Příběh uhlí 3: Uhelná komise

Podcast

Příběh uhlí je pětidílný podcast z produkce Heinrich-Böll-Stiftung Praha, ve kterém Ondřej Šebestík popisuje minulost, současnost i budoucnost uhlí v Česku a spolu z hosty z řad vědců, politiků i občanských aktivistů se zamýšlí nad výzvami a možnými směry zelené transformace uhelných regionů. Třetí díl podcastu analyzuje průběh vyjednávání o útlumu těžby, ve kterých hrála zásadní roli Uhelná komise.

Příběh uhlí 3: Uhelná komise

 

 

Průmyslová ekonomika Česka, někdy přezdívaná montovna Evropy, je s uhlím stále silně provázaná. I laický pozorovatel dění kolem české energetiky si všimne, že přechod k většímu podílu obnovitelných zdrojů nejde zrovna hladce. Lobby tradičních průmyslníků drží skrze ministra Karla Havlíčka progresivnější přístupy pod pokličkou a v řídících pozicích Ministerstva průmyslu a obchodu převládají poměrně konzervativní síly.

Aby se odklon od uhlí neuskutečnil nekontrolovaně a překotně, byla zřízena Uhelná komise jako poradní orgán vlády, jehož úkoly, úspěchy a neúspěchy rozebírá tento díl Příběhu uhlí. „Komise měla doporučit na základě celé řady podkladů, analýz a zhodnocení dopadů, jak provést odklon od uhlí. Nakonec určila jen rok, kdy se s ním má skončit,“ kritizuje výsledek půldruhého roku trvajícího jednání člen Uhelné komise za ekologické organizace Jiří Koželouh z Hnutí DUHA. „Byly tam zastoupeny uhelné firmy, ale nebyly tam firmy zaměřené na čistou energetiku, ani obce ohrožené těžbou. Česká uhelná komise byla sestavena primárně na politickém půdorysu, čili nebyla nezávislá na vládě. Členové vlády ji měli přímo pod kontrolou,“ přidává další výhrady Koželouh, který nakonec pod politickým tlakem Havlíčkovy frakce, která protlačila datum odchodu od uhlí v roce 2038 bez podkladů, z komise i s kolegou z Greenpeace Janem Rovenským odešel před závěrečným hlasováním.

Protože měla Uhelná komise, složená ze třech pracovních skupin, od začátku neadekvátní personální zastoupení, svolali odborníci z řad klimatologů, environmentálních socioložek a obyvatel uhelných regionů Stínovou uhelnou komisi. Iva Zvěřinová z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy zastávala roli suplující třetí pracovní skupinu Uhelné komise, která se měla zabývat sociálními a ekonomickými dopady útlumu uhlí. „Mezi lety 1995 a 2009 došlo k významnému poklesu zaměstnanosti v uhelném sektoru, celkový úbytek činil asi 20 tisíc pracovníků. Z tohoto pohledu nebude předpokládaný úbytek nic ojedinělého. V současnosti uhelný sektor i s přidruženými dodavatelskými firmami živí kolem 50 tisíc osob. Část z těchto míst po rekvalifikaci přejde do obnovitelných zdrojů. Odhaduje se, že by mohlo zaniknout kolem 25 tisíc pracovních míst, ale to závisí na scénáři útlumu,“ říká Iva Zvěřinová. Nesmíme ale zapomenout na to, že paralelně se zvyšuje zaměstnanost právě v sektoru obnovitelných zdrojů. „V roce 2018 to bylo asi 39 tisíc pracovních míst v České republice a do budoucna toto číslo podle studie Deloitte spolu s podílem OZE v energetickém mixu naroste o dalších 33 tisíc pracovních míst,“ vyvrací argument o ztrátě zaměstnaneckých pozic při utlumení uhelného sektoru Iva Zvěřinová.

Za ekologii a klimatologii byl ve Stínové uhelné komisi činný Alexandr Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. „Uhlí patří mezi fosilní zdroje s nejvyšší uhlíkovou intenzitou v poměru k jednotce získané energie. Fosilní paliva jsou cenná proto, že ke zkoncentrování organické hmoty v nich docházelo v průběhu stovek milionů let. Přechod na nízkouhlíkové alternativy není triviální, protože nejsou tak vysoce koncentrované vzhledem k absenci geologického času, zabírají velké plochy, jsou relativně drahé a nestabilní,“ doplňuje Ač fakta spojená s odklonem od fosilních paliv. Přestat s využíváním vysoce energeticky koncentrovaných fosilních zdrojů je nevyhnutelnou výzvou současné civilizace, reakce na tuto výzvu by vzhledem ke klimatickým scénářům neměla trvat příliš dlouho. „Atmosféra nestíhá absorbovat zvýšený přísun oxidu uhličitého. Proces ukládání CO2 do zemské kůry probíhal miliony let. My ho během několika málo desetiletí uvolňujeme - pro tak rychlou změnu nemáme geologické srovnání,“ uzavírá ekolog.

Co byly hlavní nedostatky Uhelné komise, jak lze zpětně hodnotit její fungování a kde můžeme najít chybějící plány na efektivní útlum těžby? Odpovědi najdete ve třetím díle Příběhu uhlí.

/Moderace Ondřej Šebestík, hudba a zvukový obal Pavel Jan/