Pět let od Pařížské dohody? Dva kroky dopředu, jeden a půl kroku zpátky Komentář Přesně pět let uběhlo od chvíle, kdy s velkou pompou téměř všechny členské státy OSN schválily na klíčovém projednávání Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu v Paříži v lecčems klíčovou klimatickou dohodu. Už tehdy jsme s kolegou Josefem Patočkou v Deníku Referendum psali, že dohoda sama o sobě nestačí. Je totiž založená na dobrovolných závazcích států, které si samy určují, kolik emisí do kterého roku sníží. Autor/ka Radek Kubala
Konec uhlí až v roce 2038? V Evropě budeme jedni z posledních Komentář Uhelná komise 4. prosince rozhodla, že doporučí vládě České republiky ukončit spalování uhlí v roce 2038. Rozhodnutí má však jeden háček, kterým je podmínka rozvoje jaderné energie a konkrétně stavba nových bloků atomové elektrárny Dukovany. Naopak při rozhodnutí chyběla analýza dopadů na ekonomiku, plán transformace uhelných regionů či scénář, které elektrárny budeme zavírat jako první. Autor/ka Radek Kubala
Zemní plyn není přechodové palivo, ale motor klimatické krize Komentář Plyn je přechodové palivo k obnovitelným zdrojům, které musíme dočasně využívat, abychom zajistili útlum uhlí. Takovou větu jsme si navykli říkat v posledních dekádách. S postupem času je však čím dál jasnější, že plyn svou úlohu mostu k čisté budoucnosti sehrát nemůže. Jednak jsou jeho dopady na klima mnohem větší, než se předpokládalo. Zároveň nám ale dochází čas a emise z plynu si už zkrátka nemůžeme dovolit. Autor/ka Radek Kubala
Zpráva o jaderném odpadu ve světě: zaměřeno na Evropu ZPRÁVA O JADERNÉM ODPADU VE SVĚTĚ (WNWR) je dokladem toho, jak vlády po celém světě dlouhá desetiletí usilují o vytvoření a realizaci komplexních strategií nakládání s jaderným odpadem. Velká část tohoto úkolu připadne budoucím generacím.
Rok 2018 v klimatické politice: od parného léta po uhlí v Katovicích Článek Bez nadsázky lze říci, že rok 2018 byl rokem, kdy o klimatické změně slyšel či četl úplně každý. Podle amerického deníku New York Times byla klimatická změna tím nejdůležitějším, o čem v minulém roce jeho novináři psali. Tento fakt však není důvodem k radosti. Autor/ka Kateřina Davidová
Jaderné dědictví, které nikdo nechce České jaderné reaktory za svůj provoz vyprodukují nejméně 4 tisíce tun vysoce radioaktivního odpadu. Jeho množství se může ještě zvýšit, pokud počet jaderných reaktorů vzroste. I přesto, že české vlády dlouhodobě deklarují svůj pozitivní vztah k rozvoji jaderné energetiky, neumí problém s jaderným odpadem vyřešit. Autor/ka Martin Sedlák
Pokud jde o přírodu, maďarští konzervativci moc „nekonzervují“ Environmentální politika a přechod k udržitelné energetice nikdy nepatřily k hlavním prioritám maďarské pravicové populistické vlády. Rok 2018 v tomto ohledu nebyl žádnou výjimkou. Přesto se pokrok v jednotlivých oblastech liší a některé části fungují lépe než jiné. Následující článek nepředstavuje podrobnou analýzu všech sektorů, jedná se spíše o přehled důležitých vývojů a trendů minulého roku. Autor/ka Tamás Ibolya
Ústup od uhlí v elektroenergetice má primárně pomoci v boji se zvyšováním teploty planety Pařížská klimatická dohoda je dobrým rámcem pro snižování globální teploty. Na dosahování klimatických cílů ale není dostatek politické vůle, upozorňuje v rozhovoru pro EurActiv.cz Klára Sutlovičová před klimatickou konferencí v polských Katovicích, kde se mají přijmout nástroje pro implementaci pařížských klimatických cílů.
Česká jaderná vize: slon na hliněných nohách Česká republika má od začátku léta novou vládu, kterou tvoří středová strana hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše a sociální demokracie (ČSSD). Jeden ze slibů, který si dala vláda do programu, je výstavba nových jaderných reaktorů. Podobný závazek měla většina vlád a od roku 2004 a do země se nekoplo. Může se to podařit tentokrát? Autor/ka Martin Sedlák
Budoucnost udržitelné městské mobility (konference) 19. září se v Centru architektury a městského plánování konala konference k budoucnosti udržitelné městské mobility, kterou pořádala pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci s Institutem pro plánování a rozvoj (IPR) a Centrem pro dopravu a energetiku (CDE). Autor/ka Klára Schovánková