All Content

Zahraniční politika a bezpečnost – Všechny příspěvky

1 - 20 z 24

8 tezí k americkým volbám

Oproti všem prognózám byl Donald Trump v noci 9. listopadu 2016 vyhlášen vítězem volebního klání v amerických prezidentských volbách. Tato událost vyznačuje bod zvratu pro Spojené státy i pro otevřenou společnost a demokracii na Západě jako celku. Co se odehrálo a co z toho vyplývá?

Autor/ka Bastian Hermisson

Evropa na rozcestí

Rok 2014 byl bouřlivý, i když se krizové konflikty odehrávaly spíše na evropské periférii. To by se v tomto roce mohlo dramaticky změnit. Útoky se přibližují. S vyhrocením vládní krize v Řecku opět ťuká na dveře eurokrize. Klesá důvěra v evropskou měnu, dalším strašákem je celoevropská deflace, v sázce je soudržnost eurozóny.

Autor/ka Ralf Fücks

Hannah Arendt, Putin a dnešní Rusko

Hannah Arendt nás učí, že demokratické společnosti čelí dvojí hrozbě. Jednou je systematické rozmazávání linie mezi pravdou a lží. Druhou je pokušení zavřít oči a uši před nepříjemnými pravdami.

Autor/ka Ralf Fücks

Ukrajina po volbách: Výzvy, příležitosti a český příspěvek

Přinášíme Vám policy paper Ukrajina po volbách: Výzvy, příležitosti a český příspěvek, který vypracoval analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška při příležitosti stejnojmenné mezinárodní konference konané 6. listopadu 2014 v Praze. Lebduška se ve své studii zabývá nejen povolební situací na Ukrajině, ale také snahou českého prezidenta ovládnout mediální diskurs v zemi na úkor MZV.

Konference i tento policy paper vznikl s podporou pražského zastoupení Heinrich-Böll-Stiftung.

Plošné digitální sledování ohrožuje demokracii

Německý parlamentní vyšetřovací výbor aféry spojené s americkou Národní bezpečnostní agenturou NSA má nejen objasnit kontroverzní činnost zpravodajců USA v Německu, ale i zmapovat jejich vztahy s tajnou službou BND. O důsledcích aféry vedla ČESKÁ POZICE rozhovor s Konstantinem von Notzem, jedním z členů výboru.

Autor/ka Zuzana Lizcová

Skutečná frontová linie na Ukrajině

Ukrajinská železnice používá jiný rozchod kolejí, než mají její západní sousedé, a tak když naše vlaky překračují hranice směrem do Evropské unie, cestující musejí více než hodinu čekat na výměnu kol. Tento příklad je dobrou metaforou pro stav ukrajinských reforem po Revoluci důstojnosti: ukrajinská politika je stále systém, který běží ve starých širokorozchodných kolejích.

Autor/ka Svitlana Zalishchuk

Obchod s vojenským materiálem: když se závazky setkávají se zájmy

V posledních letech zažívá český zbrojní průmysl malou renesanci. V uplynulém pětiletém období stoupl objem obchodu s vojenským materiálem z 62,8 mil. EUR v roce 2009 na 138,2 mil. EUR v roce 2013. Víc než stoprocentní nárůst se přitom podepsal i na exportech, které lze vnímat jako rizikové. Jsou české výrobky v tomto kontextu mocenským nástrojem v rukou nedemokratických režimů?

Autor/ka Michal Mochťak

Gender v mezinárodní politice

Ve čtvrtek 5. prosince 2013 uspořádal Ústav mezinárodních vztahů ve spolupráci s pražskou kanceláří nadace Heinrich Böll Stiftung veřejnou přednášku a debatu na téma „Gender v rozvojové politice a postkonfliktní rekonstrukci“. S přednáškou vystoupila Claudia von Braunmühl, emeritní profesorka mezinárodních vztahů na berlínské Freie Universität. Na tu pak reagovala vlastním příspěvkem Běla Plechanovová, vedoucí katedry mezinárodních vztahů na Univerzitě Karlově.

Autor/ka Claudia von Braunmühl

Druhé období rozhodne, jak se Obama zapíše do historie

Barack Obama již nyní patří k nejvýraznějším prezidentům v moderních amerických dějinách. U prvního afroamerického pána Bílého domu to ani jinak být nemůže. Zda bude Obama skutečně historicky přelomový prezident, ale ukáže až jeho druhé období, do kterého nedávno vstoupil.

Autor/ka Petr Janoušek

Lze žít za Putinovy vlády?

Theodor Adorno jednou prohlásil, že falešný život nelze žít správně. Opoziční týdeník „The New Times“ se v prvním vydání po prezidentských volbách 4. března ve svém titulku ptá: „Lze žít za Putinovy vlády?“ Tato otázka má, tak trochu na rozdíl od té Adornovy, vedle své teoretické i vyloženě praktickou stránku – kolik mladých, mobilních, dobře vzdělaných lidí pomýšlí při vyhlídce na dalších šest až dvanáct let Putinovy vlády na to, že Rusko opustí. Proč? Co se stalo? A co by se mohlo stát?

9/11: Anafylaktický šok a sebadeštrukcia moci USA

Hovoriť dnes o desaťročí po 11. septembri 2001 v biologicko-medicínskej terminológii nie je samoúčelná hra slov. Bola to totiž práve patologická reakcia USA, nie samotný akt vraždy 3000 ľudí, čo prinieslo svetu o mnoho rádov väčšie škody a straty. Možu sa z nich USA a svet poučiť?

NATO po summitu v Lisabonu - úhel pohledu

Aliance má novou strategickou koncepci. Jejímu pátečnímu schválení předcházela roční debata o tom, čím by mělo NATO do budoucna být a co by mělo dělat. Bude NATO spíše obranným paktem nebo globálním policistou, jadernou silou nebo nástrojem pro odzbrojení? Zaměří se spíš na teritoriální obranu nebo se pustí do řešení komplexních „měkkých“ bezpečnostních hrozeb?

Autor/ka Šádí Shanaáh

Izrael a Turecko ve válce slov

Izraelsko-turecká diplomatická roztržka není náhlým ani překvapivým zlomem ve vzájemných vztazích. Důvody narušení strategické spolupráce dvou ekonomicky a vojensky nejsilnějších zemí v regionu souvisí jednak s vnitropolitickými změnami v Turecku a také se zlepšením jeho historicky komplikovaných vztahů s arabskými sousedy. Incident a jeho politická dohra vypovídá o hlubších změnách na politické mapě Blízkého východu.

Autor/ka Erik Siegl

Zaostřeno na Východní partnerství

Druhé letošní vydání časopisu "Navýchod" je zaostřeno na Východní partnerství a vztahy EU k regionu. Následující přehled mapuje situaci v šesti zemích Východního partnerství, jejich problémy, očekávání a potenciál pro rozvoj spolupráce s Evropskou unií. Přehled vznikl ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO).

Autor/ka Matej Kresáč

Pages