Na jaře 2014 zrušila společnost ČEZ výběrové řízení na výstavbu dvou nových bloků v jaderné elektrárně Temelín. Rozhodnutí padlo bezprostředně poté, co vláda přijala usnesení, ve kterém odmítla „zapojení jakéhokoliv typu státní záruky“ pro nové jaderné projekty. Zároveň ovšem ministerský návrh již několik let připravované energetické koncepce stále s novými reaktory počítá. Ministerstvo průmyslu proto podle rozhodnutí vlády zpracovalo Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, který by vláda měla projednat během května 2015.
Kdo by očekával, že akční plán bude obsahovat konkrétní návrh, jak učinit investici do nových bloků ekonomicky přijatelnou, bude zklamán. Hlavní cestu k naplnění záměru výstavby nových bloků vidí plán ve variantě, že ČEZ změní názor a rozhodne se do nových bloků investovat. Když se tak nestane, mají přijít na řadu podpůrné mechanismy, z nichž je v plánu podrobně naznačen jen Contract for Difference (zatím chystaný pro britskou elektrárnu Hinkley Point). O jeho faktickém nasazení by ale rozhodovala až některá z dalších vlád za několik let. Zatím Mládkovo ministerstvo navrhuje utratit 32 miliard korun za přípravu projektu. Bez záruky, že se kdy vůbec začne stavět.
Které faktory se za rok od zrušení temelínského tendru změnily natolik, aby vedení ČEZ změnilo názor a investici do reaktorů schválilo? Cena elektřiny na burze zůstává nízká. Ozdravení systému obchodování s emisními povolenkami, které by ji mohlo zvednout, se nedá očekávat před rokem 2018. V tomto ohledu motivace ČEZ zatím neroste. Žádný z rozestavěných reaktorů, které nabízejí účastníci minulého tendru nebyl zatím dokončen. Naopak jejich rozpočty narůstají a termíny spuštění se odkládají. Další důvod k obezřetnosti.
Jeden z možných dodavatelů, francouzská společnost Areva, se zejména kvůli devítiletému zpoždění výstavby finského reaktoru Olkiluoto dostal do ekonomických problémů. Ztráta společnosti za rok 2014 dosáhla 4,8 miliardy eur, reálně jí hrozí bankrot. Rosatom, tedy druhý účastník zrušeného tendru, je podnik přímo řízený ruskou vládou, proti které Evropská unie zavedla sankce kvůli anexi Krymu a vojenské podpoře separatistů na východě Ukrajiny. Rosatomu se sankce zatím netýkají, ale rizika plynoucí z uzavření kontraktu v případě eskalace konfliktu na Ukrajině jsou zjevná. Evropská komise v příštích měsících rovněž přezkoumá smlouvu, kterou s Rosatomem uzavřela maďarská vláda. Bude posuzovat přijatelnost konkurenční výhody, kterou má na otevřeném trhu státem financovaný podnik.
S ohledem na vývoj jednotlivých projektů výstavby reaktorů, které by pro české jaderné elektrárny přicházely v úvahu, máme dnes také přesnější představu o ceně. Ta se pohybuje v intervalu od 6000 do 9750 eur na instalovaný kilowatt, včetně finančních nákladů. Jednou z chyb předloženého akčního plánu je, že počítá s teoretickou cenou 4500 eur/kW, které se v praxi nepodařilo dosáhnout.
Pro situaci, kdy se ČEZ na základě svých analýz nerozhodne do nových bloků investovat, mají přijít ke slovu garance. V akčním plánu najdeme odhady vícenákladů pro variantu garantované výkupní ceny podle mechanismu Contract for Difference. Tato forma státní podpory byla pro projekt nových reaktorů v britské elektrárně Hinkley Point C na podzim 2014 schválena oddělením pro hospodářskou soutěž Evropské komise. To ovšem neznamená, že bude schválena pro každý další projekt. Stejně tak není jisté, zda britský projekt získá investiční rozhodnutí zainteresovaných společností a zda jej bude podporovat nová britská vláda (definitivní rozhodnutí o výstavbě padne až po květnových volbách).
Ministr Mládek jako předkladatel akčního plánu navíc v mediálních diskusích mechanismus Contract for Difference odmítá jako model, se kterým vláda nesouhlasí. O budoucím modelu podpory pro nové bloky tak nevíme nic. Kromě návrhu na utracení přípravných 32 miliard korun. Akční plán bez zásadních informací by vláda měla ministrovi průmyslu vrátit.