Ekologie

Klimatická krize a válka na Ukrajině mají stejného jmenovatele — fosilní paliva a naši závislost na nich. Čím dříve se jí zbavíme, tím lépe. Ačkoli leží daleko od ukrajinských hranic, důsledky války jsou cítit i v Bratislavě. Na ulicích je slyšet mnohem více ukrajinština, na cestách projíždějí auta s ukrajinskými značkami, v oknech výloh i bytů visí ukrajinské vlajky a město žije různými pochody či iniciativami na pomoc Ukrajině. Jediné, co se od začátku války dosud nezměnilo, je proudění ropy a plynu z Ruska k nám a naše konzistentní platby za ně.

Konference COP26 v Glasgow začala spoustou prohlášení. Nakonec však nevedla ke skutečným a bezprostředním krokům, jež jsou nezbytné, máme-li předejít klimatické katastrofě a vyřešit požadavek spravedlnosti a rovnosti pro ty, na které klimatické škody dopadnou nejhůře.

Některé z českých think-tanků, především Realistická energetika a ekologie, podporují neudržitelné energetické technologie. V současné praxi využívání fosilních paliv, včetně zemního plynu, ovšem nelze pokračovat. Stejným způsobem je neudržitelná i jaderná energie, která nemá dostatečný potenciál k odvrácení klimatického kolapsu. Teoretické studie i praktické příklady ukazují, že Česká republika má dostatečné podmínky nejen pro dosažení cílů Fit for 55, ale i pro dosažení úplného zásobování obnovitelnou energií.

Zveme vás na nový workshop pro ženy z klimatického hnutí. Adriana Černá z Člověka v tísni vás na něm seznámí s nejnovějším vývojem v oblasti sociálních sítí, poradí s funkcemi jednotlivých aplikací a naučí vás, jak sociální sítě co nejlépe využívat k propagaci vašich organizací i osobnímu růstu.

Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, v Německu pak hlavně Porýní a Lužice. To jsou regiony, na které odklon od uhlí dopadne nejsilněji. Jak by měla vypadat obnova krajiny po ukončení těžby? A kdo by to měl všechno zaplatit?

Nesnesitelná vedra, nedostatek vody v krajině, lesní požáry, ale zároveň také častější povodně. To všechno jsou projevy klimatické změny, které můžeme pozorovat i Česku nebo v Německu. Na co dalšího se musíme připravit? Jaké dopady bude mít klimatická krize v následujících dekádách? A jak to ovlivní náš každodenní život? To je téma pro další díl česko-německého klima-podcastu Karbon.

Jak moc přispívá Česko a Německo ke klimatické krizi? A jak je na tom Evropa ve srovnání s Asií nebo Afrikou? Jsme opravdu tak šetrní, jak si myslíme? I o tom bude řeč ve čtvrtém dílu našeho podcastu.

Jaký dopad na klima má naše individuální spotřeba? A jak můžeme přispět k urychlení nutných systémových změn? Hosty dalšího dílu  česko-německého klimapodcastu jsou Dr. Melanie Speck z Wuppertalského Institutu pro klima, životní prostředí a energetiku a ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Německo je v oblasti obnovitelné energetiky jedním z evropských lídrů. Do jaké míry se tím může Česko inspirovat?