy jste jedním z kritiků tohoto projektu. Co si o rozhodnutí Komise myslíte?

Podle evropských předpisů je možné udělit určité výjimky z pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek, pokud existují technické požadavky, které znemožňují vyhlásit veřejný tendr. Maďarská vláda argumentovala tím, že národním regulacím a technickým standardům nedokáže vyhovět nikdo jiný než ruský Rosatom, a proto je právě Rosatom jediná firma, která může Paks II postavit. Proto prý nebylo nutné vyhlašovat otevřenou soutěž. Evropská komise toto vysvětlení přijala. Myslím si však, že tento argument není platný, a to z několika důvodů.

Proč myslíte, že vysvětlení ze strany Budapešti není platné?

Jaderná elektrárna není bicykl, který si koupíte jako jeden kompletní výrobek. Vždy se jedná o projekt ušitý na míru národním podmínkám. V počáteční fázi nedokážou firmy vyrábějící jaderné technologie vyhovět se svým designem předpisům žádného státu, ale vítěz tendru upravuje svůj projekt podle individuálních podmínek dané země. 

Z rozhodnutí ale vyplývá, že ruský design je z nějakého důvodu vhodnější než jiný.

Nevíme, zda by ostatní potenciální dodavatelé technologie kritériím vyhověli, protože se to nikdy neověřovalo. Podle nedávného článku zveřejněného serverem Politico měl o něco takového zájem minimálně Westinghouse. Jedno je nicméně jasné. Původně nemohl požadavkům vyhovět ani samotný Rosatom. Sám zvláštní zmocněnec maďarské vlády pro výstavbu elektrárny Paks II Atilla Aszódi uvedl, že Maďarsko žádalo několik stovek úprav původního ruského návrhu, aby projekt vyhověl maďarským regulacím.  

Před soudem neobstojí

Říkáte, že proti dohodě máte ještě další argumenty. Jaké to jsou?

Pokud přistoupíme na vysvětlení poskytnuté vládou, znamená to, že nejen tento konkrétní projekt, ale celá maďarská pravidla odporují evropským předpisům. Řada případů, které stanuly před Soudním dvorem EU, jasně ukázala, že by se měla zrušit jakákoliv regulace omezující bez dostatečného oprávnění volný trh. To by znamenalo, že nebylo nutné vypisovat tendr na projekt Paks II, ale že je nutné spustit infringement vůči maďarským přepisům.

Vy s tím budete něco dělat?

V této hře jsou hráči, kteří mohou případ před Soudní dvůr EU dostat, a já jsem jedním z nich. Otázku, zda bylo nebo nebylo nutné vyhlašovat tendr, mohou před Soudní dvůr přednést pouze konkurenti působící na trhu. Pokud se však jedná o otázky evropského a národního práva, já jako europoslanec jsem oprávněn něco takého také udělat. A Komise musí vědět, že pokud půjde případ před soud, mohou snadno prohrát.

Stížnost na maďarsko-ruskou dohodu jste k Evropské komisi také podal Vy. Jaká je historie tohoto případu?

Vyšetřování ohledně možného porušení evropských předpisů pro zadávání veřejných zakázek se zakládala na mé stížnosti, kterou jsem podal v roce 2014. Komise pak samotné řízení kvůli chybějícímu tendru vyhlásila v listopadu 2015. V ohlašovacím dopise Komise konstatovala, že Paks II spadá pod evropské předpisy upravující veřejné zakázky a že měla být vyhlášena mezinárodní soutěž. O necelý rok později – v srpnu letošního roku – jsem od Komise dostal dopis naznačující možnou dohodu s Maďarskem, který už k případu přistupoval zcela jinak. Nový přístup se zakládal na argumentech, které předložila Budapešť.

Vtipné je, že na tyto argumenty přišla maďarská vláda až na samém konci celého procesu. Celá léta si neuvědomovali, že nikdo jiný nemůže maďarským standardům vyhovět, a že proto nemohou vyhlásit veřejný tendr. Minimálně tedy používali úplně jiná zdůvodnění a s technologickou exkluzivitou přišli až poté, co Komise ostatní argumenty odmítla. Pak si po dvou letech od doby, kdy dali projekt Rusům, vzpomněli, že jen Rosatom může maďarským předpisům vyhovět.

Jádro je drahé

Vůči projektu Paks II ale běží ještě jedno vyšetřování, které se tentokrát týká státní pomoci. Vy si myslíte, že bez finanční podpory ze strany státu nemůže projekt přežít?

Od začátku jsem zdůrazňoval, že výstavba nové elektrárny v lokalitě Paks bude problematická nejen z hlediska bezpečnosti nebo ochrany životního prostředí, ale také kvůli své ceně. Při stávajících cenách silové elektřiny se investice do projektu nikdy nevrátí, což vytváří silnou potřebu státní pomoci. V listopadu 2015 – což byl pro Paks II černý měsíc – pak Komise zahájila vedle infringementu kvůli pravidlům pro státní zakázky také hloubkové šetření ohledně potenciální státní pomoci, kterou by projekt dostal.

Maďarská vláda se Komisi snažila přesvědčit, že žádná státní pomoc nebude potřeba. Zadali si u poradenské společnosti Rothschild & Cie studii, která došla k závěru, že projekt bude vytvářet slušné zisky a že se investice vrátí. Tento výsledek maďarská vláda široce propagovala. Vtipnější část závěrů, která už tolik komunikována nebyla, spočívá v tom, že Paks II se vyplatí jen tehdy, pokud se ceny elektřiny na evropského trhu v několika příštích letech zdvojnásobí. Ale to nikdo neočekává.

Existuje nicméně snaha, aby se ceny zvedly, a určité zvýšení se očekávat dá.

Ceny na evropském trhu s elektřinou jsou už nízké docela dlouho a skutečně existují známky toho, že v příštích letech může mírný nárůst nastat. To ale hovoříme o zvýšení v řádu 20 nebo 30 procent, což má od zdvojnásobení ceny daleko. V polovině dvacátých letech pak pravděpodobně zase nastane pokles, protože náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů stále klesají. Výše zmíněná studie se každopádně zakládá na nerealistických předpokladech.

Máte informace o tom, jak se Komise dívá na tento případ?

Oficiální komunikace zatím neexistuje, ale podle našich informací by Komise mohla dojít k závěru, že předpokládané náklady a předpokládané příjmy projektu nejsou v rovnováze a v době provozu elektrárny se jasně vytvoří deficit. Pokud na tomto postoji bude Komise trvat, Budapešť bude muset rozhodnutí přijmout. Rozhodnutí se očekávalo na začátku prosince, ale nyní je možné zaslechnout zvěsti o tom, že by mohlo být odloženo na začátek příštího roku.

Komise může každopádně rozhodnout, že Maďarsko může finanční podporu elektrárně za určitých podmínek poskytnout.

Ano, Komise může skutečně státní pomoc akceptovat, pokud na maďarském trhu s elektřinou existují speciální podmínky a vláda nedokáže situaci vyřešit jinými způsoby. Taková dohoda by se ale podle mého názoru mohla také ocitnout před Soudním dvorem a Komise by nebyla schopna ji obhájit. Neexistuje důkaz, že by potenciální problémy na maďarském trhu nebylo možné vyřešit jinak než výstavbou jaderné elektrárny. Nikdo totiž vlastně neprozkoumal žádná alternativní řešení. A odhady maďarské vlády ohledně očekávané spotřeby elektřiny v roce 2030 a dalších ukazatelů se zakládají na nerealistických údajích.

Máte odhady, kolik peněz by bylo potřeba projektu poskytnout?

Podle mých výpočtů a nezávislých odhadů by potřebná výše státní pomoci mohla dosáhnout 100 miliard forintů (300 milionů eur) ročně. Jedná se o konzervativní posudky, ale existují také další názory, podle kterých by to mohlo být i 250 miliard forintů ročně. Pro srovnání, příjmy stávající elektrárny Paks nepřesahují 180 miliard forintů ročně. A to nemluvíme o zisku, ale celkových příjmech. To znamená, že Paks II bude potřebovat státní pomoc ve výši, která se blíží celkovým příjmům stávající elektrárny, a možná je dokonce přesahují.

A to ani nezmiňuji, že během posledních 15 nebo 20 let se žádnou z jaderných elektráren v EU nepodařilo dostavět v termínu a náklady na výstavbu se v průměru zdvojnásobily.

Konec jednotného trhu

Na druhé straně, na trhu s elektřinou teď investoři obecně zažívají těžké časy. Celkově se dá říct, že bez určité formy státní pomoci se nevyplatí investovat do žádného zdroje. Proč je zrovna podpora jaderné elektrárny takový problém?

Evropský trh s elektřinou v současné době prochází proměnou a je velmi těžké říct, jak bude v budoucnosti přesně vypadat. Je však poměrně jasné, že bude mnohem flexibilnější a bude stát na malých lokálních zdrojích. Éra velkých elektráren už pominula a výroba pokrývající základní zatížení už nebude hrát významnou roli. Máte pravdu v tom, že aktuální ceny silové elektřiny nevysílají investorům správný signál. Jak už jsem řekl, v příštích letech pravděpodobně dojde k jejich nárůstu, což umožní i nové investice do energetické infrastruktury a výrobních kapacit. O to však nejde. Musíte se podívat na celkové náklady jednotlivých zdrojů energie. V případě obnovitelných zdrojů rychle klesají. Můžeme se bavit také o elektrárnách využívajících zemní plyn, jejichž výstavba je daleko levnější než u jaderných zdrojů. Takže až nastane nárůst cen, stále bude výhodnější investovat do obnovitelných zdrojů nebo zemního plynu.

Takže věříte, že v budoucnu bude energetický systém postaven na OZE a plynu?

Při vysokém podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu potřebujete také flexibilní zdroje, které umožní regulovat síť. Řešením mohou být plynové elektrárny. V dlouhodobém horizontu mohou ze systému zmizet i plynové zdroje a energetika bude stát na OZE a do velké míry na řízení na straně poptávky, takže na chytrých technologiích a energetické účinnosti. Pro jaderné elektrárny v takovém systému nevidím žádný prostor.

Problém s investicemi do jaderné energetiky zkrátka nespočívá v tom, jestli vyhlašovat tendr, nebo ne. Nebyl bych spokojen, ani kdyby tendr vyhrál Westinghouse, EDF, KHNP nebo kdokoliv jiný, protože jejich jaderné elektrárny by byly stejně drahé, nebo dokonce ještě dražší. Ať už s tendrem, nebo bez něj nastanou vážné problémy s rentabilitou projektu, protože jaderná energetika už není konkurenceschopná. Myslím si dokonce, že nikdy nebyla a přežila jen díky skrytým dotacím. V Maďarsku například ani nevíme, jaké byly skutečné náklady na výstavbu elektrárny Paks I v 80. letech. Hospodářské vztahy mezi SSSR a Maďarskem byly založeny na výměnných obchodech a s trochou nadsázky by se dalo říct, že jsme za jadernou elektrárnu zaplatili konzervami s hráškem. Myslím si každopádně, že zadlužení Maďarska v 80. letech bylo úzce spojeno právě s výstavbou Paks I.

Mluvili jsme o zemním plynu. Ten vždycky narazí na problém bezpečnosti dodávek. Evropa závisí na dovozech a jádro se z tohoto pohledu zdá bezpečnější.

Pokud jde o bezpečnost, výstavba jaderné elektrárny by v tomto případě moc nepomohla. Budou ji stavět Rusové, jde o ruskou technologii a projekt vytvoří závislost na ruském palivu. Rusko poskytne Maďarku mezivládní půjčku ve výši 10 miliard eur, a to mezi oběma zeměmi vytvoří finanční pouto. Maďarský premiér si může myslet něco jiného, ale já jsem přesvědčen o tom, že je skutečně nebezpečné záviset na Rusku v několika směrech.

V budoucnu lze ale alespoň změnit dodavatele paliva.

Otázka palivové závislosti byla Evropskou komisí také vznesena a Zásobovací agentura Euratomu odmítla první verzi dohody o Paks II mezi Budapeští a Moskvou podepsat, protože považovali 20letou exkluzivitu pro ruského dodavatele paliva pro novou jadernou elektrárnu za nepřijatelnou. Nakonec se dohodli, že se toto období zkrátí na 10 let a pak musí být vypsán otevřený tendr na nového dodavatele. Na papíře to vypadá pěkně, ale ve skutečnosti žádný jiný dodavatel pro tento typ ruských jaderných elektráren neexistuje. První reaktory VVER třetí generace zahájily v Rusku provoz teprve před několika týdny. Pro jaderné firmy je vývoj nového typu paliva nákladný. Tento trh přitom bude malý a většina reaktorů se bude nacházet na území Ruska nebo Běloruska. To znamená, že se na trhu nenajde žádný hráč ochotný vyvíjet tento typ paliva jen pro Paks v Maďarsku nebo Hanhikivi ve Finsku.

Už dva roky navíc Komisi upozorňuji, že nemohou k Paksi přistupovat jako k čistě maďarské otázce. Jakmile dohodu s Budapeští schválí, zavalí je lavina žádostí z jiných členských zemí, které budou chtít, aby se to samé stalo s jejich případy. To by úplně zničilo evropský trh s energií. Jestli tu budeme mít výrobní kapacity o desítkách tisíc megawatt, které budou mít výjimku z evropských pravidel, pak je mi líto, ale můžeme na jednotný trh zapomenout.

Co si myslí Maďaři

Nedávno jste proti Paks II podal ještě jednu stížnost. Čeho se přesně týká?

Maďarská vláda a také někteří lidé z Komise tvrdí, že smlouva Euratom vytváří zcela nezávislý právní režim, a jaderné investice jsou proto vyňaty z evropských pravidel pro hospodářskou soutěž a veřejné zakázky. To je velmi nebezpečné. Moje stížnost se týká článku 8 směrnice o trhu s elektřinou, podle kterého musí být vyhlášen tendr na kapacitu pokaždé, když vláda dojde k závěru, že hrozí nedostatek výrobní kapacity na národním trhu, a rozhodne se tento problém aktivně řešit. Vláda intervenovat může, ale má povinnost vyhlásit veřejný tendr, který je technologicky neutrální, takže se nezaměřuje na konkrétní druh zdroje. Nic takového se v Maďarsku nikdy nestalo. V tomto případě nespočívá porušení evropského práva v tom, že nebyl vyhlášen tendr na projekt elektrárny, ale že nebyl vyhlášen tendr na pokrytí kapacity. Euratom je tedy v tomto případě mimo diskuzi.

V jaké fázi teď Vaše stížnost je?

Tuto otázku jsem vznesl na Evropském jaderném fóru (ENEF) v Bratislavě v září toho roku. Vyšetřování ze strany Komise je v počáteční fázi.

Co si o projektu Paks II myslí lidé v Maďarsku? Je to pro veřejné mínění velké téma?

Začal jsem v energetické politice působit před patnácti lety, kdy jsem pracoval v nevládní organizaci. Když jsme před šesti nebo sedmi lety vedli kampaň proti jaderné energetice, lidé se na nás dívali jako na bláznivé extremisty. Ve společnosti panovala 80% shoda na to, že jádro je dobrá věc. Během několika let se nám podařilo upozornit na problémy se ziskovostí a havárie ve Fukušimě přitáhla pozornost k otázkám bezpečnosti. Najednou se z toho stalo politické téma. Příznivci vlády se stali velkými přáteli Ruska. Stejní lidé, kteří v roce 2008 demonstrovali v ulicích proti tehdejšímu premiérovi, který s Rusy jednal o dodávkách plynu, jsou teď nejlepšími přáteli pana Putina a Ruské federace. Každý názor vyslovující se proti Paks II je podle nich hlasem proti maďarskému národu.

Co je ale důležitější – většina veřejnosti je přesvědčena o tom, že Paks II je šílený projekt, který vytvoří finanční závislost na Rusku, který se nikdy nezaplatí a který škodí životnímu prostředí. Také novináři, kteří byli před sedmi nebo osmi lety zcela pro jádro, teď změnili názor. Když vezmete v úvahu, že vláda vytváří silnou propagandu, je velký úspěch, že 50 nebo 60 % lidí si myslí, že tento projekt nepotřebujeme. Vláda to ví, a proto se vyhnula referendu k této otázce, které jsem inicioval. Mohou názor lidí ignorovat, ale z dlouhodobého hlediska musí počítat s tím, že většina Maďarů ztratila v tento projekt důvěru.

Tento rozhovor původně vyšel na webu EurActiv.cz zde.

 

 

 

 

 

 

All rights reserved.